Zahleděna do prázdného bílého stropu dlouze vzdychla.
Její sny byli poslední dobou stále živější a děsivější.
Už se jí nedařilo, mít vše stoprocentně pod kontrolou.
Něco bylo jinak.
Něco se měnilo.
Prsty levé ruky si posunula zpocené vlasy z čela.
Snářka, jenž se budí uprostřed noci za divokého křiku, s děsem v očích a živou vidinou své noční můry - to jsem teda dobrá čarodějka...
Pomyslela si s hořkostí, nahněvaná sama na sebe.
Vždyť to bylo sotva pět minut, co se vytrhla z šíleného snu, kde jí kdosi šel po krku s ohromným, diamanty posázeným mečem a neustále přitom vykřikoval jakási nesmyslná, strašlivě znějící slova.

Převrátila se na bok a přitáhla si těžkou péřovou přikrývku téměř až ke krku.
Venku byl klid, jen tiše hvízdala meluzína.
Odbyla půlnoc a měsíc zářil v úplňku tak jasně, až to po místnosti vrhalo strašidelné stíny.
Čarodějka zavřela oči.

•••

Malý chlapec natáhl ruce k obloze, byl bledý jako stěna, oblečení měl špinavé a potrhané, leč jeho hlas byl silný a zvučný, jako řev pouštního lva.
Slunce na východě jej zalévalo rudým zářivým žárem a nebe, obvykle tak klidné a tiché, bylo plné krkavců.
Krkavci se slétají k mršinám.

Snářce, stojíce opodál jako solný sloup se sevřelo hrdlo strachem.
Chtěla vykřiknout.
Chtěla chlapce zastavit.
Avšak tělo neposlouchalo.

Slunce stoupalo po své dráze stále výš a výš a za doprovodu divokého křiku chlapce se měnilo v ohromnou, mléčným světlem zářivou kouli.
Dítě, nepřestávajíc křičet ta zvláštní slova, obrátilo svou zjizvenou tvář k čarodějce.
Je třeba se obětovat.

Pocítila jak jí ruce polévá cosi teplého a tekutého.
Krev.
Mimoděk vykřikla.
Pohlcena hrůzou pokusila se znovu udělat krok.
Něco jí svíralo kotníky i zápěstí.
Křečovité drápy se jí zarývali do masa, celým tělem projela ostrá bolest.
Stahovali jí.
Cítila jak pod ní měkne zem a ona se propadá do tekutého písku.
Divoce kolem sebe začala kopat nohama.
Zoufale se pokoušejíc rukama čehokoli zachytit, drápy jí svíraly stále silněji.
Leč každá buňka v jejím těle volala - bojuj.

Chlapcovi bledě modré oči pláli jasným světlem.
Bylo v nich tolik smutku, bolesti a nenávisti.
Je nutno se poddat, musíš jej následovat.
Není jiné cesty - pouze smrt...

_______________

/Úchvatný cover od talentované Beatitudinem_19
Moc moc děkuji!!!!/

Budu moc vděčná za jakýkoli názor, konstruktivní kritiku, nebo jiný komentář :)
Na tohle okecávání moc nejsem, takže se uvidíme zase příště...
Vaše
~ Ash