Hm a ještě pořád mám rok na to, bezstarostně přežívat v tomhle hradě. A to rozhodně budu. Doufejme, že fakt bezstarostně.

Když nás Minnie pustila, v doprovodu Filche jsme zamířili do Velký síně. Bylo mi jasný, že ho určitě moc mrzelo, že nás nevyloučili. Pfff.

"Co na to asi řeknou rodiče?" Pípla Lily a nervózně si odhrnula vlasy z čela. "To bude v pohodě, Evansová. Ty seš tak dokonalá, že na tebe se určitě zlobit nebudou -"

"Tebe jsem se neptala, Pottere. A nikdo není dokonalý." Probodla ho Lils pohledem. "Já jsem dokonalý!" Ozval se dotčeně Black a já nad ním zakroutila očima.

"Tím bych si nebyla tak jistá. Ale to tvoje ego nejspíš nepřelouská, co?" Uzemnila jsem ho.

"Hele o co se tu vlastně pokoušíš?!" Ozval se najednou a zastavil se.

Já taky zastavila, ale Lily a Moon se nejspíš rozhodly, že mi záda krýt nebudou a společně s klukama nám vyklidili cestu a pokračovali do síně. Filch se na nás taky vykašlal. Arghh.

"Ehm o nic?" Zaraženě jsem zakmrkala. "Seš na mě hnusná. Myslel jsem, že jsme se konečně aspoň trochu přestali hádat. Však víš, v červnu to bylo v pohodě. Ale teď si sem nakráčíš a najednou je zase Black ten největší idiot světa?!"

Co...? Trochu to nepobírám. Takže počkat - chce mi tím snad naznačit, že chce, abysme se zas nezačali hádat? Ale to je divný. Hodně divný.

"Ale ty seš ten největší idiot světa." Vypadlo ze mě tak nějak samo. Automaticky. Jako kdybych ani nemohla řídit vlastní slova.

"Nehodlám s tvým názorem souhlasit." Ušklíbnul se a zamířil k síni. Já se vydala za ním.

"Jak myslíš." Zamračila jsem se a jeho úšklebek se jenom prohloubil. "Takže mojí nabídku na uzavření míru nepřijímáš? Fajn, tak naše válka pořád neskončila." Zablýsklo se mu v očích, ani nepočkal na mojí odpověď a vpadnul do síně. Ale vždyť já mu neřekla, že mír uzavřít nechci - Co mu zas promerlina přelítlo přes nos?

Nakonec jsem zmateně vpadla do síně za ním a hned se na nás upřely desítky zvědavých pohledů. Zrudla jsem snad až vy víte kde a rychle našla pohledem Moon a zamířila jsem k ní. Black se vydal na opačnou stranu ke zbytku Pobertů.

Tohle jsem si trochu zavařila. Trochu dost. Blýskla jsem pohledem po Jamesovi, kterýmu Black právě něco zapáleně vysvětloval a díval se u toho na mně. Zatraceně.

Že s ním mír uzavřít nechci si vymyslel sám. No tak hnusná jsem na něj ale taky být nemusela...

Ale budiž, ať je to jak chce, měla bych doplnit svoje zásoby bomb hnojůvek, určitě se budou hodit. Rozhodla jsem se, že teď na to ale nebudu myslet. Proč taky.

Od mrzimorskýho stolu na mně zuřivě mávala Bonnie. Zamávala jsem jí zpátky a pusou jí naznačila, že jí všechno vysvětlím potom. Někdy mám pocit, že snad umí odezírat ze rtů.

Zachvíli vpochodovala do síně Minnie s prvákama v patách a jako každej rok začalo nudný zařazování.

Když byli všichni prváci zařazení, zůstala tam ještě jedna holka. Vypadala tak na sedmnáct, měla po ramena dlouhý zlatý vlasy, zkroucený v divokých vlnách. Od prvního pohledu mi nebyla sympatická a potichu jsem doufala, že neskončí v Nebelvíru.

Když Minnie přečetla její jméno, sebevědomě zvedla bradu a zamířila ke stoličce.

"De Lussierová, Samantha!" Takže Samantha. To jméno k ní docela sedí. A podle příjmení odhaduju, že nejspíš přijela z Francie.

Trvalo hodnou chvíli, než klobouk vykřiknul "Nebelvír!" a já zmučeně vzdychla. Tak prej ne.

Samantha rychlým krokem zamířila k našemu stolu a usadila se v podezřelý blízkosti Pobertů.

Zbytek večeře jsme já, Moon i Lils strávily ještě s trochu rozklepanýma nohama - přece jenom, před několika minutama nás málem vyhodili.

Hm, ale je mi jasný, že Minnie by se po nás určitě stýskalo... A upřímně mě by se stýskalo po ní, už jsem si na ní tak nějak zvykla.

Po večeři jsem se málem srazila s Bonn u velkýho schodiště a moje hnědovlasá kamarádka na nás hned začala chrlit salvu otázek.

"Počkej - chceš mi říct, že jste sem doletěli?!" Bonn na mě nevěřícně kulila oči a já hrdě přikývla.

"Jo. Na konci už jsem necítila celýho člověka, ale hlavně, že jsme tady, ne?" Zasmála jsem se a Bonnie objala. Sice jsme se naposledy viděly přede ani ne dvěma týdny, ale přesto mi chyběla. Moje tyrkysový vlasy to na sobě dávaly znát.

