Začínám být už zoufalý. Nevím jak dlouho tohle ještě zvládnu. Není to poprvé co mi naznačil, že má pocit, že nejsem šťastný? Nechápu jak na tohle vůbec přišel. Mám obrovskou radost z každé maličkosti, která se mu podaří a to že bývám občas smutný neznamená, že by to znamenalo, že mě něčím zklamal. Jen cítím smutek za něj když vidím jak ho trápí, že nic není podle jeho představ.

,, Jimine, co ty tady tak sám?" ozve se mi za zády a já otočím hlavu na Namjoona. Ani jsem nepostřehl, že se otevřely a zavřely dveře.

 ,, Jen tak přemýšlím a užívám si sluníčka," odpovím stručně.

,, S Jungkookem to náhodou nemá nic společného co?"

Neodpovím a jen se dívám před sebe.

,, Takže ano a víš jak jsem na to přišel? Vy dva se od sebe nehnete, takže když najednou sedíte každý zvlášť, tak to znamená jediné. Něco se mezi vámi děje," sedne si vedle mě do křesla a podívá se stejným směrem jakým se dívám já.

Povzdechnu si, tak moc rád bych mu řekl, že se mílí ale má pravdu. Většinou se od sebe nehneme.

,, Jimine co se děje?" zeptá se klidným hlasem.

,, Já vlastně ani nevím, Jungkookie mi dnes oznámil, že se chce rozejít. Nechápu to? Říká že mě miluje, tak proč se mnou nechce být?"

,, Má utkvělou představu o tom, že mi ničí život, ale to není pravda. On je moje všechno a já bez něj nedokážu žít, vlastně ani nechci, to bych raději zemřel než žít bez něj," vysypu ze sebe všechnu tu bolest a zoufalství, které mi svírá můj hrudník.

,, Jimine, pro Jungkooka je to všechno psychicky náročné. Má pocit, že je to všechno jeho vina a že od chvíle co jste spolu tak jen kvůli němu trpíš."

,, To není pravda!" vykřiknu a Namjoon zvedne ruku, že ještě neskončil.

,, Před tím incidentem byl on ten co se o vše staral a zahrnoval tě svou péčí. Je to tak ne?"

,, Jo to je pravda," odpovím o něco klidněji. ,, Jenže..." znovu mě zdviženou  rukou umlčí.

,, Teď si připadá neschopný, protože všechno musíš dělat ty. Vaše role se prohodily a on se s tím nedokáže srovnat. Bojí se, že ho opustíš, proto se chce rozejít první, aby měl pocit, že nebyl opuštěn."

,, To je blbost, pokud někoho chceš tak ho přece nechceš opustit?" postavím se a podívám se přes okno do domu, kde se nachází Jungkook, ale nevidím ho.

,, Přesně tak, je to blbost, ale když se bojíš tak občas děláš blbosti a pak toho časem lituješ. Kdyby nezrušili to vaše manželství, tak by mu to dávalo určitou naději a...."

,, To je ono! " vykřiknu tak, že sebou Namjoon trhne a Jin vykoukne na terasu a zeptá se jestli je vše v pořádku.

,, Jo v pohodě," odpovím s úsměvem na tváři.

,, Jungkook už šel do vašeho pokoje," oznámí mi a zaleze zpátky do domu.

,, Co je ono?" zeptá se Namjoon nechápavě.

,, Navrhnu Jungkookovi manželství, teď už nám nikdo nestojí v cestě a tentokrát se vezmeme oficiálně před rodinou a kamarády. Třeba ho to konečně přesvědčí o tom, že ho opravdu miluju a že s ním nejsem ze soucitu," vysvětlím.

,, Páni, tak to abych začal přemýšlet o svatebním daru," zasměje se.

,, No raději ještě nic nekupuj, je tady možnost že mi dá košem a nebude si mě chtít vzít."

,, Tak to je jediná věc, kterou jsem si 100% jistý. On si tě bude chtít vzít," obejme mě kolem ramen a oba se vrátíme do domu.

Vydám se po schodech do pokoje a když do něj vejdu, tak zaslechnu tekoucí vodu z koupelny.

Otevřu dveře a zahlédnu ho, že sedí na stoličce ve sprše. Rukou omylem srazím berle, které byly opřené o zeď, ale naštěstí se mi je podaří zachytit, takže nedopadnou na jeho záda. Používá je pouze při pohybu po domě. Je ke mě otočený zády, takže se svléknu a vejdu za ním. Hrudníkem se přitisknu na jeho záda a ruce omotám kolem jeho pasu. 

Rty přejedu po jeho krku a on sebou trhne jak se lekne. Vzápětí se uvolní a nakloní hlavu tak, že mám mnohem lepší přístup. 

Dlaněmi přejíždím po jeho břiše a hrudníku, který začíná být znovu vypracovaný.

