92.

Jiminova žádost o mou ruku mi dala novou naději.

Konečně si uvědomím, že moje obavy byly naprosto zbytečně. Nevím co mě to vůbec napadlo, chtít se s ním rozejít. Mám neskutečné štěstí, že je tak úžasný a trpělivý. Chodit sám se sebou tak si dám přes držku a pošlu se do prdele. Co se týče svatby, tak na tu by nikdy nedošlo, protože bych si v životě sám sebe nevzal. Ale mám Jiminieho a ten moje šílené já miluje, i když nechápu proč.

Takže teď nás čeká svatba a datum stanovíme na 13.8. S tímto datumem přijde Jimin. Našel totiž dokumenty po babičce a mezi nimi byl i oddací list. V tento den se brali babička s dědou, akorát o padesát let dříve. Doslova řekl: ,, Když už máme jejich prsteny tak proč neudělat svatbu i v ten samý den?" a já souhlasil. Připadá nám to romantické a hlavně je to od nás jakýsi projev úcty.

Jak říkám, je prostě úžasný a lepšího manžela bych si přát nemohl.

Na rehabilitacích začnu dřít mnohem usilovněji, protože chci do svatby alespoň trochu sám chodit. Zatím mi to moc nejde, ale nevzdávám to, teď už ne.

Kluci jsou z naší svatby nadšení, hlavně Yoongi, konečně se mu splnil sen o tom uspořádat nám rozlučku se svobodou.

Bude se konat u nás na zahradě a pozveme  jen několik kamarádů ze školy.

Tae je taky nadšený, každý den Jimina zasypává různými časopisy s články, fotkami, oblečení, dortech, jídlech, svatebních oznámeních, prostě vším co se jen trochu svatby týká.

Nikdy nebyl do ničeho tak zapálený, je to až strašidelné. 

Jiminie, to ale všechno bere z nadhledem, dokáže ho nejen vyslechnout, ale i usměrnit, když je toho moc. Kohokoliv by Tae poslal do háje a naštval by se, ale Jimina ne, protože ho má hodně rád. Občas se ale přistihnu, že na Taeho žárlím, když se mu Jimin na můj vkus moc věnuje.

Dnes nás čeká cesta do Busanu, kde se máme sejít s Jiminovými rodiči, abychom je pozvali na naši svatbu. Snažím se nemyslet na to jak jsem z toho všeho nervózní, ale Jiminovo pobíhání po pokoji mi moc nepomáhá. Co se týče jeho táty, tak ten se mi zdá v pohodě, ale jeho máma mě vážně nemá ráda a přitom mě ještě neviděla. 

Chvíli pozoruji Jimina jak se přehrabuje ve skříni, vytáhne nějaký kus oblečení, přejde k zrcadlu, přiloží si ho k sobě a pak ze zoufalým výrazem ho odhodí na postel a znovu se vydá ke skříni.

Vedle mě se vytvořila už značná hromada a divím se že v té skříni ještě něco má. Ve chvíli kdy vedle mě přistane další svetr, tak ho popadnu za ruku a přitáhnu k sobě.

,, Přestaň tady tak pobíhat, děláš průvan a mě z toho začíná bolet hlava," škádlím ho.

Jimin se na mě zoufale podívá a z hlubokým výdechem mi položí hlavu na rameno.

Obejmu ho a dám mu pusu na nos.

,, Nevím co si mám obléct? Navíc mám nervy na pochodu, co když se s mámou zase pohádám?" začne si pohrávat s náramkem na ruce a já vím naprosto přesně jak se cítí. Taky se bojím, že pokud bude na Jimina hnusná, tak se neovládnu a třeba to ještě zhorším, tím jak ho budu bránit.

,, Lásko je jedno co si oblečeš, ve všem budeš vypadat skvěle, i když bez oblečení vypadáš nejlíp," řeknu si potichu pro sebe.

Jimin to zaslechne a zvedne hlavu z mého ramene.

,, Vážně? zeptá se a jeho nálada se rázem změní.

,, Jééé, já to řekl nahlas?" zatvářím se nevinně.

