Všichni čtyři kráčeli chodbami hradu zpátky do ředitelny.

Emily si prohlížela ředitele ,,Pane, co to znamená?" zeptala se zvědavě, kráčela vedle něj a se zájmem si prohlížela jeho starý vrásčitý obličej. Vypadal tak elegantně a plný energie, i podle chůze bylo poznat, že ředitel se stále cítí jako mladík.

Podíval se na ni svýma modrýma očima ,,Slečno Brooks, nejsem si jist, ale ujišťuji vás, že na to přijdu. Proto musíme ke mě do pracovny."

,,Karamelky" pronesl heslo, když došli ke kamennému chrliči. Chrlič se dal do pohybu, po schodech vystoupali až nahoru před ředitelnu. Brumbál odemkl a všechny pustil dovnitř. ,,Posaďte se." Mávl hůlkou a přikouzlil tři dřevěné židle.

Emily, Severus a Lily se posadili a čekali co se bude dít.

Albus Brumbál přešel k vysoké prosklené skříni a z horní police sundal Moudrý klobouk, došel ke svému křeslu a posadil se, Moudrý klobouk položil na stůl před sebe. ,,Nuže tedy, slečno Brooks položte to pero prosím na stůl."

Emily ho poslechla, naposledy pohladila hebký brk a položila ho vedle Moudrého klobouku.

V ten moment vlétl otevřeným oknem, do ředitelny Fawkes. Přelétl místnost a usadil se na opěrce Brumbálova křesla. Dívka z něj nemohla spustit oči, byl tak nádherný.

Ředitel začal mluvit a upoutal tím její pozornost ,,Slečno Brooks, myslím, že by jsme se měli dozvědět co nejvíce o vaší rodině. Můžete nám něco povědět?" Podívala se na své přátelé, oba se na ni zvědavě dívali, moc toho o její rodině nevěděli.

Emily zbledla, nechtělo se jí vyprávět o mámě, ale nakonec spustila. ,,Pane, žiju a vyrůstám se svým otčímem Robertem, který si vzal mou mámu. Pak mě adoptoval, protože maminka byla nemocná. Když mi bylo osm tak, no.."

Odmlčela se, zhluboka se nadechla a s pohledem upřeným na své ruce pokračovala dál ,,No, ona zemřela. A my jsme se hodně stěhovali. Nevím kdo byl můj pravý otec, nikdy mi to neřekla, vím jen, že umřel než jsem se narodila." Podívala se na Brumbála a zase sklopila zrak, těžko se jí to říkalo.

Ředitel vytáhl pergamen a brk a něco na něj napsal, pak se na ni chápavě podíval a zeptal se. ,,Takže váš biologický otec i matka jsou po smrti.."

Dívka jen přikývla. Brumbál pokračoval ,,Řekněte mi prosím jméno vaší matky a babičky." Čekal co mu hnědovláska řekne, v ruce měl stále brk.

Emily se na něj podívala ,,Moje mamka byla Rosie Brooks-Jackson. Za svobodna byla Brooks, bohužel pane babičku nevím, nikdy jsem ji neviděla. Mám jen otčíma."

,,Děkuji slečno." Zapsal si to na pergamen. A odložil brk, pak pozvedl hůlku.

Severus se nervózně zavrtěl na židli, bylo mu Emily velice líto, když si všiml jejího pohled, mírně se na ni usmál. Lily se na ni taky dívala ,,Emily, proč jsi nám to nikdy neřekla, je mi to moc líto." Zašeptala ke kamarádce, natáhla se a chytila ji za ruku. Emily se omluvně pousmála ,,Nechtěla jsem o tom mluvit."

Albus Brumbál je sledoval ,,Slečno, zkusíme zjistit něco o vaší rodině, pokud vám to nebude vadit." ,,N-ne pane." Podívala se na něj překvapeně.

Ředitel mávnul hůlkou nad pergamenem a pronesl kouzlo, nic se nestalo. Pergamen byl popsaný pořád stejně.

Brumbál si povzdechl. ,,Hmmm. Myslím, že je to na tobě starý příteli." Podíval se na moudrý klobouk.

Uprostřed klobouku se objevila malá trhlina ,,Už bylo na čase." Promluvil chraplavě. Emily vyděšeně vykřikla a zvedla se ze židle, udělala krok dozadu a spadla. ,,Co, co to je?" Dívala se vyděšeně na své přátele.

Severus vstal a pomohl jí na nohy ,,Tohle je Moudrý klobouk, má na starost zařazování studentů do kolejí, je tu už několik tisíc let, od doby kdy byla postavena tato škola. Zakladatelé ho očarovali a svěřili mu rozdělování studentů." Vysvětlil jí rychle.

