Po příchodu domů Bella začala vyzvídat.

,,Tak co? Máš tu práci? A co děláš? A kolik dostáváš? Co-."

,,Nic ti stejně neřeknu. Je to překvapení."

,,Prosím aspoň něco." V tu chvíli přišel Josh/Julian a Peter.

,,Ne."

,,Tak kolik vyděláváš?"

,,Nic."

,,Ty tu práci nemáš?"

,,Mám Bello, jen jsem za ní nechtěla peníze."

,,A co teda?" Řekl Josh.

,,To je tajný, ale hodně brzy se to dozvíte."

,,A co jste dělali vy?"

,,Vlastně nic."

,,Hm... Mám nápad."

,,A jaký?"

,,Máte plavky? Teda něco do vody?" zakývali, že ne.

,,Dobře. Bello něco ti vyberu a vy si vezměte delší kalhoty, ale ne úplně dlouhé." přikývli.

Z látky jsem jí ušila podprsenku.

,,Máš k tomu černé, nebo stejně barevné kalhotky?" Přikývla.

,,Tak si to obleč a na to normální oblečení."

,,A ty?"

,,Já mám."

Šli jsme do lesa a já je vedla k nádhernému jezírku. Našla jsem ho, když jsem se toulala po lese.

,,Není jezero na druhou stranu?"

,,Ano je, ale já jdu k tajnému jezeru Peter."

Zmlkli. Došli jsme na místo určení.

,,Páni. Jak si to tu našla." Řekl Josh.

,,Když jsem se toulala po lese, tak jsem na tohle narazila."

Vysvlékla jsem si oblečení a nechala si spodní prádlo. Naštěstí vypadalo jako plavky. S Bellou jsme šli do vody, když jsem si všimla, jak nás koukají.

,,Bello? Potřebovali by zchladit, co?" Přikývla.

,,Kluci pojďte sem. To musíte vidět."

Kluci se 'probudili' a přišli. Když došli k okraji a nahli se tak BUM. Strčili jsme do nich. Ty výrazy byly 'třešnička na dortu'. Aby jim to nebylo líto, tak jsme skočili za nimi. Cákali jsme a blbli, jenže už byl večer.

Skoro jsme byli doma, když jsem slyšela křik. Rozběhla jsem se za ním a viděla dívku v červených šatech. Byla to Karkulka a šlo to z domečku. Asi jí chce vlk sežrat. Pomyslela jsem si. Doběhla jsem do světnice a opravdu se jí snažil sežrat.

,,Utíkej pryč!" Než jsem stihla říct pohádka, tak byla pryč.

Vlk se nestihl ani z pamatovat a už jsem řízla do břicha. Vyšla z něho babička.

,,Moc děkuji děvenko."

,,Nemáte za co. Toho vlka byste mohla zašít." Přikývla.

,,Dobře."

Když jsem byla na odchodu všichni přiběhli.

,,Jsi v pořádku?" Ptal se Josh.

,,Jo já i babička s Karkulkou."

,,Asi půjdeme ne?" Řekl Peter a já jsem přikývla.

,,Počkej, jak se jmenuješ?" Řekla Karkulka.

,,Charlott." Usmála jsem se.

Nic už nás nedrželo, a tak jsme šli "domů". Po cestě se mě vyptávali na různé věci. Jen Josh byl zamlklý. Rozhodla jsem se, že se ho na to zeptám. Došli jsme "domů" a já šla rovnou za Joshem.

,,Joshi? Stalo se něco?"

,,Ne. Jen jsem se bál. Toť vše."

,,Aha. Promiň, že jsem tě vylekala." Dál už se mnou nemluvil. 

Ani ráno se mnou nemluvil. Moc mě to mrzelo. Po příchodu do práce jsme si s Teresou povídali a pili čaj.

,,A kde vlastně bydlíš?"

,,Kousek odtud."

,,A co nějaký kluk?" Málem jsem vyprskla pití.

,,Ne."

,,A líbí se ti nějaký?"

,,Jo líbí, ale bojím se, že příjdu o naše přátelství."

,,Jestli je hodný, tak nevidím problém."

,,A co když ke mě nic necítí?"

,,Tak to nevím, ale myslím, že kdyby tě nechtěl byl by hloupí."

,,Moc děkuji Tereso. Kdy je ten maškarní ples?"

,,Za tři dny. Proč?"

,,Cože? Mohla bych pracovat na těch šatech?"

,,Jo jasně." Děkovně jsem se usmála a začala pracovat.