,, Jo to řekl a upřímně, mě se taky líbí když máš na sobě jenom pouta a mě," prohlásí a podívá se na mě tak žhavým pohledem, že začnu dole okamžitě tvrdnout, protože si k tomu začnu představovat to co právě řekl.

Jimin si toho hned všimne a potutelně se usměje.

" Zdá se, že tu má někdo menší problém?" laškuje se mnou. Ví moc dobře co se mnou jeho slova a pohledy dělají.

,, A ty s tím nemáš nic společného co?" pozvednu na něj obočí.

,, Jááá, jak bych mohl? " řekne a tváří se jak neviňátko. ,, Ale můžu ti od toho problému pomoct," prohlásí a zakmitá obočím.

,, Zní to lákavě, ale budeme to muset odložit, čeká nás dlouhá cesta," upozorním ho, ale moje péro mi v tu chvíli právě vyhrožuje smrtí, protože mu odmítám dopřát Jiminovu péči.

Ten na mě udělá smutný obličej a mě bodne u srdce. Doufám, že si nemyslí, že moje odmítnutí znamená že ho nechci, protože to není pravda, chci ho a to pořád.

,, To je škoda, pomohlo by mi to uklidnit se," prohlásí a odtáhne se. Chystá se stoupnout, ale zastavím ho.

,, Jiminie víš moc dobře, že když ti to dovolím tak neodolám a budu ti chtít tvou péči oplatit," snažím se mu vysvětlit, ale on mě dál provokuje.

Jimin se usměje, olízne si rty a provokativně řekne:

,, Tak v to doufám." Olízne si rty a pohledem sjede k mému rozkroku. ,, Mám to tedy brát jako souhlas?" zeptá se, ale rukou už svírá moje péro.

I kdybych sebevíc chtěl, tak mu právě teď nedokážu nic odepřít, hlavně když mi chce dopřát rozkoš, proto jen přikývnu.

V ten moment se Jimin vrhne na moje rty a začne mě líbat.

Myslím, že bude stačit, když řeknu, že jsme vyjížděli s 2 hodinovým zpožděním.

Jimin byl vážně hodně nervózní, takže jeho uklidňování zabralo mnohem víc času než bylo původně v plánu. Teď klidně spinká na sedačce spolujezdce a vypadá roztomile.

Moje nohy mě naštěstí v autě poslouchají, takže už můžu v pohodě řídit. Sice tak dlouhou cestu jedu poprvé,  ale pokud by nastal problém tak se s Jiminem vyměníme.

Vzhledem k našemu zpoždění se nestihneme zastavit v hotelu, abychom si tam odložili věci, proto jedeme rovnou k Jiminově babičce.

Jimin měl obavy, že když se sejdeme u jeho rodičů doma, tak to nedopadne dobře. Proto jeho babička navrhla, abychom se sešli u ní. Sice má malý byteček, ale 5 lidí se zde v pohodě vleze.

Zaparkujeme před domem kde vlastní byt a já s pomocí berlí vylezu z auta. Jimin mi pomůže nasadit batoh s věcmi na záda a z kufru vezme květiny pro babičku a jeho mámu. 

Když se výtah zastaví ve čtvrtém patře, tak už babička stojí  ve dveřích a vítá nás.

,, Tady jsou moji kluci, ráda vás oba vidím!" Prohlásí a postupně si nás přitáhne oba do náruče a dá nám pusu na obě tváře. Já se s ní vidím osobně poprvé, doteď jsme spolu komunikovali pouze po telefonu a já ji viděl jen na fotkách, které mi Jimin ukázal.

,, Taky tě rádi vidíme babi," přivítá se s ní Jimin a podá ji jednu z kytic.

,, Ta je pro mě? Je moc krásná, ale neměli jste si dělat škodu." pronese zaskočeně, ale je lesk v očích mi prozradí, že je dojatá.

,, Tu kupoval Kookie, květinářka z něj byla vyřízená, když ji radil jaké tam chce květiny a jak ji má uvázat podle jeho představ," prozradí Jimin a směje se.

,, Nemůžu za to, že to chtěla odfláknout a snažila se mi tam dát povadlé květiny. Už nikdy tam nepůjdu." Bráním svoje chování.

