Zadání: šatní skříň, děti, Sirius, kočka, trojúhelník

*🐈*

Vypadalo to, že se ani dnes klidu nedočká - musel totiž trávit trest se Srabusem. Už ho nebavilo, že se pořád hádali jako malé děti. Ale neměl na výběr. Kolejní nevraživost i vlastní nenávist podněcovala všechna jejich setkání. Bylo tedy na denním pořádku, že se snažil jeden druhého uřknout.

Vyklízeli zrovna šatní skříň, když se přiřítil Sirius, kterého tu ani jeden z nich nečekal. Vrávoravě se sesunul mezi spolužáky. „U Merlina!" provokativně zamrkal. „Ty jsi ale kočka, krásko!" paži omotal kolem Snapeových ramen.

Ten se napjal. Netušil, co to má znamenat, ale nelíbilo se mu, že si z něj zase dělá legraci.

James je propaloval pohledem. Nechtěl, aby na něj sahal. Vlna neznámé emoce pohltila jeho mysl. Popadl sošku mudlovského matematika a rozmáchl se.

Black se posunul - neplánoval to - nicméně ohnivá whiskey s ním měla jiné plány.

Kamenný výtvor rozrazil něčí lebku. Malý trojúhelník se odlomil a zůstal zabořený v oběti.

James vyděšeně otevřel oči. Sledoval, jak se Zmijozel naklání k zemi, dopadl s mírným žuchnutím. Z ruky mu vypadla zbraň. Vytřeštěně zíral na nehybné tělo. Co jen to provedl?

„Brácho, co se to s tebou stalo?" zamračil se Sirius.

Neodpovídal.

„Pojď, odlevitujeme ho na ošteřovnu," zvedl ho na nohy. Nechtěl, aby skončil v Azkabanu.

*🐈*

Taky jste čekali romantiku, když jsem tvrdila, že shipuji Snames? Chtěla bych se všem omluvit - nečekala jsem, že se to zvrtne - vlastně jsem nepředpokládala ani výskyt Siriuse. Nemám ráda násilí. Snad Poppy Severuse uzdraví. ♥ 🍪