Ráno jsem se probrala s neskutečnou kocovinou, hlava mi třeštila jako kdyby mě po ní někdo praštil pánví a Stevovi podpaží nevonělo zrovna dvakrát vábně...moment co?!

Pomalinku jsem se otočila doprava, kde si vedle mě spokojeně chrupkal Steve, naštěstí byl oblečený.

Co ale opět nedávalo smysl bylo to, že v mé posteli byli další tři účastníci, Thor měl ruku přes Tonyho, který byl uvelebený na Thorově hrudi, Tony měl pak nohu přehozenou přes Clinta a Clint byl rozvalený na obou mužích, divila jsem se že ještě dýchali.

,,No Sam, jako věděla jsem že máš ráda polygamické fanfikce, ale netušila jsem že je chceš zkusit i v reálu.'' Smála se mi Nat která stála ve dveřích a já měla chuť po ní hodit toho Clinta.

Opatrně jsem se vymotala z toho chumlu smradlavých chlápků, naaranžovala jsem je tak aby vypadali jako v milostném objetí, což bylo těžké když jsem musela dát Clinta na moje místo, vyfotila to a naposledy jsem se s rozpaky podívala na Steva, než jsem i s Nat odešla pryč.

,,Takže, co se včera dělo?'' Zeptala jsem se Mášenky potom co jsem se klidně a bez problémů dostala do jídelny ke stolu.

,,No, kde začít, potom co jste se tak nehorázně ožrali jste si s Tonym a Clintem dali challenge kdo jako první uzvedne Steva, no tak ty jsi se o to snažila tak moc že jsi až z toho spadla, Tony si spletl Steva s květináčem se kterým pak napálil do stěny, a Clint tam naháněl podle všeho veverky které tam ani nebyly.

Pak Steve uznal za vhodné že bude asi lepší když půjdeš spát protože jsi ho tam začala nabalovat a myslím že ti to i zprvu oplácel, vzal si tě přes rameno a tys tam začala jančit že jsi květináčová královna a že tě obloha chce unést, to se pak nelíbilo ani Tonymu, a ani Clintovi, proto tě šli ''zachránit'' tím že vždy když někam šli, do něčeho narazili.

Potom jste se dostali do tvého pokoje, kde jste si všichni tři lehli do postele, ty sis k sobě přitáhla Steva, něco zamumlala, dala mu pusu a usla.''

Zírala jsem na Nat jako na zjevení, bylo to nehorázně trapné a...bože já políbila stoletýho dědka! A ještě ho nabalovala! Musela jsem si prsty přejet po rtech a nevědomky jsem se usmála, jenže pak jsem si vzpomněla že na té posteli byl ještě jeden člen.

,,No ale jak se tam dostal Thor?''

,,Hmm, já ani nevím, byla jsem tak zabraná do toho to zdokumentovat že jsem si ho ani nevšimla.''

Řekla upřímně Nat a já jsem to už neřešila, dvě hodiny jsem se snažila zbavit kocoviny, začala se chystat na cestu na letiště, a ještě předtím než jsem odešla, jsem si mohla vychutnat křik všech milenců v mé posteli.

Když jsem dorazila na letiště, dostala jsem zjeba od Jensena za to že jsem dělala ostudu u Avengers, jelikož mu Nat poslala to video, já se omluvila,  společně jsme se šli odbavit a následně šli k našemu letadlu, kde jsme strávili asi další tři hodiny.

Po dlouhé době jsem zase byla v Austinu, bylo to neskutečné, nebyla jsem tam tak dlouho, bylo to tak nostalgické, když jsem odtamtud poprvé odlétala, bylo mi teprve patnáct, netušící co mě v budoucnu čeká.

Po dokochání se domovem jsme Jensenovým autem odjeli k jeho domu, byl už večer a mě se chtělo tak spát, jenže Jensen měl jiné plány.

,,Hele, vím že už musíš být unavená, což nechápu jak když jsi celou dobu v letadle spala jak dřevo a ještě v New Yorku jsi spala docela dlouho, ale je u nás doma návštěva, u které si myslím že budeš docela ráda že je uvidíš.''

To mě trošičku probralo ale zároveň i znejistilo, můj šestý smysl na vyhledávání leváren se probudil a já začala být v pozoru, nelíbilo se mi to, vůbec se mi to nelíbilo.

Vešli jsme dovnitř domu ve kterém šel slyšet smích a konverzace lidí, to si Jensen uspořádal doma párty na můj příjezd? Divné.