,, Jungkookie je vážně moc krásná, děkuji," podívá se na mě s úsměvem a já mám obrovskou radost, že se jí líbí.

Sedneme si společně na sedačku v obýváku a při čekání na Jiminovi rodiče si povídáme.

Ozve se zvonek a babička odejde otevřít.

Jimin vedle mě ztuhne a pevně mě chytne za ruku. Podívám se nejdřív na ruku která mi drtí prsty a potom do jeho obličeje. 

,, Lásko, přestaň panikařit, jsem tu s tebou a společně to zvládneme," dám mu rychlou pusu a on uvolní stisk své ruky.

Na obličeji se mu objeví malí úsměv, ale ten zmizí ve chvíli, kdy vejdou jeho rodiče.

Jimin vyskočí a pomůže mi vstát, abych se s nimi mohl přivítat.

Paní Parková ode mě dostane kytici a podle toho jak se zatváří mi je jasné, že ji tím vyvedu z míry. 

Sedneme si a Jimin mě chytne za ruku, kterou mu lehce stisknu na povzbuzení.

,, Důvod proč jsme se s vámi chtěli sejít je ten, že vás chceme pozvat na naši svatbu," prohlásí a podá babičce i rodičům naše svatební oznámení.

,, Takže jsi mu řekl ano jen proto, že tě oblbnul pár hezkými slůvky," vyprskne paní Parková.

,, Ne, to já požádal jeho, aby si mě vzal!" Pronese k ní naštvaně a ona se zarazí.

Babička je nadšená a usmívá se na naše oznámení stejně tak pan Park. 

Paní Parková očima propaluje naše svatební oznámení a rozhostí se ticho.

,, Mám radost, že se Jimin bude ženit, navíc si myslím že lepšího partnera si nemohl vybrat." Usměje se na nás babička.

,, Proč?" Ozve se Jiminova máma.

,, Co proč? Zeptá se nechápavě Jimin.

,, Proč si ho chceš vzít?"

,, Co je to za otázku, proč ty sis brala tátu? Doufám že z toho samého důvodu, protože jsi ho milovala, stejně jako já miluji Jungkooka. Ta bezmoc a bolest, když ležel v komatu a nikdo nevěděl jestli se vůbec probudí mě přesvědčila o tom, že bez něj nedokážu a nechci žít." Podívá se na mě a já mám najednou knedlík v krku, jak mě jeho slova dojmou.

,, A jak si ten svůj společný život představujete? Oba jste přerušili školu, takže ji budete muset ještě dodělat a co potom, čím se budete živit?"

,, Jakmile doděláme školu, tak se chceme živit zpěvem nebo tancem," prohlásí Jimin.

,, Bože jste tak naivní, když si myslíte, že vás to dokáže uživit. Napřed dospěte a dokončete školu nebo si najděte pořádnou práci. Ta svatba je blbost a já ji neschvaluji," prohlásí naštvaná paní Parková.

Cítím jak se začíná Jimin klepat vzteky, proto mu stisknu jeho ruku a on se na mě podívá. Lehce zakroutím hlavou, abych mu naznačil, že se nemá nechat vyprovokovat, ale je pozdě, vidím v jeho očích vztek. Pohlédne na svou matku, ale nestačí nic říct.

,, Tak dost Hirai!" zařve babička a všichni na ni překvapeně stočíme pohled.

,, Proč jsi na něj pořád taková? Jen se přiznej čím ses chtěla živit, když jsi byla na střední škole?"

,, Mami nech toho, to už je dávno!"

,, Čím si se chtěla živit?" zeptá se Jimin naštvaně.

Neodpoví, takže se toho ujme opět babička.

,, Jiminie, tvoje máma měla stejný sen jako ty stát se slavnou zpěvačkou a tanečnicí. Dostala se na tu samou školu na kterou chodíte s Jungkookem. Jejím vzorem byla jedna zpěvačka a tanečnice, chtěla být jako ona. Bohužel ve třídě panovala velká rivalita a to hlavně mezi dívkami, dělali si vzájemné naschvály a tvoje máma to nezvládla a při prvních zkouškách vybouchla. Vzdala opravnou zkoušku a přestoupila na ekonomku. Od té chvíle na zpěv i tanec zanevřela."

