Mal to byť normálny deň ako každý iný ale aj tak sa líšil až moc. Keď som sa zobudila nebola som doma vo svojej posteli ale ležala som na tráve.

Bylo brzo ráno a byl jsem rád za to, že po mě Boss nic nechce.. Dokáže být po ránu pekelně otravnej.. hlavně když se blbě vyspí. Procházel jsem se po louce a užíval si teplého slunce, když v tom jsem někoho zahlédl.

Úprimne nevedela som vôbec kde som a čo som zač. Nahmatala som uši a chvost, ktorý boli farbi čiernej. To ma dosť vystrašilo a ešte viac keď som ucitila nieči pohľad na sebe. Stuhla som a začala sa obzerať okolo seba.

Když jsem přišel blíž, pohled mi ulpěl na té osobě. Abych ji popsal.. Byla to holka, ale ne obyčejná. Z modrých vlasů ji vyčuhovala černá kočičí ouška a měla i ocásek stejné barvy. Vypadala vystrašeně a tak jsem popošel ještě o kousek blíž. A to už si mě všimla. V jejích zelených očích se leskl strach a tak jsem se mírně usmál a dřepl si. ,,Um.. A-Ahoj.. kdo jsi?"

Odtiahla som sa a chcela skriknuť niečo vo zmysle že je to monštrum ale hneď som si uvedomila že by som povedala dobrú hovadinu. Tak som iba vystrašene odpovedala.
,, Achiko, a vy sa ako volate?" spýtala som sa ešte stale vystrašená.

Když se odtáhla, trochu jsem zaváhal, ale když mi pověděla svoje jméno, byl jsem rád, že není až tak vystrašená, aby nemohla mluvit. ,,Jsem Dice, moc mě těší, Achiko," Sedl jsem si před ní do trávy do tureckého sedu a všiml jsem si, že mě tak trochu pozoruje.

,, Uhm... Dice čo je toto za ostrov?" spýtala som sa a porozhliadl sa po okolo. Vážne čo je toto za miesto! Dice sa jemne usmial.

Když se zeptala, co je tohle za místo, jemně jsem se usmál. ,,Tohle je Iknwel Isle. Je to tu menší, ale za to tu žije dost lidí, heh," Trochu jsem naklonil hlavu na stranu. Vypadá vážně zmateně, ale proč jsem najednou takhle milý?! ,,A... ty jsi odkud?"

Chcela som povedať že pochadzam ameriky ale potom mi niečo doplo. Toto určite nie je svet z ktorého pochádzam.
,, Tak toto bude troška zložité vysvetliť." povzdychla som si a chytila sa za koreň nosa rozmyšlajuc ako mu to vysvetliť aby si nemyslel že mi preskočilo.

Zvedl jsem zmateně obočí a potom se chvíli rozmýšlela. Asi jak to podat. Natáhl jsem k ní ruku a chtěl jí ji položit na rameno, ale rychle jsem ruku stáhl zpátky. Nedělej hlouposti, Dicy!! Křiknul jsem na sebe v duchu. Mlčel jsem a čekal, až mi Achicko poví, co potřebuje.

,, Bude zniesť blaznivo. Ja nepochádzam vôbec z tohoto sveta. Ja žijem úplne v inom svete ako je tento." pozrela som sa na neho a on sa tváril ako keby mi úplne preskočilo.

Ooookayy?? Takže jako co?? Je mimozemšťan, nebo co? Tak teď jsem rád, že jsem to neřekl nahlas. To bych ze sebe udělal delikátního vola. ,,No.. co na to říct..?" Nevěděl jsem, co si myslet, ale určitě potřebuje někoho, komu by mohla věřit. Ale nejsem si jistý, jestli jsem ten, komu by mohla věřit. ,,Um... takže.. asi nemáš, kam se uchýlit, co?" řekl jsem pomalu.

Prikývla som a stiahla uši do zadu.
,, To nemám." povzdychla som si a objala si kolená. Okolo nôh som si obmotala chvost.
,, Boh vie ako dlho tu budem do kým prídem na to ako sa vrátiť do svojho sveta." zasmiala som sa po tichu.

Vidět ji v tomhle stavu mi rvalo srdce. Přišoupl jsem se k ní blíže a nevím co to do mě vjelo, ale měl jsem nutkání ji nějak uklidnit. Nakonec jsem se odhodlal a opatrně ji objal. Super, ozvalo se moje sarkastické já, před pár minutami jsi ji poznal a teď už ji objímáš jako svou sestru! Dicy, ty jsi takovej vůl... Ale bylo mi to jedno. Z nějakého důvodu jsem jen nechtěl, aby byla smutná. ,,Uklidni se.. Všechno bude v pohodě. Jestli chceš, můžeš být u mě, dokud nepřijdem na způsob, jak tě dostat domů,"

,, Vážne? A nebude vadit tvojej rodine?" spýtala som sa. Nebola som si istá či ma vlastnú rodinu ale vypadal tak. Dice sa prekvapené na mňa pozrel a začal sa smiať. Nechápavo som sa na neho pozrela. Povedala som niečo zle?