"Měli jste mě nějak zavolat, připojila bych se k vám." Ušklíbla se a já jí napodobila. "Takže bys kvůli obrovský svalovici dobrovolně zmeškala vlak? A navíc, víš jak teď bude Lily vynervovaná? Určitě ještě několik dní. To nechceš zažít." Zamumlala jsem a Bonnie se rozesmála.

V tu chvíli kolem nás prošla známá tvář. Černý, lesklý vlasy stažený do vysokýho culíku a šedivý oči. "Claire!"

Usmála jsem se na ní a Claire se s trhnutím otočila. Nejspíš si mě doteď nevšimla. Překvapilo mě, že moje vlasy změnily barvu na tmavě tyrkysovou, a to je divný, protože takhle tmavě se neobarvily ani u Bonnie. Někdy svým pocitům sama nerozumím.

"Ehm Magic, ahoj." Zamumlala, rychle se otočila a začala stoupat po velkým schodišti směrem pryč. Ach.

"Co se s ní stalo?" Kde se vzala, tu se vzala najednou vedle nás stála Cissa Blacková a tázavě nás pozorovala.

"Merlin ví. Ty ses ostříhala?!" Bonnie ukázala na její po ramena dlouhý vlasy, který ještě minulej rok byly až do půlky zad.

"Vidíš dobře. Myslela jsem si, že pak budu možná vypadat hůř a Malfoy si mě nebude chtít vzít..." Řekla tiše a já si záhy vzpomněla, jak mi v květnu vykládala, že je hodlají jejich rodiče zasnoubit.

"A už jste zasnoubený?" Opatrně jsem se zeptala a Cissa záporně zavrtěla hlavou. "Ne, až na Vánoce. A kdoví, možná se mu do tý doby zprotivím. Už budu muset jít, čeká na mně Regulus, mějte se." Smutně se pousmála a zamířila směrem ke sklepení.

Zachvíli jsem se rozloučila i s Bonnie a rychlým krokem jsem vyrazila do naší společenky. Čeká tam na mě spoustu lidí, který bych ráda pozdravila. Včetně Matta.

Jakmile jsem vešla, uvědomila jsem si, že mě někdo až podezřele nepříjemně skenuje pohledem. O pár vteřin pozdějc mi došlo, že to není nikdo jinej, než můj milovanej Black. (P.a. kdyby to někdo nepochopil, je tam ironie xD)

Jenom jsem nad ním pokrčila rameny a zamířila jsem ke křeslu, kde si s Lucasem povídal Matt a jakmile si mě všimnul, rozběhnul se ke mě a já se mu vydala na proti.

...

Když jsem se asi o hodinu pozdějc vracela do ložnice, cítila jsem se divně. Jako kdyby něco viselo ve vzduchu.

Na předposledním schodu do ložnic se mi to potvrdilo. V tom momentě, kdy jsem na schod došlápla, někde něco klaplo a najednou jsem byla celá od červený barvy.

Ani jsem nestihla zaregistrovat, jak se to stalo.

Barva mi stýkala po obličeji a po celým těle. Rychle jsem si jí setřela z očí a s rudnoucíma tvářema se otočila dolů, na společenku, která na mně celá nehnutě zírala.

Ještě že pod tou barvou nebylo vidět, jak jsem zrudla, ale tentokrát to bylo hněvem, protože mi hned jako na povel zrudly i vlasy. Mohl za to on.

To individuum.

Já ho nechápu. V jednu chvíli mi nabízí mír a hned v další mě znemožní před skoro celým Nebelvírem?!

"Blacku!" Křikla jsem a on se dál tlemil.
No, tlemil bylo slabý slovo. Spíš neovladatelně hýkal smíchem.

Ale přesto je to docela odvážný, zadělat si na problémech takhle brzy, když ještě před několika hodinama hrozilo, že ho vyhodí.

"Ano, Lloydová?!" Křiknul zpátky, hned jak svůj smích aspoň trochu dostal pod kontrolu. "Nenechám to jenom tak, ty vypelichanej pse!" Prskla jsem a potom jsem se co nejdůstojnějc snažila dojít těch několik metrů do ložnice.

Moc mi to nešlo, nechávala jsem za sebou červený šmouhy a čvachtaly mi boty. Musel se na mě převrátit kyblík s tou barvou, a Black tím kyblíkem nejspíš levitoval nademnou. Měl to dobře vymyšlený, ale ještě uvidí!

Ignorovala jsem Lilyiny i Mooniny dotazy, co se stalo a hned jsem zaplula do koupelny, kde jsem na sebe pustila teplou vodu a barva se hned začala smývat. Naštěstí.

Když už jsem, s výjimkou pořád jemně barevných vlasů, nebyla nikde ani trochu červená, vylezla jsem a vlezla si do pyžama.

A teď už mě čeká jenom jediný - přivítat se se svojí milovanou věrnou přítelkyní postýlkou! Nebudu lhát, ta mi chyběla ze všech nejvíc.

Voilè mezi Magic a Siriusem to nejspíš nebude zase jako dřív, ale oni si to vyříkaj, to si můžete být jistý :3 Jinak myslíte si, že Narcissa Luciuse opravdu milovala, nebo si ho vzala z donucení? 1400 slov <3

Any🦋