Zlatýtřpyt na jejím krku přitáhl černý pohled. Severus strnul na místě jako opařený a Emily se vyděšeně chytila kolem krku. Snažila se řetízek ukrýt, ale marně.

Severus nevěřícně zakroutil hlavou, když viděl že chce dívka utéct, tak jen tiše zašeptal jejím směrem. „Jestli odejdeš, půjdu za Brumbálem." Věděl, že ji drží v šachu.

Tichá výhružka zabrala. Emily stála na místě, otočená zády ke zmijozelskému chlapci a čekala. Třásla se vztekem. „Co po mě chceš!"

„Řekni mi úplně všechno!!" přistoupil k ni a chytil ji za rameno. „Proč máš u sebe Obraceč času?"

. . . . . . . . . . . . . . . 

„Neřeknu ti to. Je to moje věc!" rozčílila se a obraceč rychle schovala pod košili. „Proč musíš do všeho strkat nos? Nemůžeš mě prostě nechat být?!"

Severusovi taková odpověď nestačila. „Ne Emily, nemůžu! Už jsi nadělala problému dost! Pokud chceš porušovat pravidla a řád školy, tak pokračuj, ale nedovolím ti porušovat zákon!"

„Jaký zákon? Nebuď směšný Snape!!" prskla zuřivě na kamaráda a přiblížila se k němu. „Nevíš vůbec nic o tom co dělám a proč!"

Chlapec si promnul spánky. Snažil se trochu uklidnit, aby mohl normálně uvažovat, ale bylo to těžké. Připadalo mu, že Emily vůbec nechápe závažnost situace. Zhluboka se nadechl a podíval se jí do očí. Ovládl všechen vztek a potichu šeptal.

„Emily, obraceče času se nesmí používat bez povolení. Měla jsi ho vrátit před zkouškou Brumbálovi!" znovu se zhluboka nadechl a vydechl. „Pokud se někdo dozví, že jsi si ho nechala a používala ho, tak to nedopadne dobře. A to ještě nemluvím o tom, co by se stalo, pokud by jsi ho použila špatně a někdo tě viděl!" znovu se ho zmocňoval vztek. Raději se odmlčel a otočil pohled jinam.

Emily vypadala jako by ho vůbec neposlouchala. Tiše si pomlaskávala a obracela oči v sloup. „Vím všechno! Znám všechna rizika a vím jak ho nejlépe používat. Nejsem hloupá Seve....."

„A já si právě myslím že jsi!!!" už to nevydržel a vybuchl. Byl rád že je společenská místnost prázdná a nikdo je tak nemůže slyšet.

Překvapeně se mu dívala do očí. „Severusi! Jak to můžeš vůbec říct?!" ublíženě se zadívala do země, ale po vteřince se znovu zamračila. „Nech mě, potřebuju jen trochu času a pak ho vrátím.. Slibuju." Pousmála se na něj.

Snažila se v něm vzbudit lítost. V jeho očích hledala náznak souhlasu, ale marně.

„Ne! Už jsem řekl, všechno mi vysvětli. Chci vědět proč ho máš a co děláš v komnatě!" viděl že se Emily nadechuje a tak ještě rychle dodal. „Znám i jiné způsoby, jak tě donutit říct pravdu. Ten šetrnější je Veritasérum..." odmlčel se a čekal.

Hnědovláska chvíli přemýšlela, snažila se přijít na způsob, jak se tomu všemu vyhnout, ale nic ji nenapadlo. Snad jen... Ano, mohla by ho omráčit a vymazat mu paměť.. Podívala se mu do očí. „Promiň Seve, ale nic ti neřeknu."

To se chlapci vůbec nelíbilo. Zvedl pravé obočí a z kapsy vytáhl hůlku. „Druhá možnost je kletba Imperius..." řekl chladně a namířil na kamarádku. Nadechl se a..

„Dobře!!!" vykřikla hlasitě Emily a zvedla ruce do obraného gesta. Nemohla uvěřit tomu co řekl. On by na ni použil zakázanou kletbu! Možná, že když mu vše řekne, tak jí pomůže. Proč by ne? Vždyť to bývali nejlepší přátelé.

„Nedělej to, všechno ti řeknu. Ale, ne tady.. Jdeme." Otočila se na patě a zamířila k východu. „Půjdeme do sedmého patra."

Severus chvíli váhal a pak pomalu vykročil za ní. „Proč nevyndáš ten neviditelný plášť? Máme být na hodině, nikdo by nás neměl vidět v chodbách."

Hnědovláska se zastavila a otočila tváří k němu. „Už ho nemám. Nebyl můj... Vzali si ho zpátky." Zamumlala potichu.

„Kdo? Čí je ten plášť?" ptal se zvědavě.

