Jdu po mostech lesního království jako každý den. Nevím jestli jsem mrtvá nebo neviditelná, ale nikdo si mě nevšímá a jako bych tu vůbec nebyla a tak se tu nepozorovaně potuluji. Nevím jak je to možné. Jak se to stalo. Jak jsem jsem se tady ocitla. Kdo je má rodina. Jop. Je to divné. A hlavně to, že jediné co mi chodí na mysl  je jeden moc krásný elf. Kdo je to? Thranduil. Nechodím k němu. Vždy vypadá velmi chladně. Jen když je sám jakoby truchlil. A když je smutný jakoby se to přeneslo i na mě.
Tauriel je taky smutná, ale dělá zajímavé věci. Těmi zajímavými věcmi, myslím bojování. Ráda stojím vedle a zkouším to také. Musím se pochválit, protože mi to celkem jde. Taky aby ne, když napodobuji naši slavnou Tauriel kapitánku stráží lesní říše a taky mi připadá jako bych to dříve dělávala, takže se mi vždy dostaví De Ja Vu. Občas ji také přezdívám ,, silná opička". Proč? Je silná a také celkem ohebná ( narozdíl ode mě) jako ta opička.  Právě jsem došla k vchodové bráně. Možná bych se mohla podívat do lesa.I když pochybuji, že by se tam od včera něco změnilo. A také pochybuji, že ti přímo odporní pavouci zmizeli. Přála bych si aby zmizeli a obyvatelé Lesní říše se již jimi nemuseli obtěžovat.

Celkem 219 slov ( bez mého kecání tady dole)😊