James chvíli zmateně nevěděl, co dělat, ale potom si mě přitáhnul blíž. Tohle byla odteď moje nejoblíbenější vzpomínka na tohle místo.

Z pohledu Magic:

Rozložila jsem si na zem deku a lehla si do stínu velkýho dubu. Vedle mě si bezeslova lehla Moon, zavřela oči, přikryla se ručníkem a kdybych ji neznala tak dobře, myslela bych, že se chce opálit, ale nechce se spálit.

Jenomže já jí znala a bylo mi jasný, že zaprvý - máme obě přírodně světlou pokožku, která se prostě neopálí ani za nic (ještě k tomu, když je přikrytá ručníkem) a  ve skutečnosti nechtěla, aby jí byly vidět jizvy z úplňků a zadruhý - takhle uzavřená byla už několik posledních dní.

Šlo o Reguluse a já už opravdu začínám přemýšlet nad tím, že si ho najdu a řeknu mu, aby si pro Merlina uvědomil, co dělá a kdyžtak mu pomohla. I když nevím, jestli mi něco řekne, když se nechce svěřit ani Moon.

Upravila jsem si plavky a posadila se. Lily sem právě mířila ruku v ruce s Jamesem (už bylo na čase, aby se dali dohromady) a zbytek Pobertů se až na Remuse rozvaloval o kus dál.

Remus se vymluvil, že mu je špatně. Tím mě ale nepřesvědčil. Nechtěl sem chodit, protože nechtěl, aby byly vidět všechny jeho jizvy. Styděl se za ně. Stejně jako Moon.

Bylo mi ho líto. Díky Moon jsem si dokázala představit, jak těžký to asi  musel mít a držela jsem mu palce, aby dokázal napořád zůstat tak silnej, jako doteď. Ostatně Moon jsem je držela taky. Budou to potřebovat.

Velká většina studentů se dneska, protože bylo fakt teplý počasí, rozhodla jít k Černýmu jezeru se vykoupat.

Kolem celýho břehu se rozvalovali moji spolužáci a další byli ve vodě. Dál než na pár desítek metrů od břehu se nesmělo, protože to tam začínalo být fakt nebezpečný. (P.a. vím, že v Černým jezeře se s největší pravděpodobností koupat nedá vůbec, ale pššt xD)

Pohledem jsem se zastavila na Bonnie, která zrovna táhla do vody Gideona, který se sice bránil, ale na tváři měl úsměv.

Kousek od nich jsem zaregistrovala známou tvář Elliota z Havraspáru, kterej společně s Fabiánem dělali kraviny na mělčině a Claire s Hestiou se jim smály.

James s Lily si začali rozkládat věci vedle mě a Sirius zamířil k nám, protože Péťa si našel Mary a společně si šli zaplavat, přičemž se, mně skoro před očima, políbili Matt s Marlene a já si povzdychla.

Přes Matta už jsem se dávno přenesla a přála jsem mu to. Jenom mi prostě přišlo, že většina mých kamarádů někoho má.

Vlastně asi všichni. Narcissa to nakonec opravdu táhne s Malfoyem, Alice má už rok Franka, Dorcas se dala dohromady s nějakým o rok mladším Mrzimorem, Moon chodí s Regulem, Bonnie s Gideonem, Fabián s Elliottem, James samozřejmě s Lils a Claire má Hestiu.

A ještě jsem zapomněla na Siriuse, kterej má Saman - Ne, vlastně nemá Samanthu.

Zrovna Sirius Black z nás všech nikoho nemá. A já taky ne.

Ale když o tom tak přemýšlím, dokážu docela v pohodě přijmout fakt, že se mi Sirius líbí. Nevadí mi to a nebráním se tomu. Tohle je asi jedno z nejlepších rozhodnutí, který jsem za poslední dobu udělala. A taky mě k němu musela Lils dokopat.

Zachvíli jsem přemluvila již zmiňovanou zrzku, aby se mnou šla do vody a James se k nám víc než ochotně přidal. Sirius mi vzal moje místo na dece a rozvalil se vedle Moon. Vypadal unaveně a tak jsem se, protože jsem přece dobrák, rozhodla, že ho projednou z deky nevyhodím.

Přidali jsme se ke Claire, Bonn a Prewettům a zachvíli jsme po sobě jak blázni stříkali vodu a smáli se, až se na nás ostatní otáčeli. Samozřejmě mi to bylo jedno, hlavní pro mě bylo, že jsem byla šťastná.

Zachvíli se k nám přidal i Sirius a to mojí náladu ještě zlepšilo. Poslední dobou jsem jeho přítomnost přímo vyhledávala (ano, přesně tak) a bylo mi v ní čím dál líp.

Zrovna, když jsem se chechtala Lily, kterou Jelínek se smíchem hodil do vody a její výraz byl k nezaplacení, mě někdo zezadu chytnul a za malou chvilku jsem letěla za ní.

