Po návratu z Příčné ulice si Lily vynesla kufr do pokoje a vše z něj vyndala. Chtěla si vše uspořádat a hlavně prohlédnout.

Ještě než odešli od Severuse, tak ji paní Snapeová zastavila. „Lily počkej, ještě jedna maličkost." znovu vytáhla hůlku namířila ji na kufr a mávla s ní.

„Co jste udělala?" ptala se zvědavě dívka.

Paní Snapeová se poprvé na dívku usmála. „Nezjistitelným kouzlem jsem ho zvětšila. Vejde se ti tam teď úplně všechno, dokonce bys tam nacpala i automobil."

. . . . . .

Byla neděle, Severus zaklepal na dveře Lilyina pokoje a vešel dovnitř. „Proboha co se tu stalo?" zhrozil se hoch. „Hned to všechno schovej, dole je Emily. Ty jsi snad zapomněla že má přijít?" Dvěma kroky se přesunul doprostřed dívčina "bývalého" pokoje, teď to tam vypadalo jako po výbuchu.

Všude se váleli otevřené knihy, na stole byl postavený kotlík a v něm naházené brky a pergameny. Rusovláska ležela uprostřed toho všeho a studovala jednu z knih. Překvapeně zvedla hlavu.

„Cože? Seve co tu děláš?" podívala se na něj zmateně. „Neměli jsme se sejít u vrby ve dvě?"

Chlapec se rozčílil. „Lily, vždyť jsou tři hodiny, čekali jsme na tebe a ty se tu zatím šprtáš do školy, hned to ukliď. Emily jde nahoru." houkl na ní, když zaslechl kroky na schodech.

„Sakra, sakra, co teď." začala panikařit rusovláska.

Zmateně se rozhlédla po pokoji, nevěděla, s čím začít. Pomalu ji přemáhala panika, když najednou se vše vzneslo do vzduchu a začalo padat do otevřeného kufru u okna.

Severus se hlasitě zasmál. „Páni, a to ještě nečaruješ hůlkou. Budeš vážně skvělá." usmíval se na Lily.

Ta jen zčervenala a sklopila pohled. „Ani nevím, jak se to stalo." Přiznala.

Vteřinku na to do pokoje vešla Emily. „Ahoj Lily, kde jsi byla? Ty jsi na nás zapomněla?" vyzvídala s úsměvem.

„Začetla jsem se do knížky, promiň." usmála se na ní kamarádka.

Byla to pravda, už druhý den pročítala vše, co nakoupila v Příčné, ani nevycházela z pokoje. Měla už přečtené tři učebnice a dvě rozečtené.

„Tak teda, půjdem ven? Nebo budeme u nás?"

Emily si všimla otevřeného kufru. „Ty už máš zabaleno?" ptala se zvědavě. Lily k němu přešla, vše tam bylo naházené jedno přes druhé. Prudce ho zabouchla. „Jo, už mám. Chtěla jsem v tom mít pořádek, tak jsem vše skládala už včera." V duchu si oddechla že Emily neviděla ten nepořádek uvnitř.

Společně vyšli z pokoje a šli ven, jako vždy, k jejich vrbě. Věděli, že je to jejich poslední společný den.

Všichni pak musejí balit a chystat se na odjezd.

Emily musí s otčímem vyrazit v úterý večer do York a Lily se Severusem odjíždějí v úterý ráno. Aby do Bradavic přijeli den před začátkem školního roku. Všichni tři se moc těšili, ale zároveň byli smutní, že se musí na dlouhou dobu rozloučit.

. . . . . .

„Mamko, taťko vstávejte, zaspali jsme!!!" křičela Lily na celý dům.

Paní Evansová rychle vstřelila z postele. „Vážně? Kolik je hodin? Měla jsem nařízený budík." Její manžel koukl na budík. „No vážně. Je devět. Musíme vstávat a spěchat nebo přijedeme do Londýna pozdě." vyskočil na nohy a zamkl se v koupelně.

Paní Evansová mu byla v patách, ale do koupelny se už nedostala, naštvaně bušila do dveří. „Tak mě tam pusť! Roggere!! Okamžitě odemkni ty zatracený dveře!" vztekala se dál.

Lily jen zakoulela očima a odešla do druhé koupelny v přízemí. Zapletla si vlasy do copu a vyčistila zuby. V kuchyni dala na stůl sladké rohlíky a ohřála mléko na kakao. Už dojídala, když se k ní přidal zbytek rodiny, po chvíli dokonce I Petunie.

