A navíc - je z Havraspáru, což znamená, že je určitě chytrá, takže o projekt máme postaráno! Jak to tak vypadá, Claire si nevybrala špatně... A nebo si taky vůbec nikoho ani nic nevybrala a já se ve všem pletu.

Z pohledu Bonnie:

"Hej Bryceová!" Uslyšela jsem za sebou, zrovna, když jsem se chtěla rozběhnout naproti Magic, která na mě mávala z rohu chodby.

Místo toho jsem se ale otočila a za mnou stál Fabián Prewett. Teda myslím, že se jmenuje Fabián... Každopádně vím, že s Mag hraje v týmu. "Ahoj?" Pozvedla jsem tázavě obočí a zrzek naproti mě se usmál.

"Bryceová! S mým bratrem Gideonem - toho určitě znáš, koneckonců vypadá stejně jako já, oba hrajeme Famfrpál, vyrábíme žertovný předměty - um teda před nedávnem jsme začali -" přerušila jsem ho a netrpělivě jsem zalétla pohledem k Magic, u který se mezitím objevila Tessa.

"Jo, znám vás oba, vždyť jsme se nedávno bavili. A o co teda jde?" Zeptala jsem se a Fabián z kapsy vytáhnul malej model postavičky v zářivě žlutým hábitu, letící na koštěti.

"Zatím to jenom zkoušíme, v budoucnu bysme je chtěli závit prodávat ve velkým... Co na ní říkáš?" S očekáváním v očích se na mě podíval a já si od něj převzala malej model, kterej mi o pár vteřin později začal kroužit kolem hlavy.

"To je roztomilý!" Zasmála jsem se a model mi přistál na dlani. "Díky, s Gidem nám trvalo několik měsíců, než jsme to úplně doladili. Chceš si ho vzít?" Zeptal se a já překvapeně vydechla.

Nechápala jsem, proč by mi ho měl dávat... Vždyť jsme spolu skoro nikdy ani nemluvili a navíc - hrajeme proti sobě ve Famfrpálu.

"Ehm jasně, díky moc. Ale proč...?" Hodila jsem po něm zmatený pohled a Fabián se ušklíbnul. "Ále, protože Gideon chtěl, abys ho - "

Co bych ho už nestihnul doříct, respektive stihnul, ale k mým uším dolehlo jenom hlasitý "Drž hubu, Fabiáne!"

Leknutím jsem málem nadskočila, když se přede mnou najednou zhmotnil úplně stejnej zrzek, jako už tam jeden stál.

Gideon se s kloboukem v ruce mračil na svoje dvojče. Pak se otočil na mě a nervózně se pousmál. "Ahoj, Bonnie. Já eh - snad ses nelekla. Měl jsem nasazenej tenhle klobouk - když ho máš na sobě, seš neviditelná. Můj a Fabův vynález, teprve ho zkoušíme... A proto jsem ho teď taky měl na sobě."

"To určitě!" Vyprsknul Fabián a já se nechápavě podívala z jednoho na druhýho. "Neuniká mi něco?"

"Uh, ne." Vypadlo z Gideona a Fabián se dál křenil, ale už nic neříkal. "Ten model je pro tebe... Kdyby se s ním cokoliv stalo, stačí dojít za mnou... Teda jestli ho chceš?"

Gideon se nervózně poškrábal na zátylku a já bleskově přikývla. "Jasně, že jo! Je skvělej, vystavím si ho v ložnici." Usmála jsem se a ještě dodala, "sice nechápu, proč mi ho dáváte, ale rozhodně si ho nechám."

"Protože Gideon chce -" Fabián už byl zase přerušený svým dvojčetem, který do něho naštvaně strčil a na mě se zakřenil. "Jeho si nevšímej, on pořád mele kraviny..."

Vtom se k nám z rohu chodby začala řítit Magic, kterou nejspíš už Tessa opustila a teď jí došlo, že mám vlastně velký zpoždění.

"Bonn?! Kde to vázne? Víš jak dlouho jsem na tebe čekala?" S hraně naštvaným výrazem se na mě otočila a potom jí pohled padnul na Gideona s Fabiánem.

Nenápadně (moc nenápadný to teda nebylo) na ně mrkla a já podezřívavě zúžila oči. Tohle se mi přestává líbit. Proč všichni ví, o co tady jde a já jsem úplně mimo?

"Aha, tady s našima dvojčátkama! Už jste jí dali ten model?" Nedočkavě se zeptala a já jí jako odpověď strčila mrzimorku na koštěti pod nos.

"To je hezký!" Chvíli jsem jí nechala rozplývat se (dost mi to připomínalo pohled, kterým se dost často dívala na Matta... A když se to vezme hodně kolem a kolem tak i na pár ostatních kluků, například na Siriuse. Silně pochybuju, že si to uvědomuje)

"Tak jdem?" Drkla jsem do ní následně a Mag přikývla. Pak mě něco napadlo. "Nechcete jít s náma?" Váhavě jsem se otočila na kluky a Fabián drknul do Gideona, kterej vypadal trochu hodně mimo.

