Ráno jsem se probudila celá ubrečená, upocená a vyklepaná. Celou noc se mi zdály noční můry o tom, jak mi umírají všichni nejbližší. Cítila jsem se hrozně. Když jsem se probrala hodně jsem plakala. Bylo brzo ráno a já věděla, že ještě nikdo nebude vzhůru a tak jsem se sebrala a doběhla jsem ke Stevovi do pokoje. Zaťukala jsem a vešla jsem.
Nechtěla jsem jo budit a tak jsem si k němu lehla a objala ho.
On otevřel oči a podíval se na mě zmateně. Všimnul si, že mi tečou slzy a tak ně objal pevněji.
,,Co se stalo?"Zeptal se starostlivě.
,,Měla jsem noční můry, můžu prosím chvilku být tady?"zaškemrala jsem.
,,Samozřejmě."usmál se a dal mi pusu do vlasů. Najednou jsem se cítila dobře. Cítila jsem, že je to takhle správně.
Ani nevím jak ale najednou jsem usnula. Spalo se mi nádherně.
Už se mi nezdály noční můry ale naopak to bylo hrozně krásné.
Když jsem se probudila, Steve už tam nebyl.
Slyšela jsem ho z kuchyně a tak jsem pootevřela dveře. Steve si mě všiml, byl v kuchyni s tátou, Buckym, Clintem a Wandou.
Steve začal plácat blbosti a snažil se, aby se všichni dívali na něj a abych já mezitím mohla proběhnout ze Stevova pokoje do toho mého. Naštěstí se to povedlo. Já se u sebe v pokoji převlékla a vydala jsem se za ostatními do kuchyně.
,,Dobré ráno."řekl Clint.
,,Dobré."pozdravila jsem všechny a usmála jsem se na Steva. Z úsměvu mě ale vyrušil Bucky, který mi dal pusu na tvář.
,,Teď ne.."řekla jsem a svedla jsem to na to, že se na nás nenávistně dívá táta.
,,Takže..za hodinu odjíždíme, připravte se ať jste v plný síle. Nalítneme tam, uvidíme kolik jich bude. Máme je sice odevzdat Furymu ale pokud bude třeba, udělejte co bude nutné."řekla jsem.
,,V překladu je prostě odpráskněte."zasmál se Tony a já přikývla.
,,Takže se jdeme všichni připravit a za hodinu tady."řekl Thor a všichni odešli. Já jsem odešla do svého pokoje, postavila jsem se před zrcadlo s zhluboka jsem se nadechla.
,,To zvládneš, všechno proběhne hladce."zamumlala jsem si sama pro sebe.
Podívala jsem se na svoje ruce a nad nimi se objevila modrá mlha. V hlavě jsem si neustále opakovala, že svoji moc dokážu s přehledem ovládnout.
Když jsem se převlékla, vyrazila jsem do obýváku, kde už všichni čekali.
,,Tak jedem."zavelel Tony.
Vzhledem k tomu, že to opravdu nebylo daleko, tak ty, kteří uměli létat vzali na místo ty, co to neuměli.
,,Která z těchto tří budov to je Claire?"zeptal Sam a já se zamyslela.
,,Ta prostřední..myslím."odpověděla jsem.
,,Claire než tam naběhneme tak musíme vědět, jestli jsme správně..aby se zbytečně nezranili lidé."dodal Vision.
,,Je to ta prostřední."rozhodla jsem i když jsem si na 100% jistá nebyla. Věděla jsem, že to buď uděláme dneska nebo nikdy. Muselo to být dneska.
,,Rozdělíme se po dvou."řekla jsem a všichni se rozdělili do dvojic.
Ke mně naběhnul Bucky s tím, že bude ve dvojici se mnou.
,,Já to zvládnu sama, buď radši s Peterem."řekla jsem. Ačkoliv se nikomu nezamlouvalo, že bych měla být sama nakonec všichni souhlasili.
,,Tak jdem na to Avengers."řekla jsem a všichni jsme vtrhli do budovy.