,,Slyšela jsem co se stalo. Jak ti je Draco?" zastavil mě na chodbě dívčí hlas. Otočil jsem se a poznal střapatou čarodějku z Nebelvíru se smutným pohledem.
,,Jsem v pořádku Grangerová, ale myslím, že Weasly si ještě nějakou dobu poleží na ošetřovně."uchechtl jsem se
,,Já ale nemluvila o tomhle."řekla a podívala se na své boty.
,,Aha. No řeknu ti po pravdě, že nikdy mi nebylo hůř. Ale spolu s Eddiem a mamkou to zvládnem. Díky za optání."smutně jsem se pousmál
,,Za to se neděkuje Malfoyi a kdyby jsi ty nebo Eddie potřeboval s čímkoli pomoct tak jsem tady."pousmála se a odešla
,,Díky Grangerová"zašeptám do prázdna

Eddie
Tatínek mi vážně chybí a vím, že Dracovi taky. Jen to nechce dávat najevo přede mnou. Ale já už jsem velký a nevadími když bráška brečí. Tedy vadí, nerad ho vidím smutného. Ale víte jak to myslím ne? No zkrátka vím, že je moc smutný a kvůli mně to dusí v sobě a to by neměl. Bude potom ještě víc smutný.

,,Blaisi? Jsi tady?"vstoupil jsem do jejich pokoje
,,Jo co potřebuješ?"vyšel z koupelny
,,Jak je Dracovi? Jako psychicky. Přede mnou to dusí v sobě, ale tobě bývá otevřený."
,,To je asi pravda.-pousměje se-No moc dobře ne, je z toho pěkně zdrcený, ale chce být silný pro tebe a Narcisu."
,,Já vím, ale i on by měl dát průchod emocím nebo to bouchne v nepravou dobu a bude mu ještě hůř."
,,Vím, ale znáš ho. On moc na emoce není."kývnu hlavou jakože chápu.
,,Dobře, děkuju."
,,Není zač, ale je tady ještě jedna věc. Kdyby jste ty, Draco nebo Narcisa někdy něco potřebovali, jsem tady pro vás. Na to nezapomeň."usmál se a já mu úsměv oplatil. Poté jsem se vrátil zpátky do pokoje.

Druhý den
,,Eddie vstávej!"za křičí Nico
,,Ještě pět minut."zamumlám do polštáře
,,Pět minut nemáme, zaspali jsme!"zacloumá se mnou Dany
,,Cože?!Zaspali?!"vyletím z postele jak namydlenej blesk
,,Honem za deset minut nám začíná přemněňování!"křiknou jednohlasně
,,Vždyť už pádím."beru tašku a vybíhám ze sklepení
Běžíme tak rychle, že jsou z nás jen rozmazané fleky. A když už už dobíháme k učebně dveře se začnou zavírat. Ještě tedy zrychlíme, ale už je pozdě. Dveře jsou zavřené a to znamená, že hodina už začala.
,,Omlouváme se paní profesorko. Zaspali jsme."omluvíme se unisimo hned jak vtrhneme dovnitř.
,,To je v pohodě kluci dneska vás mám totiž na starosti já."usměje se střapatá čarodějka z Nebelvíru. Myslím, že to je Hermiona, ale nevím.
,,Milý žáci, jelikož musím neodkladně odcestovat, bude vás teď mít slečna Grangerová a ještě jeden studentem na starost."řekne Mcgonagallová a odejde.
,,Tak si sedněte a začneme."usměje se naše nová "učitelka"

Nová kapitolka je tady❣Tak snad se líbila
Klára💕