Škola
,,UNIFORMA!?!?!?! Nikdy." Zařval jsem ze skříně na Mariu.
,,Ale no tak. Není tak hrozná. Ani jsi ji neviděla."
,,Tak mi ji popiš!"
,,Tmavě modré sako s bílou košilí a krátkou sukní."
,,Když ta sukně bude alespoň ke kolenům tak si to možná vezmu."
Po chvíli Maria klepe na skříň. Vylezla jsem za účelem dohody a navlékla se do toho.
,,Tak a teď jdeme."
Po cestě jsem se holek ptala na spoustu věcí.
,,Jak se jmenuje škola?"
,,Základní a Střední škola Ottawa."
,,S kým od nás chodím do třídy?"
,,S Klare. Ne všichni chodíme na stejnou školu."
Pak mi zakryly pusu a naštvaně pronesly.
,,Zmlkni už."
Přitáhla jsem si kabát k tělu.
,,Proč nosíme tak krátký sukně v takový zimě? A to mám delší než všichni ostatní."
Holky na mě koukali jak na debila.
Přišli jsme ke škole a Maria šla na základku. Je jí totiž třináct.
My tři jsme vyrazily na střední.
Když zazvonilo čekala jsem před kanceláří.
Vyšla taková mladší paní se znatelnýma únavovýma příznakama.
,,Aj. Vy budete Gretelda že?"
,,Ano."
,,Takže máte skříňku číslo 666.
Převlečte se a přijďte zase sem."
Došla jsem ke skříňkám. Bylo jich tolik že to byla hala jako pro hoooodně lidí.
Našla jsem skříňku 666. Byla v rohu zastrčená za skřínkou 659 tak bravůrně že by si někdo mohl myslet že tu ani není. Vedle ví byl výklenek s šedým závěsem který splíval se zdí
A navíc to byla hluboká sříňka.
Převlékl jsem se a pádila za tou učitelkou.
,,Aj tady jsi. Tvoje třída je na konci chodby."
Tak jsem šla sama.
Na konci chodby byla třída s černýma dveřma. Zaklepal jsem a vykoukl učitel. Mohlo mu být max. dvacet.
,,Dobrý den já jsem ta nová holka."
,,Aha ta. Měli jste přijít dva, ale ten chlapec musel ještě někde něco řešit."
Pozval mě do třídy. Vešla jsem a ztoho co jsem viděla se mi zastavil krevní oběh a obrátili orgány naruby.
Viděla jsem Luka
,,Svět je jedna velká Pr*el a on je zrovna tady?"
Obrátila jsem se na patě a šla ze třídy.
,,Jej promiňte, asi jsem si zapletla třídu..."
Učitel třískl dveřmi že to museli slyšet až v Chile.
,,Já si nemyslím slečno Greteldo. Budete sedět v lavici vedle slečny Klare a jestli budete rušit změním zasedací pořádek."
Zasyčel na mě a já bych se vsadila že jsem viděla hadí oči.
,,A kde si mám sehnat učebnice?"
Řekla jsem s úsměvem.
,,U mě v kanceláři. A teď SEDNOUT!!"
,,Dobře. Ale Klare nemá vedle sebe místo."
Pořád jsem se usmívala a na učiteli bylo vidět že mu dochází trpělivost.
,,Tak si sedněte jinam."
Řekl pomalu a naštvaně.
,,Ale jediné místo je vedle toho paka. Tam já nepůjdu. Ani za nic."
A to už učitel rudnul.
,,Tak-si-tam SEDNI!!!!"
Zařval.
Došla jsem k místu a posadila se. Pak se odsunula a učila se na kraji lavice. Když jsem se koukala na Klare podstrčil mi lístek.
Gret!!!
Nemluv o mě, nevíš o mě a vůbec. Zapomeň že jsem.
To jsem mu odepsala a věnovala se rudochovi.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top