Pohled Michala:

Probudil jsem se a podíval se na prsten, nebyl to sen. Opravdu se to stalo, Honza vedle mě už neležel ale nechal mi vzkaz, že si jel pro věci a večer se vrátí. Udělal jsem si snídani a šel natáčet, natáčel jsem s lakotýrem a Marwem. Když se Lakotýr odpojil, zůstali jsme s Markem sami ,,Tak co, jak dopadl tvůj plán?" ,, Dobře jsem zasnoubený" usmál jsem se. ,,Tak gratuluju... takže dnes asi nepřijdeš viď?" Ten smutek v jeho hlase mě ubíjel, nechci aby se trápil ,, Přijdu, chci to mezi námi vyřešit" ,,Budu na tebe čekat, zatím ahoj" user left your channel. Dobrá dneska to jednou provždy uzavřu, po dnešku už bude jen Honza a žádný Marek. Přesvědčit o tom hlavu je snadné ale přesvědčit srdce to bude těžší...

Pohled Marka:

Čekám v baru až Michal přijde, je to hnusný když řeknu že jsem doufal že ta jeho žádost nebude mít úspěch? Ano je moc dobře to vím ale já ho prostě nechci ztratit, nechci se ho vzdát. Podíval jsem se k východu, byl tam dech beroucí jako vždy, mírně rozcuchané vlasy, mírně rozepnutá košile a skvěle padnoucí džíny. Chlapče jseš v tom až po uši, ozval se můj vnitřní hlas. ,, Čau" pozdravil když ke mě přišel ,, čau, ještě jednou gratuluji" ,,Marku prosím, netvař se že ti to nevadí" ,,Co jiného mám dělat, samozřejmě že mi to vadí, vadí mi že jsi s ním a ne se mnou, vadí mi že tě může kdykoliv bez problému políbit a obejmout a já ne" ,,Marku..." ,, Ale i přesto všechno, vidím jak tvoje tělo a ty sám reaguješ když udělám tohle.." pohladil jsem ho po tváři a on automaticky zavřel oči. ,, Nebo tohle" druhou rukou jsem ho začal hladit po stehně, začal přerývavě dýchat ,,nebo dokonce tohle" zašeptal jsem mu kousek od rtů a políbil ho. Po několika vteřinách se odtrhl ,, nemůžu jsem zasnoubený" podíval jsem se na jeho pravou ruku na které se leskla ta malinká kulatá věc, která mě neskutečně štvala. Jemně jsem mu prstýnek sundal a dal mu ho do kapsy od kalhot ,, teď už nejsi" znovu jsem ho políbil. Vypadalo to že, mě tentokrát nechá ale znovu mě zastavil ,, promiň ale nejde to" už odcházel. ,,Neber si ho" křikl jsem zoufale a on se zastavil ,, prosím neber si ho, nepohřbívej tu malou naději, co mám. Neber si ho" nemohl to vidět ale začali mi téct slzy. Nic neřekl a pokračoval v chůzi, v tu chvíli jsem si myslel že už hůř být nemůže, bože jak jsem se mýlil...

Další část, Marek má stále neději že by mohl být s Michalem ale ta pomalu ale jistě zhasíná. Dokonce ho prosí aby se neženil, co se stane?