„Jedeš s námi?" ptala se sestry.

Ta se jen ušklíbla. „Ne, mám poslední volný den tak si ho chci pořádně užít. Bez tebe!" zvedla se a odkráčela s nosem nahoru.

Pan Evans dojedl snídani a zvedl se od stolu. „Tak můžeme vyrazit." Oznámil jim. Pomohl Lily odnést kufr z pokoje do auta a vyrazili na cestu.

Už stáli na nádraží King's Cross, mezi nástupišti devět a deset a rozhlíželi se kolem. Rychle k nim přicházel chlapec s černými vlasy a za ním žena s povýšeným výrazem.

Lily se nervózně usmála. „Severusi, jak se dostaneme na nástupiště?" Bylo už půl jedenácté. Bála se, aby jim vlak neujel.

„Rozběhnem se proti támhleté přepážce, projdeme skrz a jsme na místě." vysvětlil Severus rodině Evansových.

Lily si povzdechla. „Že jsem se ptala."

„Spolu." usmál se na ní Severus a kývl hlavou k chladné stěně.

Oba chytli svoje vozíky s kuframa a rozběhli se s nimi proti přepážce, kupředu, za novým dobrodružstvím.

. . . . . . .

„Celé léto jsem se těšila Seve až se sem vrátíme." usmála se Lily na Severuse a radostí ho objala.

Už po páté stála před nádhernou červeno-černou lokomotivou a loučila se s rodiči. Je to jako včera, co nastupovala do Bradavického expresu poprvé. Vše se jí živě vybavilo. Severus ji také objal.

Od jejich prvního setkání uplynulo už pět let a stále jsou to nejlepší kamarádi. I s jejich mudlovskou přítelkyní Emily se stále bavili. A jak si slíbili, každé léto trávili spolu v domě Evansových.

Přesto že Lily a Severus chodili každý do jiné koleje, spolu vycházeli skvěle.

Lily moudrý klobouk zařadil do Nebelvíru pro její milou a odvážnou povahu. Severus ale přišel do Zmijozelu, částečně proto že jeho rodina tam studovala taky, ale hlavně proto že byl úlisný a mazaný.

Ovšem stále byli nerozlučná dvojka. Jejich přátelství hodně zažilo.

Nejprve starosti o kamarádku Emily, která byla čím dál podivnější a podezřívavější, nakonec vyřešili tak, že jí přiznali že na školu chodí spolu. Samozřejmě neřekli celou pravdu, stále neměla tušení že jsou kouzelníci.

A pak tu byl další problém, který testoval jejich přátelství, ten problém se jmenoval James Potter a jeho parta kamarádíčků, Sirius Black, Peter Petigriew a Remus Lupin. Dělali Severusovi ze života peklo už od prvního setkání ve vlaku.

Nesnášeli ho za to, že je ze zmijozelu a navíc se kamarádí s Lily. James Potter si na ni totiž dělal nárok, chtěl ji mít jen pro sebe.

Lily ho, ale úplně ignorovala, rozčiloval ji tím, jak ji neustále zval na rande a cuchal si ty strašný pačesy. Ale ze všeho nejvíc ji dopalovalo, jak je zlý na Seva. Několikrát ho přistihla, jak Severuse napadl, nebo mu nadával, jen tak pro legraci.

Vždy zakročila a James i jeho kamarádi zklamaně odkráčeli.

„Taky jsem se těšil." odpověděl Severus kamarádce a vrátil ji tím do přítomnosti.

Usmála se na něj. „Málem jsem se prozradila před Emily, připadá mi stále naštvaná. Asi jsme ji měli už tenkrát říct, že studujeme spolu." Trochu posmutněla, když Severus přikývl. „Možná jo."

„Lily, holčičko pojď se rozloučit." zavolala na ni paní Evansová která stála s manželem u Severusovi matky.

Dívka se na oba smutně usmála. „Budu posílat sovy dvakrát týdně." Oba ji objali. „Dávej na sebe pozor. Máme tě moc rádi.!"

Každý rok se loučili jako by se už neměla vrátit.

„Nebojte se. A pozdravujte Pety."

Severus se k dívce naklonil a ukázal na kufry. „Měli by jsme odvést kufry do zavazadlového vagonu Lil."