Došli jsme do obýváku, první co jsem si všimla tak byla Daneel, moje švagrová kterou jsem sice nikdy neviděla, ale vypadala docela fajn, pak mé neteře, která si klidně seděla na klíně mé matky, u čehož jsem se docela pozastavila na dlouhou dobu.

Má matka seděla vedle mého otce, celá konverzace najednou utichla, všichni upřeli své pohledy na mě, bylo mi to extrémně nepříjemné, něco ve mě se chtělo otočit a odejít, zapomenout že jsem s tímhle podrazem souhlasila a zapomenout že mám nějakou rodinu.

,,Mer? Jsi to vážně ty?'' Jako první se ozvala moje sestra Mackenzie, vstala, rychlým krokem ke mě došla a objala mě, ze začátku jsem nevěděla co s rukama nebo co říct, ale nakonec jsem jí prostě jen objala nazpátek.

,,Tolik jsi mi chyběla, ani nevíš jak moc.'' Řekla mi a kousek se ode mě odtáhla, aby si mě mohla prohlédnout.

,,No podívejte se na ni, vždyť je to kus ženský! Pojď sem, tvůj brácha se chce pomazlit!'' Řekl Joshua a s velikým úsměvem roztáhl svou náruč, do kterého mě přímo zabalil.

,,Jo taky tě ráda vidím Jo ale můžeš mě pustit? Myslím že se začínám dusit.'' Poplácala jsem ho po rameni aby povolil stisk, což to taky udělal, pořádně jsem se nadýchala vzduchu který mi dost ubyl v plicích a rozhlédla jsem se kolem sebe, byla jsem obklopena lidmi kteří mě milovali, byli rádi že jsem zpátky, bo mě trn studu, že jsem od nich tak sobecky odešla.

,,Meredith?'' Máma předala malou k Daneel, pomalu se ke mě rozešla, zastavila se asi dva kroky ode mě, opatrně se ke mě natáhla, ale já jsem to už nemohla vydržet, skočila jsem jí kolem krku a rozbrečela se jak malá, zase jsem cítila ten pocit bezpečí, tu mateřskou lásku, která mi tak moc chyběla.

,,Moc mě to mrzí, všem jsem vám ublížila, promiňte mi.'' Vzlykala jsem a smáčela svými slzy mámino triko, ona mě však jen hladila po vlasech a utěšovala.

,,To nic Ditho moje, když nám Jensen zavolal že tě potkal a že tě chce přivést sem do Austinu, nemohla jsem jen sedět a propásnout šanci tě vidět, hlavní je že jsi tu, a že už můžu s klidným pocitem že jsi naživu spát.''

Odtáhla se, pohladila mě po tváři a utřela mi neposedné slzy, pak odešla bokem a rukou mě trochu popostrčila dopředu za tátou, který tam jen stál, nervózně si třel paži a díval se do země.

,,Meredith, já...se chci omluvit, vím že jsem na tebe byl ohledně tvé budoucnosti přísný, ale věř že jsem to dělal pro tebe, chtěl jsem abys měla dobrý život a...''

Dál jsem ho ke slovu nepustila, protože jsem ho umlčela objetím, které mi s úlevou ochranitelsky vrátil.

,,Chápu to tati, už se nezlobím, jsem doma a jsem tu s vámi, přísahám že vás už neopustím, nikdy v životě, budu vás tu strašit do té doby než mě budete mít plné zuby.''

Všichni jsme se zasmáli a začalo se slavit, seznámila jsem se s mou švagrovou a mou neteří Justice, povykládala jim jak se mi v New Yorku žilo, koho všechno jsem potkala a co všechno jsem zažila...tedy ne úplně všechno, tu temnější část jsem vypustila úplně.

Když bylo po všem, všichni se uložili ke spánku, jen já s Jensenem jsme ještě seděli v obýváku a kecali, tak jako za mlada.

,,Jsem ráda že jsi mě sem vzal Jeny, vážně si toho neskutečně cením.'' Poděkovala jsem Jensenovi a ten jen máchl rukou.

,,To nic nebylo, já jsem zas rád že je všechno v pohodě...ale přijde mi že jsi nám neřekla úplně všechno, je to tak? Je tu něco co úplně nezapadá do toho tvého úžasného vyprávění, viď?''

Věděl moc dobře že jsem o tom nechtěla mluvit, ale přišla mi to jako správná chvíle se s tím někomu svěřit, byla jsem připravena.

,,Dobře, řeknu ti to, ale nejdřív si udělej kafe, tohle potrvá až do rána.''