,,Sednu si vedle Gret."
Řekl Kal (Pořád kočka) a Margaret se zvedla a odešla do jiné lavice.
Po incidentu se zničenou třídou ji úplně předělali.
Pak se proměnil do malého, roztomilého chlapečka s blonďatými vlásky a fialovýma očima se třpitkami.
Mrkal na mě.
,,Gretie. Jsem zase takhle."

,,Úžasný."
Řekla jsem nezáživně a začala jsem se věnovat sešitu.

,,Hele, Vím že někteří můžete být starší jak já, ale vydáte na míň. Tak se přesunete do tělocvičny a něco tam zkusíme."
Oznámil učitel po zvonění.

Tak jsem se odporoučela do šaten kde jsem bleskově vzala tělocvik a našla Klare, která mě do tělocvičny dovede.

Převlékli jsme se a čekali.
Tři holky proti sedmi klukům.
Tomu se říká poměr.
Učitel přišel jako vždy se zpožděním a v lidské podobě a načuřenej.
Pak se ale přesunul do své pravé podoby a už byl zase v pohodě.

,,Zkuste použít v lidské podobě nějakou magii."
Zadal úkol a sledoval nás.

Postavil nás do řady a rozdal čísla.
Vzal jedničku a ostatní poslal uklidit kabinet a sklad nářadí.

Jedna byl kluk který nemluvil.
Ne že by to neuměl ale nedělal to. Jeho zelené vlasy alá vojenský sestřih se mu vůbec nehodili k azurovým očím.

,,Tak zkus vypustit své vnitřní já."
Nabádal ho učitel.
Soustředil se a promluvil.

,,Nejde to."

Z úst mu vylétl černý kouř který ta slova šeptal takže nemluvil on.
Po chvilce stál dvakrát vedle sebe. V dýmové podobě a lidská schránka.

,,Myslel jste tohle?"

Zašeptal děsivě dým.

,,Jo! To bylo úžasné! Dvojka prosím."

Toho jsem už neviděla protože mě šoupli na čištění tribun.
Byla to chuťovka zvlášť ty vyžvejkaný žvýkačky.

Neviděla jsem to až do čtyřky.
Pětka byl Kal.
Usmál se a řekl.
,,Poklekni, červe."

Učitel aniž by chtěl se poklonil.

,,Když míš tuto magii, proč Gret nerozkážeš aby s tebou šla?"

Ptali se dosti nahlas Kala nějaký dva kluci.

,,Ona je imunní."

,,Jak to?"

,,Gret! Vyskoč!"
Zahalena ku mě.

Zrovna jsem se válela na čistých tribunách.

,,Moc namáhavý! Udělej si sám!"
Zakřičela jsem nazpátek a se zájmem poslouchala zbytek rozhovoru.

,,A ty s ní teda nechodíš?"

,,Jsme bratr a sestra co vyrostli v jednom lůně. Mi spolu chodit ani nemůžeme."

,,Vy jste dvojčata!? Tak to se tě zeptám. Mohl bych s ní chodit já?"

V Kalově tváří nebylo vidět nic, ale pro ty co ho znali to byl pohled velice vytočeného Kala.

,,Mám dvě zprávy.
Já ti jí nedám. A
Ona tě chtít nebude."
Snažil se říct neutrálně, ale nevedlo se mu to.

,,Mě se nikdo neptal!"
Vykřikla jsem.

,,Vím že se ti nelíbí."

,,To ano, ale nedělej závěry aniž by ses mě zeptal. A vůbec nejsi moje MATKA!!"

,,To nejsem, ale ani tu by jsi neposlechl jak vím."
Odfrkla jsem si a šla si zase sednout. Byla jsem další na řadě.

,,Tak ty už to znáš."
Zapnul jsem svou vrozenou schopnost.

,,Pane. Mě už bolí ruce nemohl by jste přerovnat ty papíry v kabinetě?"
Zeptala jsem se roztomile

,,Ale jistě. Co já bych pro tebe neudělal."
Došel (doplazil) se do kabinetu a začal přerovnávat.

,,Co se to stalo?"
Ptali se zase dosti nahlas ti dva mládenci.

,,Gretina schopnost je že se do ní zamiluješ na první či druhý pohled a děláš co ti řekne. Používá to automaticky ale v malém měřítku. Chováš a v podstatě jsi její otrok a když ji znudíš sežere tě."
Prohodil Kal.

,,Ehm. Králi Jihu a tak dále.
Prestaňte mě laskavě popisovat jako necitelnou zrůdu. Tou nejsem!"

,,Ooo, jistě má princezno pozorovatelko a tak dále.
Nejste necitelná zrůda i když jste zabila skoro celou naší rodinu."

,,To říká ten pravej."

,,Jo. Říká."

,,A kdo vymyslel plán a poslal mě zničit tetinku?"

,,Byla falešná. A nevěrná."

,,Ty jsi taky! A zabijim tě?"
Pak jsem se rozběhla ven a nechala je ať jim klidně huby upadnou.
Mě zajímalo jedinné.

Kolik koblih se vejde do mini ledničky?