Pohled Michala:

Utápěl jsem se ve svých myšlenkách, když se otevřely dveře a v nich Marek.  ,, Můžu?" Neodpověděl jsem až když jsem ucítil jeho ruku na mém rameni, tak jsem se na něj podíval. ,, Vím že je to šok..." ,, Slabé slovo.. promiň já prostě je to zvláštní a po tom všem co se mezi námi stalo" Objal mě, zničeho nic mě objal. Opětoval jsem to a stisk zesílil ,, vždycky tě budu milovat" ,, já tebe taky" pustil mě a podíval se mi do očí. ,,Na rozloučenou?" Zeptal se a přejel mi prstem po rtu. Přikývl jsem a přiblížil se k němu, on vyplnil tu mezeru mezi námi a políbil mě, byl to poslední polibek, polibek na rozloučenou. Mám to říct Honzovy? Dilema, které osud však vyřešil za mě...

Pohled Honzy:

,, Dost ho to vzalo co?" ,, Divíš se?" ,,Ne.. máš nutkání jít za nimi nahoru že jo?" Přikývl jsem. Není to tak že bych mu nevěřil jen prostě mám pořád obavy z toho že ho ztratím. Nedalo mi to šel jsem nahoru a když jsem slyšel hlasy zastavil jsem se, nebudu lhát slova co jsem slyšel mě zasáhla. ,, vždycky tě budu milovat" ,, já tebe taky". Počkal jsem ještě chvíli a přes pootevřené dveře viděl jak se líbají. Musím na vzduch, vím že to byl nejspíš jenom rozlučkový polibek ale stejně. Potřebuju být sám, promyslet si pár důležitých věcí, věcí které radikálně ovlivní moji a Michalovu budoucnost...

Další část, Michal a Marek se rozloučili polibkem, který ale Honza viděl. Co si musí promyslet? Co a jak ovlivní jejich budoucnost?