"J - jasně! A kam vlastně jdete?" Zeptal se zaskočeně. "Určitě víte, že zítra je Halloween. A my samozřejmě nemůžeme být na Halloween bez nějakýho toho žertíku, takže ho jdeme ven na pozemky, kde nás nemůže nikdo slyšet, vymyslet. Samozřejmě jestli už máte něco naplánovanýho, tak -"

"Ne, nemáme! Jdeme s váma," přerušil Magic, která se místo mě pustila do vysvětlování, až podezřele nadšeně Fabián a Gideon přikývnul. A tak jsme přes ztichnutý hrad vyrazili vstříc západu slunce na pozemcích.

Stejnak pořád nechápu, co se mnou ty dva najednou mají... Ale tak co, já na to přijdu. Ne nadarmo jsem přece Bonnie Bryceová, že?

...

Vyšli jsme na pozemky a mě vítr příjemně profouknul dlouhý vlasy. Příjemný to ale bylo do tý doby, než mi vlasy vlítly do obličeje.

Magic na tom byla podobně, ne - li hůř, než já, díky jejím delším vlasům. To je prostě jedna z nevýhod dlouhých vlasů a upřímně? Občas mě to dohání k šílenství.

Aniž bychom se na tom nějak domlouvali, všichni čtyři jsme zamířili k velkýmu dubu, pod kterej jsme se posadili.

Přišlo mi docela zvláštní, s jakou vervou se Fabián snažil, aby Gideon seděl vedle mě.

Za nějakou dobu později jsme měli vymyšlenej skvělej plán.

"To je skvělý! A všichni pak, včetně Filche, skončí růžoví!" Vykřiknul nadšeně Gideon.

"Přesně tak. Takže zítra v půl jedný u toho kumbálu u Velký síně, je vám to jasný? Hlavně nezapomeňte ten prášek!" Rozkázala Magic a dvojčata poslušně přikývli. 

Když jsme se o hodinu později vracely s Magic na 'naší' chodbu (ve skutečnosti to byla chodba, kde jsme se vždycky loučily, protože byla na půl cesty jak k nebelvírský, tak k mrzimorský společence) viděly jsme něco, z čeho se doteď tak trochu vzpamatovávám.

Určitě vás zajímá, co to bylo. Koneckonců mě by to taky zajímalo, kdybych to samozřejmě nevěděla.

Vlastně bych to ani vědět neměla. Ale zjistila jsem, že Mag to věděla ještě dřív, než já. A taky to zjistila jenom malou náhodou a pak si spojila dvě a dvě dohromady.

Z kuchyně jsem si cestou ještě od skřítků vyzvedla teplej čaj, aby se mi o Claiřině velkým havraspárským tajemství, jak jsme to s Magic pojmenovaly, dobře polemizovalo.

No - řeknu to asi takhle. Claire jsme prostě a jednoduše omylem přistihly. Jak už jsem říkala, normálně jsme mířily do naší chodby, už jsem byly skoro tam, když si Magic všimla černých vlasů u jednoho výklenku.

Myslela si, že jsou to vlasy Siriuse Blacka a tak se chtěla nenápadně podívat, s kým se to zase oblizuje, (mám takovej nejasnej pocit, že se chtěla ujistit, že to není Samantha) ale když přišla blíž zjistila, že to vůbec není Sirius, nýbrž naše třetí nejlepší kamarádka.

A potom rychle, nenápadně jako předtím se vrátila ke mě a jenom šokovaně kulila oči. Později mi říkala, že už něco tušila, ale nebyla si stoprocentně jistá. Ale každopádně teď už je.

Byla to Claire, v tom výklenku. S Hestiou Jonesovou. Což - teda alespoň pro mojí blonďatou kamarádku - nebylo takový překvapení. Ale to mluvím o ní, mě to docela zaskočilo.

Ale samozřejmě nemám nic proti tomu, s kým je. Hlavně, že je šťastná. Ale... Mohla nám to aspoň říct. My bysme to pochopily. A nebo nám to chce říct, ale potřebuje čas. Kdoví.

Potom do mě Magic opatrně strčila a tajnou chodbou za obrazem Tří mušketýrů jsme se objevily u kuchyně. Aspoň jsem to neměla do společenky tak daleko.

"Ehm - asi o tom nebudeme mluvit, co? Aspoň do tý doby, než... Se Clai snad vymáčkne." Pokrčila rameny Magic a já přikývla.

"Souhlasím. A doufám, že si s tím vymáčknutím pospíší, potřebuju ohledně toho prodiskutovat spoustu věcí."

Noo, takže většinu věcí kolem Claire jsme si vyjasnili a teď už jenom zbývá její 'coming out', na který si ale ještě chvilku musíte počkat :D
Každopádně v další kapitole nás čeká Halloween! (dopředu upozorňuju, že podle mě je ta kapitola naprosto hrozná, ale nemám čas jí přepsat xD)

1335 slov <3

any🦋