Zadání: skořápka, plyšák

*♥*

Lupin si zapisoval nudný výklad profesora Binnse, když mu na stolku přistála zmačkaná kulička pergamenu. Rozhlédl se po učebně - jenže to vypadalo, že všichni spí nebo jsou myšlenkami jinde. Chtěl to dotyčný vyhodit nebo to bylo určené přímo pro něj?

Věděl, že na něj jeho přátelé spoléhají a budou si od něj chtít výklad opsat. Přesto se nervózně natáhl a rozevřel list.

Jednoho dne se na tebe bude dívat někdo stejně tak, jako se ty díváš na hvězdy.

Dlouze na ta slova hleděl. Nechápal, co znamenají. Bylo to snad vyznání? Zakroutil hlavou. Následně útržek zmuchlal a zahodil.

Alespoň to si dlouhovlasý myslel. Ve chvíli, kdy se Náměsíčník zbavil předmětu doličného, ucítil, jak v něm reálně něco praská. Bolest mu vyjela z dlaně do celé paže. Překvapeně zamrkal. Podařilo se mu rozlomit jeho oblíbenou mudlovskou propisku od kapely The Beatles. Mrzelo ho to.

„Siriusi," zašeptal Peter. „Tvoje ruka!" vyděsil se v zápětí.

Lekl se, že krvácí, ale nic takového se naštěstí nestalo. Skořápka se mu nezabodla do kůže.

„Jsi v pořádku?" chytl ho Péťa za rameno.

Black sebou trhnul.

Pettigrew vytáhl hůlku a zamumlal zaklínadlo na opravení psadla. Spokojeně se usmál, když se mu to podařilo. Jenže jeho kamarád neprojevil žádnou reakci. Pohledem vyhledal Lupina a povzdechl si.
Cosi mu vtiskl do dlaně.

Sirius vytřeštil oči. Mezi prsty mu spočíval drobný plyšák ve tvaru sušenky.

*♥*

Doufám, že tu narážku na hvězdy Remus pochopí.
Věnováno: Wertscha ♥