Je tu možnost, že se mi Black líbí. Což je... fajn? Předem zlomený srdce? Zatraceně. U něj si nikdy nemůžete být jistý ničím a to je na tom to nejhorší.

S Moon jsme se vyplížily ze společenky a potemnělýma chodbama mířily směrem ke kuchyni. Když jsme procházely kolem sudů, za kterýma se ukrývala mrzimorská společenka, bylo slyšet dost hlasitou hudbu a já se ušklíbla. I Mrzimoři to umí pořádně rozjet, jenom ostatní je pořád podceňujou.

Dneska je totiž Silvestr. Nemůžu uvěřit tomu, že už je to další rok, letí to prostě moc rychle. Za půl roku už dostuduju Bradavice a potom... Merline, co bude potom? Upřímně, nemám tušení.

Mám plán, že se možná na pár měsíců spakuju k Jamesovi a Moon spakuju společně se mnou. Jamiemu to vadit určitě nebude a jeho rodičům taky ne.

Za tu dobu se nám určitě s Moon podaří sehnat nějakej vlastní byt, přestěhujeme se a začneme chodit do práce. Uhm, v tom, kde bych chtěla pracovat, jsem zatím taky neměla jasno. A s kým bych v budoucnu - nepočítaje Moon chtěla žít, taky ne. Nikoho takovýho nemám, žádnou rodinu o který bych věděla (kromě Moon samozřejmě) a ještě teď když Matt no... Každopádně, nějak to dopadne.

Zatímco jsem si v hlavě plánovala budoucnost, která při velký troše štěstí mohla vyjít, Moon pošimrala hrušku na zátiší ovoce, obraz se vzápětí odklopil a my jsme vešly do rozlehlý kuchyně.

Tohle místo jsem milovala. Nejenže jsem na něj měla spoustu krásných vzpomínek, (poslední dobou začínám být až moc sentimentální a to není dobrý. Možná mi doopravdy začíná docházet, že zachvíli v Bradavicích dostuduju.) ale hlavně tu všude byly úplně nejhodnější domácí skřítci.

Posadily jsme se k jednomu z kulatých stolečků a skřítky poprosily o horkou čokoládu. Začaly jsme probírat naprostý kraviny a já se po dlouhý době zas cítila aspoň trochu fajn.

Tohle jsem potřebovala. Moon.

Moje sestra má nejspíš nějakou zázračnou schopnost, ale vždycky se po rozhovorech s ní cítím o maličko líp. Vždycky je klidná a mluví ve chvíli, kdy to je nejvhodnější. To já třeba vůbec neumím.

Nakonec jsme se nějak dostaly k tématu ona a Regulus: "Takže - počkej cože? Tys mu řekla o tom tvým maličkým problémku?! Seš dobrá!" Překvapením jsem skoro vyjekla, když se o tom Moon okrajově zmínila.

"Hm," zamumlala, ale přikývla. "Řekla. A vzal to v pohodě," šťastně se zasmála a já se k ní přidala. Je fajn vidět, že ostatní se mají fajn. A že Reg není idiot a já mu nemusím zlomit nos ani uříznout koule.

Když jsme o několik desítek minut pozdějc odcházely, hudba od Mrzimorských hrála ještě hlasitějc. To mi připomnělo, že bysme si fakt měly pohnout, protože novej rok jsem nechtěla začít uprostřed bradavic na chodbě. Teda - jo, mělo by to něco do sebe, ne že ne, ale myslím, že víc ocením tu společenku.

Vlastně jsme se odtud ztratily, protože tam bylo až moc rušno a živo. Navíc jsme spolu už dlouho nemluvily mezi čtyřma očima a tohle byla ideální příležitost.

Když jsme prolezly obrazem Buclatý dámy, vypadalo to ve společnce značně jinak, než když jsme odcházely.

Aspoň polovina lidí byla opilá, hudba tu hrála dokonce možná o něco hlasitějc, než u Mrzimorských a několik mých spolužáků, včetně Pobertů, připravovalo ohňostroj.

Teda včetně Pobertů kromě Jamese. Ten, jak jsem si o několik vteřin pozdějc všimla, seděl v jednom z křesílek v rohu a - musela jsem si protřít oči, abych se ujistila, že vidím správně.

Obkročmo na něm seděla Lils a zrovna se nacházeli uprostřed vášnivý líbačky. Jelínkovi někam zmizely brýle, ale to nejspíš bylo to poslední, co ho teď zajímalo.

