Úchylové

,,Já nepiju. Nesnáším líh."

,,To jako źádný alkohol?"

,,Ne. Jsem naprostý abstinent."

Marco se snažil mi nalít alkohol ale to se mu nepovedlo. Na to že jsme na upjatém východě tak tu jsou docela divoké večírky.
Spousta jídla, pití, chlastu a zábavy.
Mají tu i dobrou muziku.

Bylo to skvělé ale brzo se mi chtělo spát a tak jsem se odebrala do kajuty.
V rychlosti jsem se převlékl do té noční košilky a zalezla do postele.
Zavřela oči a do pěti minut jsem byla tuhá.

Po chvilce spánku mě něco tlačilo na bocích tak jsem se probudila a zjistila šokující věc.
Oni na mě bili nalepení jako žvýkačky.
Měli ruku přeze mě a objímali mě jako plyšáka. Kdyby se mi chtělo na záchod tak by jsem se nikam nedostala.
Šokovaně jsem ležela a snažila se nekřičet.

,,Mijuju tě Grrret."
Mumlal ze spaní Ben.

,,Maluju tě Gret? Co se mu sakra zdá?"

Začala jsem se odsunovat a protože Luk ležel mimo polštář tak jsem ho vyměnila za sebe.
Oblékla jsem se a vydala se na průzkum lodi.

Našla jsem kuchyni ale na jídlo jsem už nemyslela.
Vyhledala jsem pořádný nůž a zástrčila ho za opasek.

,,Kdo je tam!?"

Zakřičel nějaký hlas.
Ihned jsem zalezla do skladu.
A co jsem ve skladu nenašla.
Futony, polštáře, peřiny, střelné zbraně, jídlo a spoustu jinejch věcí.

Po čtvrt hodině jsem vylezla ven i s Futonem peřinou a polštářem.
Došla jsem zpět do pokoje a natáhla se po podlaze. Převlékla jsem se do té hrozné košile a usla.

Ráno mě probral Ben. Dupnul mi na ruku. Vylítla jsem a začala jsem nadávat jak dlaždič.
Asi jim to nevadilo, protože na mě koukali jak na svatej obrázek.

,,Wow. Gret tobě to strašně sluší!"

,,Tak strašně nebo sluší?"

Pak jsem si uvědomila v čem jsem oblečená. Zrudla jsem a dala jim facky.

,,Když takhle vypadám tak se na mě nedívejte úchyláci!!!"

Otočili se a já ze začala převlékat.
Když jsem byla hotová zaslechla jsem co si šeptají.

,,Je za námi nahá!"

,,Už ne."

Naštvala jsem se a děsivě se usmála.

,,Ú..chy..lá..ci~~.
Vám to nestačilo?"

Na snídani jsem se posadila vedle Marca.

,,Kde máš kluky?"

,,Někde se flákají."

,,Ta..dy jsme."
Zaskučeli a došinuli se vedle mě.

,,Co se vám stalo?"
Ptal se Marco.

,,Ani se neptej."

Marco nasadil úchylný úsměv a pronesl.

,,Ohó. Že by něco?"

Vrhla jsem na něj naštvané oko a zklaplo mu.

,,Jo. Chci vám představit svého syna A dceru, ale kde jsou?"

,,Tady otče."

,,Á. Tohle je Kuroiro a Lukrecia. Jeho jméno je kvůli manželce ale holčičku jsem vymýšlel já."

Před námi stáli dvě děti.
Kloučkovy mohlo být deset.
Bílé vlasy a modré oči.
Měl od pasu dolů pavoučí tělo.

Holčička měla ocas po otci.
Dlouhe černé vlasy a žluté oči. Mohl o jí být šest až sedm let.

,,Těší nás. My jsme Gret, Ben a Luk."

,,Těší nás."
Opakovali.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top