žánr: akční

forma: er-forma

délka: 700 - 1k slov

tři slova: štěstí, laso, odplata

Mundungus věděl, že to neskončí dobře. Celý ten jejich plán se sedmi Pottery, byl velice riskantní. Proč ho u Merlina vůbec vymýšlel? Když tak nad tím přemýšlel, připadalo mu, jako by to snad ani nebyl jeho nápad, ale vzešel z jeho hlavy, takže musel být jeho. Kdyby však věděl, že se bude muset za jednoho z Potterů sám proměnit, možná by nic takového nevymýšlel. Celou dobu počítal s tím, že bude v roli průvodce. ,,Říkal jsem přeci, že bysem rači dělal vochránce," stěžoval si, když přišlo na to vypít mnoholičný lektvar. Moody ho však rázně odbil, a co víc, k tomu všemu mu oznámil, že jeho ochráncem bude on sám. Proč ze všech ostatních zrovna on?

,,Smrtijedi budou podle našeho názoru počítat s tím, že pravý Harry poletí na koštěti, takže jestli na ně narazíme, sázíme na to, že se pustí za některým z Potterů, který jim bude připadat, že je na koštěti jako doma," vysvětloval Moody to, proč pravý Harry letěl s Hagridem na motorce, když už před ním stálo sedm na chlup stejných chlapců. Mundunguse tato informace nepotěšila, naopak cítil jak se mu začaly nervozitou potit dlaně. Měl letět s Moodym na koštěti. Sice nebyl jediný, ale i tak se mu hruď začala nepříjemně svírat strachem.

,,Zlomte všichni vaz!" zahulákal Moody, když už byli všichni připraveni na onen nebezpečný přesun. Mundungus chtěl namítnout, že to nebyla zrovna dobrá volba slov, ale Moody pokračoval dál, takže mu nedal prostor. ,,Sejdeme se asi tak za hodinu v Doupěti. Budu počítat do tří. Raz-dva-TŘI!"

Mundungusovi chodidla se ve vteřině odlepila od pevné země. Rychle stoupali a on pouze na malou chviličku stačil zadoufat, že budou mít třeba štěstí a na žádné smrtijedy nenarazí. Najednou však byli obklíčeni. Desítky postav zahalených v černých kápích se vznášelo vysoko ve vzduchu a utvářelo kolem nich kruh. Moody sedící před ním nahlas zaklel a pak vystřelil jako blesk vpřed. Mundungus si přál, aby jeho společník nebyl tak dobrým letcem. Bál se, že to na ně přiláká pozornost, tak jak Moody předpovídal.

K uším se mu dostalo bezpočet vystrašených výkřiků. Netrvalo to dlouho a vzduchem už létaly záblesky zeleného světla. Mundungus se se srdcem až v krku ohlédl přes rameno, přesně v ten moment mu jedna z kleteb prosvištěla těsně kolem ucha. Za zadkem měli dva smrtijedy. Kvapně zašátral v kapse mikiny a vytáhl z ní svojí hůlku. Koutkem oka zahlédl řítící se roj lidských postav, některé na košťatech jako oni, některé na obřích testrálech a zahlédl dokonce i Hagridovu motorku, která mizela v dáli. Jeho společníci uháněli všemi směry a proráželi bariéru smrtijedů.

Zaburácení další z kleteb ho rychle vytrhla ze sledování ostatních. Naštěstí však nebyla vyslána smrtijedem, ale Moodym před ním. Uvědomil si, že by nebylo od věci také použít svojí hůlku a tak s ní zamířil. ,,Impedimenta!" vyhrkl ze sebe a z jeho hůlky hned vzápětí vytryskl záblesk rudého světla a udeřil zbývajícího smrtijeda, jehož druhý přítel se již odporoučel omráčený díky Moodyho kletbě k zemi, přímo doprostřed hrudi.

V momentě, kdy se Mundungus na koštěti narovnal a pohlédl vpřed, zjistil, že se neuvěřitelnou rychlostí řítili na další smrtijedy. Ti před sebe, místo aby uhnuli, natáhli paže s připravenými hůlkami. On a Moody byli ale rychlejší. Z Mundungusovi hůlky vyletělo laso, omotalo se jednomu ze smrtijedů kolem krku a pak ho odmrštilo daleko od nich.

Cestu měli volnou. Mundungus se vítězoslavně zašklebil. Znovu se ohlédl a najednou mu úšklebek zamrzl na rtech. Oči vytřeštil, tak až to vypadalo, že mu snad vypadnou z důlků. Přímo za nimi se jakoby odnikud vynořil sám Voldemort. Ochromil ho hlasitý výkřik rozrážející okolí jako blesk a trhající uši, až později si uvědomil, že onen výkřik pocházel z jeho vlastních rtů.

Cítil, že Moody se také ohlédl a v ten samý moment se celý napjal. ,,To zvládnem!" zabručel.

Mundungus strnulý strachy pomalu zakýval hlavou na znamení nesouhlasu. Nezvládnou to. Umřou. On ale zemřít nechtěl! Rozhodně ne! Musel tomu zabránit! Musel se odtamtud dostat! Než se stihl nad svým chvilkovým zbabělým nápadem více zamyslet křečovitě k sobě sevřel klepající se oční víčka.

Moody na něho pohlédl koutkem umělého oka. Ihned mu bylo jasné o co se pokoušel. ,,Nedělej to Mundungusi!" řval na něho, ,,za to na tebe určitě bude čekat odplata!" Žádná z vyhrůžek už však Mundunguse nedokázala zastavit. Rychle si ve své mysli představil bezpečné místo a o sekundu později zmizel jako pára nad hrncem. Tušíc, že tak svého společníka odkázal na jistou smrt. V uších se mu jasně odrážel hlasitý výkřik jejich úhlavního nepřítele křičící tu nejhorší z kleteb.

Zdravím všechny a vítám Vás u další jednohubky. Už podruhé na mě padl akční žánr a musím říct, že se pro mě stal, co se žánrů týče, zatím asi největší výzvou. Osobně totiž akční žánr moc nemusím ani v knihách a ani ve filmech, tudíž psát ho, byl pro mě celkem oříšek. Jsem ale ráda, že v rámci výzvy stále zkouším nové věci a doufám, že se vám tato jednohubka alespoň trochu líbila. Budu se těšit zase příště.

-M.