Ahojký! Jsem tu skoro po měsíci zase s novou části manuálu:))

V prvé části bych se chtěla omluvit. Byla jsem týden v Římě, a když jsem se vrátila, zjistila jsem, že můj notebook má v háji základovou desku, a než mi mého miláčka vrátili z opravdy uběhlo dalších 14dní... Prostě, když se daří, tak se daří...

Taky bych chtěla zveřejnit seznam věcí, které ještě dám do tohohle manuálu:

•Smutné scény+smrt v příběhu

•13+ scény

Nic víc, co by se dalo sepsat jste mi neporadili, což samozřejmě nevadí, ale pokud vás ještě něco napadne, napiště koment, protože jinak po těhle dvou částech budu zřejmě končit... :))

Dneska jsem se rozhodla v návaznosti na minulý díl (HOROROVÉ SCÉNY) napsat kapitolku o strachu, jak správně napsat pocity a situace s ním související:))

Jak už jsem říkala nespočetněkrát u všech částí manuálu, vždy je dobré si danou situaci pořádně promyslet. O to lépe se vám bude myslet, když budete mít nějakou vlastní zkušenost. A myslím si, že vzhledem k dnešnímu tématu tu nebude nikdo, kdo by neměl nějakou tu strašidelnou zkušenost.

Každý z nás si tím strachem prošel. Ať už se jednalo o vyvolávání duchů na táboře, strach po zkouknutí hororového filmu, strach z příchodu anděla, čerta a Mikuláše, nebo obyčejný strach přijít domů ze školy se špatnou známkou a podobně.

Váš úkol před psaním děsuplné scény bude jednoduchý- vzpomenout si na něco děsivého, co se vám stalo, a připomenout si, jak jste se cítili.

Ať už se bude vaše postava v příběhu bát čehokoliv, je to jedno, pocit strachu provází vždy ty stejné emoce, které rozhodně nesmíte zapomenout rozepsat.

Tlukot srdce, pot, třes rukou nebo hlasu, to vše jsou fyzické projevy strachu nebo nervozity, což je také převlečený strach. Nezapomeňte proto alespoň část těchto činností organismu popsat.

Pokud budete při strachu popisovat pohyb, máte na výběr ze dvou možností. Buď strach vaši postavu přiková na místě, zdřevění jí nohy, nebude se prostě moci pohnout. Nebo bude naopak tělesně výkonnější než kdy jindy. Při pocitu strachu totiž naše tělo vylučuje hormon adrenalin, který v případě pohybu zamezuje pocitu vyčerpání a nabudí vás k vyšší pohybové aktivitě. To je také důvod, proč někteří sportovci dopovali (a dopují) adrenalin.

Pozn. Možná to není úplně správné vysvětlení, co se práce těla a vylučování adrenalinu týče, ale nejsem biolog, takže se spíš snažím vysvětlit to tak, jak to chápu a znám já, takže snad prominete:D

Nezapomeňte popsat i okolí! Kde se vaše postava nachází, jak se tam dostala?

Čeho se vlastně bojí? Člověka, nějaké věci, pocitů...? Proč se toho bojí?

Vždy říkám, že aby byl příběh čitelný a co nejrealističtější, musíte čtenáře při čtení donutit cítit tu skutečnost, psát tak, aby to bylo uvěřitelné. Důležitým bodem pro splnění těchto podmínek jsou myšlenky vaší postavy, proto na ně u žádné scény nezapomínejte! Váš mozek pracuje nonstop, neustále vám myslí běhají nejrůznější věci. Při strachu se bude vaše postava snažit myslet racionálně, ale v takových chvílích by to zvládl jen málokdo, proto se nebojte myšlenky trochu zamotat! Zkuste párkrát na chvilinku úplně odběhnout od tématu, pak si zanadávat, že se nesoustředíte a znovu se napojit na předchozí tok myšlenek.

Při popisu myšlenek nezapomínejte přidat do omáčky trochu toho vyšilování a zoufalství, vaše postava by měla vykazovat pocit, že se z dané situace nedokáže vyhrabat, bude sama nad sebou lámat hůl, bude si říkat, jak je pitomá, případně pitomý, zamyslí se nad tím, jak se vlastně do této situace dostali a budou přemýšlet, co by bylo, kdyby tohle a tamto udělali jinak a podobně.

Když je přestane sebelístost bavit, konečně se vaše postavy vzchopí a začnou si dodávat odvahy. A věřte nebo ne, silou vůle a vlastních povzbudivých keců se nakonec strachu postaví. A pak se nebudou bát ani přeplavat oceán, i kdyby si je měl dát k obědu megalodon.

A já se pro dnešek opět loučím:) Budu doufat, že kapitolka byla opět alespoň trochu užitečná, příště se můžete těšit na smutné scény a popis smrti, jak jsem již zmínila, a pokud vás napadne nové téma, které by se dalo zpracovat, neváhejte mi napsat koment nebo zprávu, určitě vaše návrhy ráda promyslím:))

Bye! -Nick