Když ležel v nemocnici, tak hodně zhubnout a jeho svaly ochably, ale hned jak mohl začít cvičit, tak na sobě začal pracovat a je zase jako dřív. Prostě nádherný a já z něj nemůžu spustit nejen oči ale i ruce. To ale neznamená že by před tím nebyl, pořád to byl můj Kookie, který byl k sežrání. Akorát, že teď je mnohem víc a já na něj právě dostal chuť.

Jungkook mě chytne za ruce a vymotá se z mého sevření. Přitáhne si mě před sebe a posadí si mě odkročmo do klína. 

Jednou rukou mi mačká zadek a druhou přitáhne mou hlavu tak, aby se mohl vrhnout na moje ústa. Vyjdu mu vstříc a ve chvíli kdy se snaží nadechnout a pootevře rty, tak jazykem vtrhnu do jeho úst a vyhledám ten jeho. Náš polibek je plný bolesti a zoufalství, nepotřebujeme slova k tomu abychom pochopili, že ta naše hádka byla nesmyslná. Jungkook mě miluje a jeho lásku vnímám každičkým jeho dotekem. Už se na něj ani trochu nezlobím a chápu jeho bolest a obavy. 

,, Jimin-ssi, omlouvám se, že se chovám jak kretén. Neopouštěj mě prosím," zašeptá zoufale s čelem přiloženým na tom mém.

,, Jungkook-ssi, jestli sis myslel, že se mě jen tak lehce zbavíš, tak to ses spletl. Ani na vteřinu mě nenapadlo tě opustit. Navíc mám s tebou v plánu něco jiného." Odtáhnu se a pohladím ho po tváři. 

,, Co máš se mnou v plánu? Nějaké prasárny?" Zakmitá obočím a já mám radost, že je zpátky můj hravý a nestydatý Kookie.

,, To možná později, ale teď mám na mysli něco jiného." Jungkook se na mě zaujatě dívá a já najednou začnu být nervózní a vzpomenu si na to jak mě tehdy žádal o ruku on. Musel se cítit úplně stejně. Na chvíli zavřu oči a zhluboka se nadechnu a vydechnu. Otevřu oči a vyhrknu.

,, Kookie vezmeš si mě? Tentokrát opravdu s rodinou, přáteli, s dortem, prostě se vším co ke svatbě patří?" 

Junkookovi se rozšíří zorničky a prohlíží si můj obličej. Nevím co v něm hledá ale malinko mě to tím znervózňuje.

,, To myslíš vážně, ty mě žádáš o ruku?" zeptá se najednou a já z jeho hlasu nedokážu poznat jestli je šťastný a nebo jestli se na mě za to zlobí.

,, Ano, ty už jsi mě už o ruku požádal, tak... tentokrát žádám já tebe..... je to problém?" zeptám se opatrně.

,, Ne, to ne jen.... víš tohle je opravdu nečekané, hlavně potom, co jsem ti dnes řekl a naštval tě," odpoví a svěsí hlavu. Chytnu ji do svých dlaní a zvednu ji tak, aby se mi musel podívat do očí.

,, Jungkookie, to že jsi mě naštval není tak docela pravda, protože jsi mě doslova nasral, ale to neznamená, že tě přestanu mít rád a že s tebou přestanu chtít sdílet svůj život. Ale stále jsi mi ještě neodpověděl, takže začínám mít obavy, že asi svatba nebude," prohlásím.

,, Ale bude, protože říkám Ano," vyhrkne a přitáhne si mě k polibku. ,, Budeš krásná nevěsta," zašeptá než se zmocní mých rtů.

,, Tak to těžko, nevěsta budeš ty, to já požádal tebe o ruku," škádlím ho, když polibek přeruším.

,, No to se ještě uvidí," prohlásí a začne mě hladit mezi půlkami dráždit otvor.

Zavzdychám a čelo si opřu o jeho rameno. Jungkook mi přejíždí rty po rameni a zastaví se až na mém krku těsně za uchem. Jeho prsty mě přivádí k šílenství, vycházím vstříc jeho prstům a můj vzrušený pták tlačí Jungkooka do břicha.

,, Už to nevydržím, potřebuji tě," zašeptám mezi vzdechy a on si mě nadzvedne a přiloží svůj penis na můj otvor. Nijak na mě nespěchá a nechává to na mě. Opatrně na něj nasednu a když odezní bolest, tak se začnu pohybovat.

Koupelnou se rozléhají jen naše výkřiky, sténání a pleskání naší mokré pokožky o sebe.

Orgasmus mě zasáhne hodně rychle a Jungkook mě s několika vlastními přírazy následuje.

Jakmile se malinko vzpamatujeme, tak se vzájemně umyjeme a přesuneme se do postele. Musíme totiž naše zasnoubení pořádně oslavit.