Pohled Michala:

Odtáhli jsme se, Marek si povzdechl. ,, Copak?" ,,Jen až si vzpomeneš, tak tohle pro mě skončí, proto se taky držím zpátky, nechci si na to moc zvyknout" ,,na co? Na to že tě miluju?" ,, Odpočívej, zase přijdu" odešel a já se zase začal topit ve svých myšlenkách. Zhruba za týden mě pustili domů, biť se mi nevrátila paměť. Lucka mě odvezla domů, pamatuju si všechno jen ne to že jsme se s Honzou k sobě vrátili. Lucka říkala že zařídila něco co by mi mohlo pomoc ale nejspíš se mi to nebude líbit. Za nedlouho jsem pochopil jak to myslela ,, máš tu návštěvu" do dveří vešel Honza a hned za ním Marek. ,,Co tu děláte?" ,, Přišli jsme ti pomoc vzpomenout si" řekl Honza a šel blíž ke mě. Začal mě jemně hladit po tváři ,, Když tohle dělám, tak nic necítíš?" ,,Ne.." v očích měl smutek. ,,A když to udělám já?" Marek udělal to samé co Honza a já se malinko zachvěl pod jeho dotekem. ,, Cítím něco jako malý výboj elektřiny" usmál se a pošeptal něco Honzovy ,, Cože na to v životě nepřistoupí je to šílený" ,,Je to šílený ale jak můžeš vědět že na to nepřistoupí a kdo ví třeba mu to pomůže" oba se na mě podívali, proč mám pocit že se právě domluvili na něčem hodně špatném? Jako když se predátoři rozhodnout zaútočit na svoji kořist ale to co vymysleli by mě v životě nenapadlo...

Pohled Marka:

Dostal jsem opravdu šílený nápad a samozřejmě s ním prvně Honza nesouhlasil ale je vidět že změnil názor, podle toho jak se na Míšu kouká. Jestli nám tohle vyjde a Michal s tím bude souhlasit bude to naprosto dokonalé...

Další část, jaký nápad asi měl Marek a uskuteční se nebo to Míša zavrhne?