Nemusela jsem se ani otáčet, aby mi došlo, že to byl překvapivě Sirius. S hraným zamračením jsem se otočila a stříkla po něm. On mě napodobil a zachvíli už jsme se nacházeli uprostřed další vodní bitvy.

Asi za hodinku, kterou jsem celou strávila ve vodě, jsem uznala, že by možná bylo fajn vylézt, protože přece jenom jsem zítra musela ještě do školy a už začínalo zapadat slunce.

Většina spolužáků už se balila a pomalu ve skupinách odcházeli. Mary, Peter, Dorcas a Alice s Frankem tu už taky nebyli a Matt s Marlene právě ruku v ruce mířili směrem ke hradu.

James s Lily pohlédli na nás se Siriusem, krátce si vyměnili úsměv a potom zamířili směrem k Moon, aby jí doprovodili do společenky.

Nakonec tu zůstalo už jenom pár posledních plavců, kteří si nejspíš chtěli užít jezero sami pro sebe a plavali do jiný části jezera, kde byla o něco hlubší voda.

A pak jsme tu byli my dva se Siriusem.

Nevím, jestli to byl záměr našich kamarádů, (jestli jo, ani bych se tomu nedivila) ale zůstali jsme v týhle části jezera docela sami. A ani mi to nevadilo.

Nechtěla jsem se vracet do hradu už jenom protože ten západ slunce byl tak hezkej, protože tu byl Sirius a protože se tak pěkně usmíval.

"Na co koukáš?" Zeptala jsem se a přistoupila blíž k němu. "Na tebe," řekl a prohrábnul si vlasy. "Mám docela dobrej výhled. I když na tvůj to nemá." Zrovna jsem totiž dívala na něj.

"Tím bych si nebyla tak jistá," s úšklebkem jsem do něj rýpla, ale v duchu jsem si pořád přehrávala jeho slova o mně.

Už dávno mi nelezl na nervy a přestala jsem si myslet, že je to nafoukanej idiot, kterej má místo mozku tenisovej míček. Dřív jsem o tom totiž doopravdy uvažovala.

Taky jsem už aspoň rok nepřemýšlela nad tím, že bych ho zneškodnila pomocí harakiri - byla by ho moc velká škoda.

Vlastně mě upřímně trochu mrzí, jak jsem se k němu chovala. Ale to už teď nezměním a myslím, že to vlastně bylo možná dobře. Nějakým způsobem jsme si k sobě museli najít cestu a ta začínala nejspíš právě u urážek a skončila... No, vlastně ještě neskončila. Ale aspoň jsme se někam posunuli.

Vidím na něm ty dobrý věci, který jsem se dřív snažila přehlížet, protože jsem ho přece musela nenávidět, protože on nenáviděl mě. Proto musel být Black vždycky ten nejhorší. Protože já byla nejhorší pro něj. A pak už jsem si na to asi tak nějak zvykla.

Teď už je to ale jinak. Žádnej Black, ale Sirius a žádná nejhorší, ale prostě Magic. Teda vlastně Altair. Ale to zatím nemusí vědět.

"Hm," zamumlal Sirius. "Na co myslíš?" Otočil se na mě a zakryl si oči před posledními paprsky slunce.

"Na nic," zalhala jsem a Sirius mi to očividně nespolknul.

"Seš si jistá?"

"Naprosto," vydechla jsem. Sirius se ke mě ještě víc přiblížil a na tváři mu hrál ten jeho typický úsměv.

"A teď?" Pohladil mě po tváři a zkoumavě pohledem těkal po mých pihách, až se mi zadíval zpříma do očí.

Najednou byl tak blízko. Pohled jsem mu vrátila a vmžiku se propadla do jiskřících šedomodrých očí, u kterých bych nikdy neřekla, že je budu milovat.

Bylo to, jako kdyby jsme oba na něco čekali. A tak jsem se rozhodla.

"Myslím na tohle," zamumlala jsem, nahnula se k němu a jemně ho políbila na rty. Merline, tohle jsem chtěla udělat už tak dlouho...

Sirius se okamžitě vzpamatoval a polibek prohloubil. Bezděčně jsem mu zapletla prsty do černých vlasů a on si mě za pas přitáhnul blíž.

Vlasy mi rychle měnily barvu na hnědou a já se sama pro sebe usmála. Ta barva začínala dávat smysl.

Nemělo to nic společnýho s polibkem z Přežití. To jsme byli opilí a oba dva trošku mimo. Tenhle byl takovej... Opravdovej. Upřímnej.

Stejně jako to, co jsem k Siriusovi cítila. Teď už jsem o tom nepochybovala. Miluju Siriuse Blacka.

Ani nevíte, jak dlouho jsem na tohle čekala :D
Každopádně jsem fakt happy, že to Magius dotáhnul skoro až do konce :)
(a až na tuhle poslední scénu je ta kapitola hrozně rip)
Btw. se omlouvám za tak pomalý vydávání, ale fakt nestíhám.
1390 slov <3

any