Dívka se na klobouk nevěřícně zadívala. ,,Aha, no, to je tedy něco." Tiše vydechla.

Klobouk opět promluvil ,,To tedy ano slečno, za ta léta co tu jsem, se ještě nikdy nestalo, že by mudla pronikl do naší školy."

Emily zčervenala ,,Omlouvám se, já, nečekala jsem že se dostanu sem, myslela jsem. Vlastně, vůbec jsem neměla v plánu skončit v tom kufru.." ihned vše vysvětlovala.

Klobouk ji ale přerušil. ,,Slečno my už víme jak to bylo. Pokud dovolíte, požádám vás aby jste si mne nasadila na hlavu."

,,Cože?" dívka se podívala po všech v místnosti. Lily se překvapeně dívala na klobouk, Severus seděl napjatý, s rukama v klíně a díval se na Brumbála. Ředitel se ale usmíval. Vstal a přešel k Emily ,,Když dovolíte slečno." Podíval se na ni, vzal Moudrý klobouk do ruky.

Hnědovláska se vyplašeně podívala na Lily, která přikývla. ,,D-dobrá." Narovnala se a nechala Brumbála aby ji klobouk nasadil na hlavu.

Chvíli bylo ticho, pak se jí v hlavě ozval tichý hlásek ,,Tedy slečno, Překvapila jste mne. Myslím že vím vše co je potřeba." Řekl klobouk, pak promluvil nahlas ,,Albusi, můžete."

Albus Brumbál klobouk sundal a položil zpátky na stůl, všichni teď na něj zvědavě upírali své oči. Ředitel se usadil a vyčkával.

,,Hm, velice zajímavé zjištění slečno Brooks. Když si mne kdokoliv nasadí na hlavu, vidím mu do duše i do hlavy. Dozvím se úplně vše. Nikdy se nemýlím." Klobouk se odmlčel.

Ředitel povzdechl ,,Napínáš nás příteli. Pověz nám co chceme slyšet." Klobouk si mlaskl ,,Dobrá tedy, Albusi, říká vám něco jméno Zelwina Brooks?." Zeptal se zvědavě.

Brumbál svraštil čelo ,,Bohužel, není mi povědomé." Vzal opět do ruky brk a přisunul si popsaný pergamen, jméno tam zapsal.

Klobouk tedy pokračoval ,,Je to předek slečny Emily, tedy první který studoval tady v Bradavicích, Zelwina byla v Havraspáru."

,,To znamená že Emily je čarodějka!!" vykřikl Severus, který už to napětí nemohl vydržet.

,,Pane Snape, nechte mě to dopovědět." Pravil trpělivě klobouk ,,Zelwina tu studovala, byla čarodějka, několik desítek let po ní, nastoupil další Brooks. Zařadil jsem ho do Havraspáru. Jmenoval se William. Albusi, tento mladík nastoupil rok po té co vy jste dostudoval."

Brumbál pokýval hlavou, zapsal si jména na pergamen ,,Dobrá, byl tu ještě další Brooks?"

Moudrý klobouk nasál vzduch ,,Jen jeden, Charlles William Brooks." Řekl hlasitě klobouk a odmlčel se. Brumbál si to znovu zapsal. 

,,To snad ne, ani mi o to  motákovi nemluvte!!!" ozvalo se rozčileně nad jejich hlavami. Všichni vzhlédli, byl to ředitel Phineas Nigellus Black, přecházel po svém obrazu se a tam a rozčileně mával rukama. ,,Tenhle hoch, Albusi, tenhle chlapec...." byl tak rozčilený, že neměl slov...

Brumbál vstal a otočil se na bývalého ředitele ,,Phineasi uklidněte se, znal jste toho chlapce?" ,,Znal?! Byl v ředitelně v jednom kuse, Mrzimor nikdy nepřišel o tolik bodů o které je připravil on!! Tenhle chlapec, Brumbále, on... Násilně šikanoval ostatní studenty!!!"

Emily si rukama zakryla ústa ,,To snad ne.." bývalý ředitel Black se na ni podíval ,,Jestli jsi jeho potomek, ty mudlo, pak je dobře, že jeho kouzelná linie vymřela!! Takového studenta by nechtěl žádný ředitel na své škole!!" rozčiloval se dál.. ,,Charlles William Brooks, doufal jsem že to jméno už nikdy neuslyším!!!"

Brumbál už musel zakročit ,,Phineasi, uklidněte se, povězte nám co se tehdy ve škole dělo."

