Hrála zrovna veselá písnička ale po chvilce se to přešlo na pomalou, takže ploužák.
Bucky mě chytnul za pas a já obmotala svoje ruce kolem jeho krku.
Pomalu jsme se pohupovali do hudby. Bylo to hezké.
Když písnička skončila, Bucky mě přemlouval na další tanec ale někdo ho vyrušil.
,,Teď si chci tady s Claire zatančit já."ozvalo se.
,,Clinte vždyť víš jak nerada tančím."povzdechla jsem si.
,,Jeden tanec."naléhal a já tedy svolala.
Hned začala hrát opět pomalá písnička.
Otočila jsem se za sebe a tam tancovala Sharon se Stevem, vypadalo to, že se po něm úplně sápe.
Otočila jsem se zpátky na Clinta, ten mě chytnul za zadek.
,,Hele dej si pohov, je tu na rande se mnou."začal se ale hned rozčilovat Bucky.
Všimla jsem si, že nás Rogers propíjí pohledem.
,,Kluci v klidu."vložila jsem se do toho když už jsem měla pocit, že by mohlo dojít k problému. Nikdo mě ale neposlouchal.
,,Přestaňte idioti, mám tu proslov tak se laskavě chovejte kultivovaně."přišel táta.
,,Že o nějaký kultivovanosti mluvíš zrovna ty."odfrknul si Clint.
Díky bohu se ale oba dva uklidnili a já si oddechla. Celý večer jsem pozorně sledovala prsten na své ruce, bylo tu hodně lidí a já měla strach, aby se náhodou nedostal do špatných rukou.
V tom mi ale zapípal mobil a přišla mi zpráva od Rogerse.

Idiot: přijď prosím k dámským záchodkům, nutně si potřebuji promluvit.
Nervózně jsem se sebrala a šla jsem.
Doufala jsem, že mě tam od něj čeká nějaká pozitvní zpráva protože na hádky jsem opravdu neměla náladu.
Sebrala jsem se a bez toho, aniž by si někdo všiml, že jsem odešla jsem odpochodovala k záchodkům.
Když jsem vešla do chodby viděla jsem Steva.
Steva který se tam oblizoval se Sharon.
Nahrnuly se mi slzy do očí a cítila jsem, že se mi začalo špatně dýchat.
Steve si mě všiml a přestaň Sharon líbat.
Já se otočila a se slzami jsem odešla. On šel za mnou.
,,Claire počkej-"volal na mě ale já se ani neotočila.
Steve mě chytl za ruku a já se zastavila.

,,Ty seš takovej kretén to není možný! Ještě mi pošleš zprávu abych přišla a viděla to?! Ty fakt nejseš hrdina, seš nechutnej!"křičela jsem a cítila jsem, jak ve mně sílí má moc. Bylo mi to ale v tu chvíli jedno.
,,Claire promiň já..hlavně se uklidni."snažil se mě uklidnit a chytnul mi ruce.
,,Nesahej na mě Rogersi!"zařvala jsem a najednou se ze mě vyhrnula vlna energie, která Steva odhodila pryč. Ten se ale okamžitě zvedl a opět běžel za mnou.
,,Claire prosím vyslechni mě-"mluvil neustále a já měla pocit, že se mi rozskočí hlava.
,,Nenávidím tě Rogersi, z celýho srdce tě nenávidím."křičela jsem a slzy mi proudem tekly po tvářích.
,,Claire Sharon pro mě nic neznamená."nenechal se odbýt Steve.
,,Mlč už."řekla jsem ale on stále mluvil.
,,Řekla jsem mlč už!"zařvala jsem a vlna síly se ze mě znovu vyhrnula a odhodila Steva ke zdi.
Šla jsem před budovu, z rukou mi šly jakési modré světla. Nešlo to zastavit .Venku se objevili lidi, vyšli z budovy a neustále na mě někdo mluvil. Pořád se někdo na něco ptal. Měla jsem pocit jako by všechny ty hlasy byly v mé hlavě a ta se měla každou chvíli rozskočit.Cítila jsem, že to nezvládnu. A taky že ne.
Nadechla jsem se a rukama jsem vyslala obrovské množství energie mezi všechny ty lidi a poté jsem sama upadla do kómatu.