Merline! Drkla jsem do Moon a nenápadně na dvojici ukázala. Ta povytáhla obočí, až se jí skoro dotýkalo vlasů a pak se spokojeně usmála.

"Sice jsou oba úplně namol a nevím, jestli si z toho zítra budou něco pamatovat, ale měli to udělat už dávno," prohlásila a já souhlasně přikývla.

Namol tu bylo víc lidí, jako třeba Black, kterej na stole tancoval společně s Fabiánem a Gideonem nějakej divnej tureckej břišní tanec. Při pohledu na ně jsem se smíchy málem zadusila a věřte mi, nebyla jsem jediná.

Za několik dalších minut jsme se všichni shromáždili u velkých hodin, který někdo přinesl a společně odpočítávali poslední vteřiny starýho roku.

"Tři, dva, jedna... ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!" Zařvali jsme všichni sborově a nalili do sebe Ohnivou whisky, protože šampaňský už bylo vypitý.

Hned na to kluci pustili ohňostroj s velkým červeným nápisem 1978! a všichni jsme začali tleskat.

Potom se novoroční párty zase rozjela a já si musela taky trochu whisky dát, jinak bych to asi nepřežila.

Asi za dvě hodiny byla společenka skoro prázdná. Moon zmizela kolem půl jedný, Lily se díky mě a Claire nepovedlo dostat Jamese do postele, takže naštvaná vytuhla na koberci v naší ložnici a nejspíš jí zítra budou hrozně bolet záda, Remus vystřízlivěl celkem rychle a tak se před chvílí spát odebral sám, Peter netuším, kde vězí, James s největší pravděpodobností chrní doufám, že ve svojí posteli a ostatní buď už taky spí, nebo se spakovali ze společenky.

Tady teď zůstává už jenom pár posledních lidí, včetně mě a Siriuse, kterej se ke mě podezřele přibližuje. To zas bude něco.

Zastavil se několik kroků ode mě, podnapile se opřel o opěrku jednoho z křesel a začal mumlat něco o tiramisový zmrzlině.

Jak je možný, že i když byl úplně namol, vypadal pořád tak hezky? A proč sakra mluví o tiramisový zmrzlině?

Za chvíli mu nejspíš ale došlo, že před ním nestojí nikdo jinej, než já a oči se mu rozjasnily a přistoupil ještě blíž.

"Šťastnej" - škyt - "novej rok, Magiiic!" Přistoupil ke mě a obejmul mě. Uh. Ten toho v sobě musí mít opravdu hodně.

Kdyby z něj trochu nepáchla whisky, to objetí by nebylo tak špatný. Teda - ono nebylo špatný. Došlo mi, že Siriuse jsem vlastně ještě nikdy neobjímala. Všechno je jednou poprvý. Hah.

Po nějaký době, když už to objetí ale trvalo nějak podezřele dlouho, jsem začala mít pocit, že Sirius mi možná usnul na rameni.

Pohnula jsem se, on taky a rozespale na mě začal mžourat. Pak se na mě - i s ďolíčkama - usmál a nenápadně se mi snažil sáhnout na zadek.

To už ale bylo dost. I když je neskutečně sexy, nebude mě tu osahávat. Chytla jsem ho za ruku a začala ho táhnout směrem ke schodům do klučičích ložnic.

Nejdřív se podnapilým krokem plížil za mnou, pak se ale zaseknul a založil si ruce na hrudi.

"Mě se ještě nechce spát."

"Ale chce. Vidím to na tobě," vědoucně jsem se na něj zadívala a znovu ho chytla za zápěstí.

K mýmu překvapení došel bez protestů až ke schodišti. Potom se ledabyle opřel o zábradlí a mrknul na mě.

"Víš co? Uzavřeme dohodu. Já půjdu do postele, ale ty půjdeš taky," odtušil a já rázně zakroutila hlavou. Nikdy neuzavírejte dohody s opilým Siriusem Blackem a nikdy s ním nelezte do postele.

"Ty můžeš být rád, že se tě do tý ložnice vůbec snažím dostat," odtušila jsem příkře a pak mě to napadlo - on půjde do postele a já půjdu s ním, akorát do tý svojí. Je vidět, že je úplně mimo, jinak jsem si jistá, že by tu dohodu zformuloval jinak.

