Pohled Michala:

Přišli jsme s Markem dolů a byla tam jenom Lucka. ,, Kde je Honza?" ,, Šel za vámi nahoru a pak spěchal ven že musí na vzduch." Okamžitě mi došlo proč tak rychle zmizel, podíval jsem se na Marka a měl stejný výraz. Nejspíš vím, kde bude bez váhání jsem vyrazil na Petřín. Můj tip byl správný, byl tam na místě kde jsem ho požádal o ruku. ,,Jak si mě našel?" ,, Myslel jsem si že tu budeš" usmál se ale nepodíval se na mě. ,, Viděl si to viď?" ,,Jo viděl a dokonce i slyšel" ,,Bylo to.." ,, Já vím.. nevyčítám ti to" slyším dobře, jemu to nevadí? ,, Takže nejsi naštvaný?" ,, Ne jen jsem potřeboval přemýšlet a něco si ujasnit" ,, Můžu se zeptat co?" ,, Nás, náš vztah a něco mi došlo" těžce jsem polkl ,,Co?"...

Pohled Honzy:

,,Co?" Ten strach v jeho hlase mě jen utvrzuje že dělám správnou věc. Zvedl jsem se z lavičky, dlaně jsem mu položil na tváře a díval se mu přímo do očí. ,,To že bez tebe nemůžu žít, jsi součást mého života o kterou nechci přijít. Si to nejcennější co mám, jsi můj život a proto... Během toho co jsem mluvil jsem si klekl na koleno. Na tom stejném místě jako, kdysi ty tě teď žádám... moje životní lásko, moje světlo,moje všechno, můj bláznivý Smíšku... vezmeš si mě?" Někde u toho jak jsem si klekl se Michalovi objevili slzy v očích. Prosím ať jsem to teď úplně nezkazil asi bych neustál, kdyby mě odmítnul...

Další část, co myslíte řekne Michal ano nebo je moc brzo?