„Pottera..."

Severus zůstal stát jako zmražený, lehce pootevřel pusu a vykulil oči. Tím se všechno vysvětlovalo. Ty jejich vtípky a zákeřnosti a nikdy je nikdo nechytil.. Potter má neviditelný plášť.

Emily položila ruku na chlapcovo rameno a zatřásla s ním. „Jdeme, Severusi! Použijeme zastírací kouzlo." Chtěla vytáhnout hůlku, ale on ji zastavil.

„Udělám to." Lehce ji klepl do hlavy a hned na to i sebe.

Hnědovláska ho chytila za ruku a společně vykročili do chladné chodby.

. . . . .

„Je zima, měla jsi se víc obléknout." Zašeptal Severus Emily.

Dívka se lehce třásla chladem, ale už stáli před komnatou nejvyšší potřeby a před nimi se objevili těžké dveře.

Emily se ušklíbla. „V pohodě, uvnitř bude teplo." Vzala za kliku a vešla.

Severus šel za ní a hned jak zavřel dveře, tak zrušil zastírací kouzlo. Emily to své zrušila sama a přešla k malému oknu. Posadila se do hnědého, měkkého křesla.

Chlapec se rozhlédl kolem. Emily seděla v křesle u okna a malého stolku. Po jeho pravé ruce stála velká stará skříň a u ní byl dlouhý pracovní stůl. Na něm leželo několik knih a různých krabiček. Na okraji stolu stál černý kotlík.

Zvědavě k němu přešel a zvedl pokličku. Kotlík byl prázdný. Nechápavě se podíval na kamarádku, která jen pokrčila rameny.

Zvědavě se díval na krabičky na stole a četl štítky s názvy přísad do lektvarů. Zastavil se u malého černého váčku a opatrně ho otevřel. Nevěřícně zakroutil hlavou a sáček zavřel.

Podíval se na Emily, která sledovala jeho reakci.

„Víš co se stane, když smícháš Hvězdný prach s odvarem z dračích drápků?" zeptal se kamarádky jako by nic a zvedl ze stolu jeden dráp, který tam ležel.

Emily jen přikývla.

To ale Severusovi nestačilo. „Řekni! Víš to?!"

Dívka dál mlčela.

Chlapec naštvaně praštil pěstí do stolu. „Jsi hloupější než jsem si myslel!! Stačí tak málo a zavřou tě do Azkabanu!! Hvězdný prach je zakázaný a ty si ho tu necháváš jen tak válet na stole!! Každý i ten největší laik z ministerstva kouzel, by ho poznal!! Na co jsi sakra myslela, když jsi to tu takhle nechala ležet?!"

Naštvaně přešel až k Emily. „Tak sakra mluv!!"

Emily se zhluboka nadechla a pousmála se. „Nikdo by to nenašel, pokud bych sama nechtěla. Vím co se stane, když to smíchám. Vytvořím silný základ, který použiju na přípravu dalšího lektvaru."

„Hlupačko!!! Odvar z dračích drápů s Hvězdným prachem jsou jako žíravina a ještě daleko horší!! Řekni mi, pro koho vaříš ten jed?!" Vztek, který ho ovládal byl tak silný, že chlapec musel sevřít obě pěsti, aby své kamarádce neublížil.

Chtěl vědět co se děje a musel se ovládat. Přivřel oči a po několika vteřinách ovládl své emoce.

„Emily," vydechl už o poznání klidněji. „Už mi to sakra všechno řekni."

Jen to dořekl, objevilo se za ním pohodlné křeslo, do kterého si ihned sedl. Kamarádku nespouštěl z očí. V hlavě se snažil vymyslet plán.

Plán kterým by mohl své kamarádce pomoct. Zastavit ji. Protože jediné vysvětlení, proč tohle všechno dělá je, že se opravdu naplno přidala k Malfoyovi.

Věděl, že se s ním schází, ale doufal že to není tak závažné. Ale teď, když viděl čeho je Emily schopná, chápal že její role v Malfoyvě partě je větší než tušil. Jistě jim chystá jedy a lektvary, které používají na ty bezbranné mudly.

Tahle sekta pod Malfoyovým dohledem se trénuje v mučení mudlů, ale je to jen začátek něčeho daleko horšího.

_______________________________________

Tááák co Vy na to? Je Emily v Malfoyově sektě? Nebo je za tím vším ještě něco jiného?

Řekne Sevovi pravdu, nebo bude lhát, aby od něj měla klid?

A měl by to Severus říct Lily? nebo ji z toho všeho raději vynechat?

Zajímají mě Vaše názory a pokud mi je nepovíte, tak nezveřejním další kapitolu. :D

Vaše zákeřná Lily.