Pohled Marinett:
Byla jsem odpočatá a uvolněná.
Ležela jsem v měkké posteli a náhle mi hlavou proletěla vzpomínka na včerejší den.
Vyhoupla jsem se rychle do sedu a proskoumala , kde jsem.
Dlouze jsem si oddychla.
Jsem u sebe doma.
Koukla jsem se na hodiny a málem dostala infarkt.
Škola!
Prolétlo mi hlavou a já se rychle oblékala a připravovala.
Utekla jsem dolů do kuchyně,kde jsem vzala toust a chtěla opustit dům, když v tom mě zastaví máma.
,,Kam to zpěcháš broučku?"
Já povitáhnu obočí.
,,Ehm do školy?"
Odpovím otázkou.
,,V sobotu?"
Zeptá se se smíchem a já pohlédnu do kalendáře.
A jo.
Je sobota.
Stydlivè se pousměji a pomalími kroky vyběhnu schody zpět do pokoje.
Sundám skolní uniformu a připravím se do práce.
Dělám v Maid kavárně,ale pšššt před debilama ze školy.
Je 10:35 a já jdu pomalu z domu směr metro.
V metru je plno lidí a já si pomalu začínám připadat jako sardinka v konzervě.
Naštěstí jsem dojela ke své stanici a vystoupila.
Vylezla jsem ven a nedaleko metra visela cedule Maid Kavárna u Tikky.
Vstoupila jsem dovnitř a šla se oblíct do svého kostýmku služebních šatů.
Když jsem byla připravená tak jsem nasadila široký úsměv a vyšla do prostoru kavárny.
Můj úsměv však povadl.
U jednoho stolu sedělo trio idiotů a Kim si mě všiml.
Pusa mu spadla údivem a kluci se taky otočili.
,,Ó ku***"
Řekli společně.
V tom tam přišla majitelka kavárny Tikky Miracle a přísně se na ně podívala.
,,Pánové musím vás požádat o vhodnou mluvu jinak,,,"
Kim ji skočil do řeči.
,,Jinak co paninko?"
Tak to neměl.
,,Jinak tohle!"
Řekla a vykopla je z kavárny.
Jj já a Tikky jsme fakt dobré kamarádky a já ji dala menší lekce aikida.
Ale co teď?
Řeknou to ve škole?
Tím mi zníčí reputaci!.