Paní Evansová se k němu otočila. „Hlídej nám ji tam." „Samozřejmě madam." zasalutoval hoch.
To mu řekla při každém loučení a on ji vždy ujistil že na ni dohlédne. Pak ho objala a vytáhla z kapsy látkový kapesníček kterým si otírala uplakané oči.

Rozloučili se a Lily se Severusem tlačili vozíky k poslednímu vagonu, kde nechali své kufry naložit.

„Ty Lily, v létě se u mě stavila Emily. Jedno ráno, než jsme šli k tobě, přinesla mi knížku. Prý mi ji koupila v Yorku. Tak jsem ji pozval dál, ale chovala se divně." zadíval se kamarádce do zelených očí.

„Jak divně Seve?" optala se ho.

S povzdechem pokračoval. „No, místo toho, aby si sedla, jako vždy, tak přecházela po místnosti, povídala si semnou, ale přitom otevírala šuplíky a skříňky. Lily, ona mi normálně prohledávala pokoj." dořekl to Severus a odmlčel se.

Lily se zamračila. „Hm, našla něco?"

„Ne, matka mi učebnice a ostatní vždy po návratu očaruje, aby vypadali jako mudlovské věci a knihy." ušklíbl se. „To kvůli otci."

Lily se na kamaráda podívala. „U mě to taky zkusila. Ale naštěstí nás zavolala mamka na jídlo. Možná viděla učebnici lektvarů. Ale nejsem si jistá." zamyslela se dívka.

„Jak říkám, ona není hloupá, ví že se něco děje. Bude rejpat tak dlouho dokud něco nezjistí. A pak možná ztratíme kamarádku, Lil." Smutně se podíval na nástupiště. „Měli by jsme jít, snad ještě najdeme prázdné kupé."

Vlak už byl deset minut v pohybu a Lily byla zas na nohou. „Drž mi místo Seve. Musím k prefektům." usmála se a pohladila ho po tváři, v tom se rozrazili dveře od jejich kupé.

Ve dveřích stáli James Potter a Sirius Black. „Fuj, tady to smrdí, sem nejdu kámo." prohlásil Sirius a ušklíbl se na kamaráda. Ten však nevnímal. Rudl vzteky, oči upřené na Lilyině ruce, která ještě před okamžikem hladila Severusovu tváři.

Sirius do něj drcnul ramenem. James se probral. „Máš recht, brácho. Tady to smrdí!" otočil se a vztekle třísknul s prosklenými dveřmi až z nich sklo z nich vylítlo.

„Pitomci." ulevila si Lily. „Reparo." máchla hůlkou a sklo se usadilo zpět do rámu dveří.

Jako by zapomněla že chtěla jít pryč, posadila se vedle kamaráda a hlavu si opřela o jeho rameno. „Tohle mi teda nechybělo." povzdechla si.

Severus ji objal kolem ramen a pohladil po ruce. „Takový tupci nám nezkazí začátek školního roku."

„Uvidíme." broukla Lily. „Jdu k těm prefektům, za chvilku se vrátím."

Kamarád přikývl a vyndal si z brašny, kterou měl u sebe, knihu. Zapíchl do ní své temně černé oči a začetl se.

Cesta probíhala celkem v klidu. Lily se vrátila do kupé asi po hodině, měla už na sobě hábit a v obličeji otrávený výraz. „Remus Lupin je druhý prefekt naší koleje." řekla zvědavému kamarádovi.

„Říkala jsi, že ten je v pohodě."

„To ano, ale většinou jsou s ním ty další tři. Jediné místo, kam s ním nejdou je knihovna."

„Aha. To nám to pěkně začíná." Severus zdvihl hlavu od knihy a opřel se o sedadlo.

Lily se dívala z okna ven. „Remus si myslí že ho Brumbál udělal prefektem jen proto aby ty dva trochu držel na uzdě."

„Pochybuju, že toho bude schopný, jeho ty jejich lumpárny baví. Nevěřím tomu, že je bude krotit." ušklíbl se Severus.

Rozdělali si na sedadle šachy a pustili se do hry. Po několika vyrovnaných partiích se Lily podívala na hodinky. „Za půl hodiny jsme tam, měl by ses převléct Seve. Já jdu zatím zkontrolovat prváky." usmála se na něj a vstala. „Pak si tě najdu." a odešla z kupé.

Na naléhání Petraikov8 jsem vám dnes přidala kapitolku. Slibuji, že další bude až v sobotu. :) Snad to není moc kruté.  Dnes tu máme 1700 slov. Příjemné čtení.

Votes and koment please.. Vaše Lily.