Pohled Michala:

Přirazil jsem ho ke stromu a chytil ho pod krkem, nevím co to do mě vjelo, jakoby se mi zatmělo před očima. Jediné co jsem dokázal vnímat byl on,jeho vůně, jeho oči ve kterých se teď leskla nejistota a dokonce strach. Viděl jsem tam i něco jiného, viděl jsem ty malé plamínky touhy a vzrušení, které se dobře skrývaly ne však dokonale. Chvíli jsme se na sebe jenom dívali ,, Tak co uškrtíš mě nebo políbíš?" Jak může v téhle situaci provokovat? Ani se nijak nesnaží vymanit prostě čeká co udělám. Pustil jsem mu krk a s neutrálním výrazem odcházel ,, Proč si mě nepolíbil? Vím že si chtěl, a možná chceš pořád" neodpověděl jsem a šel dál, po pár metrech se mi zamotala hlava a já spadl, k mé smůle jsem byl na kopci takže jsem se začal kutálet dolů. Někde v půli jsem ztratil vědomí...

Pohled Marka:

Když mě držel pod krkem chvíli jsem nevěděl co si myslet, pak jsem se ale zadíval do jeho očí a vnímal jsem ten chtíč, co v nich byl víc než cokoliv jiného. Neublíží mi, maximálně mě políbí a to mi rozhodně nebude vadit.  ,, Tak co uškrtíš mě nebo políbíš?" Pustil mě a odcházel ,, Proč si mě nepolíbil? Vím že si chtěl, a možná chceš pořád" nic neřekl a šel dál. Nedalo mi to šel jsem za ním, viděl jsem jak ztratil rovnováhu a padal dolů, proboha seběhl jsem k němu. Byl pomlácený a v bezvědomí, zavolal jsem záchranku a pak Honzovi. Odvezli ho do nemocnice, jel jsem s nimi, zanedlouho dorazil Honza ,,Co se stalo?" ,, Nevím, prostě nějak omdlel a spadl z kopce" zvláštně se na mě podíval ,,Co?... nemyslíš si snad že... že jsem ho strčil" ,,Napadlo mě to" ,, zbláznil si se miluju ho" vypadlo ze mě aniž bych nad tím přemýšlel. Chtěl něco říct ale přerušil ho doktor ,,Operace dopadla v pořádku, můžete za ním ale utrpěl silnou ránu do hlavy je tedy možné že bude mít menší výpadky" oba jsme se nahrnuli do dveří ,, Já jdu první jsem jeho přítel" ,, tak jdeme oba" vešli jsme do pokoje a když nás Míša viděl usmál se. ,, Jak ti je?" zeptal jsem se ,, teď už mnohem líp zlato" počkat zlato? Nechápavě jsem se podíval na Honzu, ten měl velice podobný výraz. ,, Děje se něco?" ,,Ne nic, všechno je v pořádku." Pohladil jsem ho po vlasech za což jsem si od Honzy vysloužil vražedný pohled. ,,Omluv nás na chvíli" vytáhl jsem Honzu z pokoje ,, Hele vím že se ti to nelíbí ale jednou už se tohle někomu stalo a doktor nám doporučil aby jsme ho v tom chvíli nechali než si sám vzpomene" ,,To ho bůh ví jak dlouho musím nechat v tom že jste pár" ,, Vím že nechceš ale musíš věř mi, bude to lepší" ,,Pro koho pro něj nebo pro tebe?" S těmito slovy šel za Míšou, přemýšlel jsem nad jeho otázkou a odpověď je mi více než jasná ale nechci si jí připouštět...

Další část, Michal si pamatuje jako poslední věc, dobu kdy byl s Markem, řekne mu Honza jak se věci mají doopravdy? Jak to Michala ovlivní?