Ráno jsem se probrala čilá a za doprovodu vzlyků.

,,Proč by spáchala sebevraždu?"
Řekla mezi vzlyky Zizi

,,Protože Gret zabrala JEJÍ místo."
Odpověděla neutrálně Klare.

,,Ehm. Čí místo?"

,,Byla tu dívka. Mariina sestra- Anna.
Bydlela tady na místě kde jsi teď ty. Ale jednou se nevrátila a našlo se jen její tělo roztrhané na cucky."
Řekla Klare a uhýbala pohledem.

,,Pojď Klare. Necháme Zizi osamotě."

Vyšli jsme na chodbu a já na ní vrhla tázavý pohled.

,,To jsi byla ty?"

,,Ztratila jsem kontrolu a ona jediná mi byla nablízku. A tak se to stalo."
Vysvětlovala Klare.

,,No jo. To se stane."
Řekla jsem v klidu.

,,Ty můžeš za Mariinu smrt že?"

,,No tak trochu."

,,Hmm. Měly bychom si pospíšit do školy."

,,Škola!!! Je...7:43!!!"

Obě jsme vyrazili jako trysky převlékly se a letěli do školy.
Máme ji tak čtvrt hodiny od děcáku.
Doběhli jsme tam přesně na zvonění.

,,A sakra."

Zaklela Klare stejným monotónním tónem kterým mluví vždycky.
Doběhla jsem ke skříňce a otevřela ji. Z druhý strany na mě spadlo nějaký dřevo a praštil mě do hlavy.
,,Co to.."

,,Mlč a dělej. Třída už začala."
Ze skříňky na mě koukalo stvoření s křidélky.

,,Ty jsi jako co?"

,,Tvůj opatrovatel. Poslal mě Král proměn a Jihu."

Ignorovala jsem ji a vyběhla do třetího, nejvyššího patra a do posledních dveří napravo jako raketa při odpalu.
Rozrazila jsem dveře a Pan učitel ve své pravé formě na mě upřel svůj lyšácký úsměv.

,,Ale~. Kdo přišel pozdě?"

,,No já ne Pane učiteli."

,,Aha tak proč si nesedneš?"

,,Promiňte? hned svou chybu napravím."

Sedla jsem si na své místo vedle Margaret. Ihned se ukázala ve své podobě.

,,Gret!! Jsem si říkala že už nepříjdeš."

,,Ha, já?"

Stvoření zablikalo vedle Margaret a ta tu opatrovatelku rozmázla na lavici.

,,Nesnáším hmyz."

,,To jsme dvě."
Prohlásila jsem se širokým úsměvem.

,,Děvčata! Laskavě se utište hodláme vyplnit dotazníky."

Přikývli jsme a učitel rozdal papíry o sedmi otázkách.

1. V jakém živlu se pohybuješ? :
Voda, země

2. Kolikrát jsi měl/a
mamžela/ku, partnera/ku atd? :
Ani jednou jsem pořád panna

3. Jak jste staří? :
Hodně stará

4. Kolik členů vaší pravé rodiny žije? :
Jeden. Proč?

5. Co by jsi nejradši teď udělal/a? :
Roztrhala ten vlezlej papír a odkráčel pryč.
Pak by mě něco napadlo, já bych to zabila a způsobila pozdvižení.

6. Před vámi je mrtvola co uděláte?:
Zjistím jak je stará. A pak teprve postupuji dál.

6,5: Je to čerstvá mrtvola. :
Sežeru.
(Dodatek od učitele po odevzdání papíru.)

7. Oblíbená činnost? :
Pozorování.

Takhle vypadal záhadný dotazník.

,,Podle dotazníku možná dokážeme zjistit jaký Démon jste."

,,Opravdu? A co když neudělal nic pro co by ho mohl někdo znát?" Začala ksem rýt do učitele

,,Tak to neuhodnem."
Řekl s lhostejností v hlase

,,A co když neznáte pravé jméno?"

,,Jména mají moc. Tak to asi taky nezjistíme."

,,Super jsem za vodou."

Otevřelo se okno a v okně seděl Kal.

,,Ahhhoj sestřři."

,,Chcípni."

,,Ale no tak, takhle se mluví se spolužákem?"

,,Spolu...co?"

,,Král se rozhodl chodit do školy. Není to úžasné?"
Vložil se do toho učitel.

,,Jo. Úžo." Řekla jsem sarkasticky.

Teď je náš ve třídě deset! Ach jo.