Zadání: Co by se stalo, kdyby Lily hovořila s Regulusem? - Netrhat, vůně, ruku, pod postelí

Upozornění: Triples! Poslední část. Ráda bych se rozloučila s prázdninami něčím zvláštním. Snad se bude líbit. Užijte si čtení. <3

*⌚*

Vítr cuchal ticiánové vlasy, rozfoukával je do všech stran, až nakonec všechny zanechal před obličejem.
Lily si je nedbale prohrábla. Pozorovala, jak se na hladině Černého jezera, tvoří vlnky. Oči zavřela a zhluboka se nadechla.

Nedaleko od ní přiběhl skoro až k vodě Zmijozel. Nevšiml si jí. V pěsti žmoulal pergamen. Tváře měl rudé. Snažil se uklidnit, ale nemohl. Chtěl běžet dál, utéct od toho všeho, ale ve chvíli, kdy se otočil, spatřil Nebelvírku pod stromem.

Pohled, který navázali byl plný porozumnění.

Na okamžik zaváhal, následně si odfrkl a přisedl si. „Máš ráda podzim?“ upíral zrak daleko za horizont.

Překvapeně se pousmála. Jemně přikývla. „Jasně, jde mi k vlasům,“ zažertovala Lily.

Vážně se na ni zadíval. Zamračil se a sklopil pohled ke svým botám. „Máš pravdu,“ vypravil ze sebe.

Vykulila oči. „D - děkuju,“ nervózně se usmála.

Neznatelně zakýval hlavou.

Vůně z nedalekého pivoňkového keře prosytila okolí. Měl chuť se zoufale rozkřičet. Tak moc ho vytáčela nutnost být správným Blackem, až toužil jim nebýt. O slunovratu ho mělo uvítat Znamení. Nedokázal se postavit matce. Věděl ale, že pokud by neutrhl květ pro Lily, přišel by tak o šanci být sám sebou.

„Sirius by asi nechtěl, aby ses se mnou bavila,“ hlesl, stoupaje si k odchodu.

Chytila ho za ruku. Tušila, že je to nepatřičné, že by vlastně vůbec neměla.

Vysmekl se. Rázným krokem došel ke keři.

Otevřela ústa v němém úžasu, když se k ní Regulus připojil, nabízeje kytici. S uzarděním mu poděkovala.
„Taky máš pod postelí bubáky?“ přitáhla si kolena blíže.

„Mám,“ usmál se na Evansovou. „Dáš si?“ vytáhl Bertíkovy fazolky.

Vůně tlejícího listí naplňovala jejich plíce. Vítr se kolem nich proháněl a sliboval, že sychravé počasí bude letos opravdu báječné.

*⌚*

Regulus je zvláštní. A vážně moc ho miluju. <3
Spojení s Lily je o to zvláštnější. A možná víc, než spojení se Siriusem.

Autorská poznámka
Ráda bych každému z vás poděkovala. Hnali jste mou múzu vpřed. Stali jste se mými sluníčky. A i když je mé psaní mnohdy jako hrudky od Hagrida, nevzdali jste to se mnou. A toho si vážím ze všeho nejvíc. ♥
Děkuji za to, že tu jste, že čtete a existujete.

Dnes - během několika málo hodin - jsem se rozhodla pokračovat ve výzvě. Alespoň se tím budu o kousek zlepšovat a také snad udělám někomu radost. Sbírka bude s nějakým podzimním názvem. Snad.

S obejmutím
Pandy

Děkuju! ♥