Zadání: Remusova skoro báseň

*🍯*

Chlapec svými medovými kukadly propaloval Nebelvírského chytače. Myšlenky se mu hlavou proháněly a on netušil, jestli má sám se sebou soucítit.

Až bude čas
Políbím tě na tvář
Tak jako včera obejmu tě

James držel zrzku za ruku a něčemu se smáli.

V neslyšných tónech zas
Utopím se
Až tvůj smích uslyším

Přivřel oči, když se kamarád otočil jeho směrem. Nechtěl se dívat na to, jak ho chytila kolem krku.

Neztrácej čas
Vždyť zítra je tu zas
Tak neztrácej půdu
Když tě líbá

Rázně vstal, knihu nechal spadnout ze svých kolenou a jen s velkým sebezapřením se rozplakal, až když se svalil na podlahu v Chroptící chýši.

*🍯*

Upřímně nechápu, proč jim nemohu napsat šťastný konec.

Věnováno všem! ♥ Dnes má Pandy totiž svátek. ^^

♥ Při této příležitosti bych se ráda zeptala, zda by byl zájem o podzimní drabbles(?) - léto a prázdniny bychom ukončili a přesunuli se k barevnému listí? Budu očekávat vaše sovy se slovy. ♥
Děkuji za pozornost a za to, že jste!