,, Hirai, to že jsi ty sama vzdala svůj sen, neznamená, že si ho nemůže splnit Jimin s Jungkookem, měla bys jim to přát a podpořit je v tom. Podle toho co jsem měla možnost vidět jsou oba moc talentovaní a patří mezi nejlepší v ročníku," promlouvá k Jiminově mámě, která se přestává mračit a rezignovaně vydechne.

,, Jak se ta zpěvačka jmenovala?" zajímá Jimina.

,, Tu nebudete znát, jmenovala se ,,Sunny", vlastním jménem...,"  ,,  Yu-jin Jeon," vyhrkneme společně s Jiminem.

,, Vy ji znáte?" diví se.

,, Já o ni jen slyšel, ale Jungkook ji zná osobně, byla to totiž jeho babička. Ta po které zdědil dům, peníze a hlavně talent, je jako ona skvělý tanečník a zpěvák," řekne Jimin a mě tím uvede do rozpaků.

Paní Parková si mě pozorně prohlíží, jako by nemohla uvěřit tomu, že má před sebou vnuka její oblíbené celebrity.

,, Ty jsi opravdu její vnuk?" zeptá se klidným hlasem a veškerá nevraživost vůči mě je pryč.

,, Ano to jsem, ale nikde se tím nechlubím, chci si svou kariéru vybudovat sám za sebe ne na základě toho, kdo byla moje babička. Pokud budete chtít, tak vám můžu ukázat její fotky, nějaké mám u mámy tady v Busanu a zbytek je v Soulu." Odpovím ji a ona se najednou usměje. Teď už vím po kom má Jimin ten krásný úsměv.

Najednou mě začne zasypávat otázkami o mé babičce a já jen s úsměvem vyprávím historky z jejího soukromí. Jako lusknutím prstů je najednou ke mě milá a než se rozloučíme tak nám dokonce schválí i tu svatbu.

Po cestě do hotelu je Jimin stále v šoku z toho jak se jeho máma najednou změnila, když zjistila, že její syn chystá svatbu s vnukem jejího idolu. Ale na druhou stranu byl rád, že se nepohádali, i když to tak chvíli vypadalo.

,, Jungkookie, omlouvám se za mámu, netuším co to do ní vjelo, napřed o tobě nechce ani slyšet a v podstatě tě přehlíží a teď když zjistila kdo jsi, tak se chová jako nějaká šílená fanynka," odloží svůj kufr vedle postele a přistoupí ke mně.

,, Jiminie, to že Sunny byla moje babička nikdo neví, dost si chránila soukromí, takže o mě nikdy nemluvila ani nikde nebyli naše společné fotky. Pokud mi to ale pomůže k tomu, že mě tvoje máma bude konečně brát na vědomí a bude brát jako tvého partnera, tak toho poprvé v životě  využiju. Miluji tě a chci abys byl šťastný. Třeba už konečně skončí ty vaše hádky a ty se tím přestaneš stresovat." Pohladím ho po tváři a dám pusu na špičku nosu.

,, To bych byl vážně moc rád, už mě ty věčné hádky vyčerpávaly a nepřeji si nic jiného než klidný život s tebou," položí svou hlavu na můj hrudník a já ho schovám ve své náruči.



Dnes má náš úžasný Jiminie🐥🥰 narozeniny.🥳🥳🥳

Je to člověk s největším srdcem na světě, proto si zaslouží veškerou naši lásku.💜💜💜

Jiminie, všechno nejlepší, buď zdraví a opatruj se. Moc se těšíme na tvoje sólové album. ☺️☺️☺️

Věřím, že jsi šťastný a že máš kolem sebe jen lidi, kteří si zaslouží tvou lásku a přátelství.💜💜💜

Všichni tě moc milujeme, zůstaň navždy takový jaký jsi.😘😘😘

Uf, myslela jsem, že to nestihnu dnes dokončit. Tak snad se bude líbit.

💜Chimikate💜

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top