Za jeden den má být Maškarní ples a já nemám boty ani škrabošky. Šaty už mám hotové a teď sháním ty věci. Po nějaké době jsem našla, co jsem chtěla a teď to jen dostat domů. No to bude fuška. Po příchodu se všichni začali ptát co to mám.

,,No víte, jak jsem nechtěla ty peníze, ale něco jiného?" Přikývli.

,,Tak jsem chtěla udělat šaty na ples."

,,Počkej na jaký ples?" Josh.

,,Na Maškarní."

,,To pořádá...." A už je to tady. Ten ples pořádá jeho bratr.

,,Jo. A vy doufám půjdete taky."

,,Nikam nejdu." 

,,Prosím Joshi. Potřebuji najít Sofii a navíc nikdo nebude vědět, kdo jsi."

,,No tak jo, ale nemám co na sebe."

,,Ale máš. Všichni máte, jen to uvidíte až zítra."

,,Prosím. Ukaž mi to." Bella udělala štěněčí obličej.

,,Ne Bello. Je to překvapení."

Šla jsem schovat ty šaty, aby je Bella neviděla. Snažila jsem se je dostat co nejrychleji do pokoje, když v tom jsem narazila do Joshe.

,,Promiň."

,,Nevadí. Na ten ples s tebou půjdu pod jednou podmínkou."

,,A jakou?"

,,Zatančíš si se mnou první tanec." Přikývnu. Lehnu do postele a usínam.

Ráno se mě Bella furt vyptává, jak vypadají a jakou mají barvu. Nic jí neřeknu. Už se blíží večer a já Belle konečně můžu ukázat šaty.

,,Áááááá. Ty jsou boží."

,,Tak pojď pomůžu ti." 

Takhle vypadala Bella a šílela z toho.

Já mám víc nabíranou sukni. Koukneme se na sebe a usmíváme se, jak sluníčka. Nejdříve sešla Bella a pozorovala Petera. Koukal na ní, jak na královnu. Potom jsem scházela já. Udiveně na mě koukali. Pár minut byly v tranzu.

,,Kluci?"

,,Vypadáš úžasně." Kdybych neměla škrabošku, viděli by, že se červenám.

,,Děkuji."

Chodit po lese v těhle šatech, bylo za trest. Před branou jsem viděla Joshe, jak je nervózní. Ani se mu nedivím. Přišli jsme do sálu, kde už všichni tančily. Dívali se směrem na mě. Došla jsem dolů a Josh šel ke mě.

,,Smím prosit?" Natáhl ruku a já jsem s úsměvem přikývla.

Začali jsme tančit. Bylo to kouzelné. Na druhý tanec pro mě přišel nějaký vysoký mládenec.

,,Smím prosit?" Přikývla jsem.

,,Proč se na nás všichni koukají?"

,,Omyl. Nekoukají na nás, ale na vás. Jste nejkrásnější na tomto bále."

,,Jak se jmenujete?"

,,Princ Joe." Při těch slovech mě zamrazilo.

,,A vy?"

,,To je tajemství." Řekla jsem a šla pryč.

Mezi ostatními jsem hledala Sofii. Doufala jsem, že tu bude. Procházela jsem chodbami a bylo mi jedno, že nevím, kam jdu. Bylo tu podzemní bludiště. Procházela jsem chodbami a stále jsem nikam nedošla. Po strašně dlouhé době jsem dorazila do sklepení. Byla tam jedna dívka.

,,Ahoj."

,,Prosím neubližuj mi."

,,Nebudu ti ubližovat. Jak se jmenuješ?"

,,Rose."

,,Dobře Rose, dostaneme tě odsud."

Začala jsem hledat něco, co by mi pomohlo. Uviděla jsem dozorce. Srdce mi bušilo, jako o závod. Schovala jsem se za roh a čekala až odejde. Odešel a já uviděla klíče.

,,Rose, musíš mi získat čas." Přikývla.

Začala na něj hulákat, že chce jídlo. Došel za ní a křičel, že nic nedostane. Dál jsem už neposlouchala, protože jsem šla pro klíče. Neviděl mě ,,uf". Naznačila jsem jí ať ho už nechá. Přestala a on odešel. Začala jsem odemykat. Byla volná a já jí nabídla, že může jít se mnou. Rychle kývla. Když jsme odcházeli pryč někdo zakřičel.

Kdo myslíte, že to byl? Pište do komentářů. Snad líbí.