Sirius chtěl ještě něco namítnout, ale já ho přerušila. "Ne, ehm teda jo, chci tu dohodu uzavřít," on na mě chvíli překvapeně koukal, pak se mu ale zablýsklo v očích a klopýtavě začal stoupat do schodů.

Nechci ani vědět, na co myslel, když ho to tolik hnalo dopředu. Stejnak ho bude nahoře v posteli čekat jenom zklamání.

Nachvíli jsem si vzpomněla na Sam a přemýšlela, kde vůbec je, ale myšlenka se mi vypařila z hlavy ve chvíli, kdy jsem Siriuse musela podepřít, protože na mě málem spadnul.

Vymotali jsme se na klučičí chodbu a začala jsem ho dostrkávat až ke dveřím skoro na konci, na kterých, nejspíš nožíkem, bylo vyřezaný Poberti.

"Úžasně voníš," zamumlal mi Black do vlasů a já protočila očima. "Já vím, Blacku," odtušila jsem a lehce ho od sebe odstrčila, abych mohla otevřít dveře. Taky bych je otevřela, kdyby se mi Sirius nepostavil do cesty.

Koukal na mě a najednou ke mně natáhnul ruku a pohladil mě po tváři. Věděla jsem, že je opilej, ale přesto mi přišlo, že v jeho pohledu bylo něco... upřímnýho. Nejspíš jsem si to ale namlouvala.

Nevím, jak dlouho jsme tam naproti sobě tak stáli a navzájem si opláceli pohled, ale bylo to zvláštní. Jakoby to mezi náma úplně jiskřilo.

"Mám tě rád, Magičko," zamumlal najednou Sirius a já ucukla, takže ruka mu z mojí tváře sklouzla. "Nevíš, co plácáš, seš úplně ztřískanej. Anebo víš co? Jestli to do zítra nezapomeneš a je to pravda, můžeš mi to říct, ale jenom když budeš úplně střízlivej."

Nevím, proč jsem mu tohle vůbec řekla. Nejspíš jsem doufala, že to myslí vážně. Ale to nebylo skoro možný... Přesto mi při tom pomyšlení poskočilo srdce.

Odstrčila jsem ho ode dveří, tentokrát se už nebránil a vstoupila jsem do pobertovský ložnice. Blacka jsem dotáhla za sebou a projistotu hned zavřela dveře.

V ložnici panovalo přítmí, jenom oknem s povytaženou záclonou sem proudilo měsíční světlo. Jak jsem si myslela, James i Remus spali a Peter tu nebyl... Divný. Poslední dobou pořád někde není. Myslím, že tráví hodně času s Mary, od Přežití to spolu táhnou.

Dostrkala jsem Siriuse až k jeho posteli a on si bez protestů lehnul. Pak mi ale došlo, že jsem mu, alespoň podle toho, co si myslel, slíbila, že do postele půjdu s ním.

"No, víš... Nikdo neříkal do tvý postele, takže... Ty tu teď hezky zůstaneš a já si půjdu ustlat k sobě," zašeptala jsem, abych ostatní nevzbudila a na Siriusově tváři se objevil nelibý výraz.

"Ale Magic, tak jsme se nedomluvili!" Zkřížil si ruce na hrudi a dřív, než jsem se stihla vzpamatovat, mě jemně chytnul za loket a stáhnul mě k němu.

"Hej!" Tiše jsem sykla a snažila se vyhrabat, místo toho jsem se ale jenom zamotala ještě víc do peřiny.

"Pochop. Seš opilej, takže přestaň," strčila jsem do něj a on mě konečně pustil. Přišlo mi, že jeho pohled už možná nebyl až tak opilej a to je jedině dobře.

"Mám tě rád," zamumlal tiše, ještě než jsem odešla z ložnice. Zatřásla jsem hlavou - protože proč si dělat zbytečný naděje. Ale co když... Ne. Zavřela jsem za sebou dveře a zamířila k dívčí části věže.

Zajímalo by mě, jestli si z tohohle Black bude zítra něco pamatovat. A nemohla jsem se rozhodnout, jestli by to bylo dobře, nebo ne.

Ano, neomlouvá mě to, ale psala jsem to uprostřed noci a tak trochu usínala, takže jestli tam něco nedává smysl, tak se omlouvám xD
Jinak tu část s Magiusem asi ještě možná někdy přepíšu, protože s ní nejsem moc spokojená... (ale samozřejmě můžete nechat vote a komentář, viď :D) 
1800 slov <3
any🦋