,,Jak jsem říkal, šikanoval násilně ostatní studenty, byl v Mrzimoru. Nakonec jsem byl nucen ho vyloučit, po tom co napadl jednoho z profesorů, museli jsem profesora nechat převést ke svatému Mungovi. Tenhle hoch ho zbil do bezvědomí. Lečitelé ho uspali na dva dny, aby se jeho tělo vzpamatovalo z toho šoku!!" znovu rozčilením mával rukama.

Pak se začal šíleně smát. ,,Cha cha chaa, cha, ale, ale bylo to tak skvělé. Cha chaa."

Smál se dál, dokud Brumbál hlasitě nezakašlal.

,,Víte Albusi, tenhle student byl velmi špatný, kouzla mu nešla, hůlka ho neposlouchala, samé špatné známky. Ostatní šikanoval, protože nezvládal školu a kouzla. Pár let po tom co jsem ho vyloučil, jsem se dozvěděl, že je to moták. Odešel z kouzelného světa a žil v mudlovském, kde zůstal.. Cha chaa chaa!! Dobře mu tak!! Víc o něm nevím a ani nechci vědět, pokud tato mladá dáma, je jeho potomek, radím vám Albusi, zbavte se jí jak nejrychleji to půjde!!!"

,,To už by stačilo Phineasi!!" napomenul ho rázně Brumbál. Bývalý ředitel zmlknul, ale Emily propaloval zlostným pohledem.

Dívka se na něj snažila nedívat. ,,Takže, co to znamená? Co je to moták a co jsem tedy já? Jsem čarodějka?." Ptala se zmateně.

Brumbál se opět posadil do svého křesla a sáhl do šuplíku, vyndal z něj obálku s dopisem. Ale neotevřel ho. ,,Moták je potomek čarodějů, sám ale neumí kouzlit, nebo jen málo a špatně, většinou ani nedodělá školu. Jestli jste vy čarodějka zjistíme jen jediným způsobem. Ale předtím..., ještě tu mám jistý zajímavý dopis." Odmlčel se a zadíval se na Severuse Snapea.

,,Pane Snape, nechtěl by jste nám říct, komu jste psal pře dvěma týdny?" obě dívky se na něj nechápavě otočili.

Severus trochu pobledl, ale odkašlal si a spustil ,,Pane Brumbále, psal jsem dopis Ollivanderovi, žádal jsem ho o hůlku." Ředitel se usmál ,,Ano a co jste mu ještě poslal?"

Chlapec se podíval na Emily ,,Poslal jsem mu s dopisem to brko, které ti Fawkes nechal na posteli, když ti zhojil ránu. Dlouho jsem přemýšlel proč to udělal, když jeho brka jsou tak vzácná a plná magie. Myslel jsem, že by ti pan Ollivander vyrobil hůlku. Bohužel mi ale odpověděl, že nemůže vyrobit hůlku, když nezná kouzelníka který by ji používal." Odmlčel se. ,,S dopisem mi poslal zpátky i to brko, vrátil jsem ti ho do šuplíku" Dopověděl.

,,Dobrá pane Snape, děkujeme, že jste nám to pověděl. Teď mohu pokračovat. Pan Ollivander mě o tomto dopise informoval ještě ten den. Takže jsem o té záležitosti informovaný. Také mi sdělil,... moment, přečtu vám to."

Otevřel dopis a četl ,,Ovšem pokud pták Fénix dobrovolně upustil brko, dává tím zřejmě svolení k používání jeho magie. Pokud obdarovaný bude mít čarodějné schopnosti, mile rád mu novou hůlku vyrobím." Položil dopis zpět na stůl..

Moudrý klobouk se zavrtěl ,,Albusi, mohu vás ujistit, že tato dívka má kouzelné nadání. Je to velice zvláštní. Po tom, co její čarodějná linie byla takto přerušena, nikdy jsem neslyšel, že by se znovu plně rozvinula."

Brumbál se zadíval na pergamen se jmény rodiny Brooks, zvedl hůlku a přejel přes pergamen, zamumlal při tom kouzlo a na pergamenu se objevila další jména.

Pak se upřeně zadíval na Emily ,,Slečno Brooks, zde je váš rodokmen, bude mi nesmírnou ctí, nabídnout vám místo studenta na naší škole." Usmál se na ni.

,,COŽE??" ozvalo se trojhlasně. Všichni tři vstali a nahrnuli se ke stolu. Společně se začetli do popsaného pergamenu.

((Malý dodatek k rodokmenu))

Tak co říkáte na tuto kapitolku? Vím že někoho to nemusí bavt, ale alespoň jsme si tímto vyjasnili pár věci. :) Další kapitolka bude již brzy. :) 

S láskou Vaše Lily.