Když se zeptala, jestli to nebude vadit mojí rodině, začal jsem se smát.  Nechápavě se na mě dívala, a když jsem se přestal smát, vysvětlil jsem jí to. ,,Promiň.. já jen.. žádnou rodinu.. nemám," Vypadala překvapeně a to, že jsem si vzpomněl na to, jak mi celá rodina zemřela, mě trochu zesmutnilo. ,,Zajímavé.. už jsem si na ně dvacet let nevzpomněl..,"

Podľa toho ako sa zatváril som usúdila že sa muselo udiať niečo zlé. Ani som sa nepýtala čo sa s ňou stalo. Viem že je ro osobné vec a do toho sa netreba starať.
,, Diki, že ma necháš u seba." jemné som sa usmiala

Usmál jsem se zpátky a přikývl. ,,V pohodě.. bylo by to ode me hnusné te tu nechat na pospas zlodějům a vrahum," Když jsem se zmínil o vrazich, úsměv z tváře ji na chvilku zmizel, ale následně vstala a zastříhala ušima.

,, Dúfam že ty ku ním nepatriš." prišmurila som oči a následne som sa usmiala. Dice sa tiež usmial a ja som mu pomoha sa postaviť.
,, Čo robíš za prácu? Podľa toho oblečenia by som usúdila že robíš nejakom baru ako barman." zasmiala som sa a pozrela sa pred seba.

Pomohla mi vstát a s úsměvem na tváři jsem ji odpověděl. ,,Kdybych tě chtěl zabít, udělal bych to už dávno.. takže ne, nepatřím," pak se zeptala, co dělám vlastně za práci. Trochu jsem zaváhal, než jsem ji odpověděl. ,,Hmm.. dělám v jednom casinu na konci Inkwel Isle.. ale ještě se mi tam nechce vracet. Co se takhle projít a ja bych ti to tu trošku ukázal?"

,, Platí, aspoň sa tu nestratim." nevinné som sa usmiala a pozrela sa na neho. Rukou mi naznačil aby som ho nasledovala. Z ruky som si vyndala gumičku a vrchnu časť vlasov som si dala do gumičky.
,, Aaa... Ako to tu chodí?"

,,Se mnou se nikdy neztratíš," mrkl jsem a rukou ji naznačil, ať jde za mnou. Cestou si stáhla vlasy do gumičky, takže její oči vynikly ještě více než předtím. Zeptala se, jak to tu chodí. No super, co ji na to mam jako říct? Ze polovina obyvatel ostrova je zaprodána ďáblu a s nimi i ja? ,,Je to tu celkem klidné, když nenarazis na ty zloděje nebo nějaké jiné blbce," Přecházeli jsme most a zahlédl jsem dům mých starých známých. Šel jsem k němu, třeba bude Kettle něco vědět.

Nasledovala som ho, zastali sme pred nejakých maličkým domom. Dice zaklopal a dvere mu otvoril chalan o niečo starší ako ja. Tam kde mala byť hlava bol pohár ktorého mu padala blond ofina. Keď uvidel Dice zamračil sa na neho naštvaným pohľadom.

Zaklepal jsem na dveře a chvíli jsem čekal, kdo otevře. Když se me oči střetli s těmi Cupheadovými červenými, dostal jsem pocit deja vu. To snad není možné, že takhle vyrostl. Už je stejně vysoký jako ja a do oci mu pada blondata ofina. Cuphead me probodával nastvanym pohledem. ,,Co chceš?" zeptal se. Prekrizil jsem si ruce na hrudi a ignoroval jeho vrazedny pohled. ,,Je Kettle doma? potřebuju se ho na něco zeptat,"

Chcel mu niečo na to povedať ale keď ma uvidel, hneď bol ticho. So slovami že hneď bude späť zmizol v dome. Zasmiala som sa nad ním, chalani sú taký istý ako ty moji. Vydia dievča, sú hneď poslušný.
,, Vypada to že ta moc nemusí." uchechtla som sa. Dice iba niečo zamrmlal a vtedy sa vo dverách objavila postava čo vypadala ako kondvica!?

Když Cuphead spatřil Achiko, něco zamumlal a zmizel v domě. Achiko se zasmála a podívala se na mě. Na její větu, že me Cuphead nemá v lásce, jsem si něco zamrmlal pod vousy a v tom se ve dveřích objevil starý dobrý Kettle. ,,Dobrý den..," pozdravil jsem ho. ,,Zdravím Dicy, pojďte dál, Cup mi říkal, že máš na me otázku," Kettle nás pustil dovnitř a nechal jsem Achiko vstoupit jako první. Trošku se zacervenala a když jsme byli v obývací místnosti, Kettle se posadil do křesla a pokynul nám, at si sedneme také.

Posadili sme sa na gauč, tak zvaný Kettle poslal toho blondaka aby nám priniesol niečo na pitie. Cítila som sa trocha nervozne lebo ten blonďák po mne stále pokukoval. Uprimne bolo mi to nepríjemné.
,, Tak Dicy kvôli čomu si sem prišiel?" spýtal sa ho Kettle. Dice sa pozrel najskôr na mňa a potom späť na neho.