Ze soudní síně jedeme do restaurace, kde se máme sejít s Jinem, Namjoonem, Hobim a Yoongim.

Už tam na nás netrpělivě čekají a jsou zvědaví, jak to šlo.

Bohužel se dnes nemohli účastnit, ale zítra nás příjdou podpořit.

Tae jim to všechno vypráví, chvílemi musíme jeho slovník krotit, protože s námi u stolu sedí Jenny.

Po tom co ji Jisso napadla jsme ji nechtěli pustit domů samotnou. Tae ji později doprovodí, pro případ, že by se ta mrcha znovu objevila.

Kluci si objednají jídlo, ale já mám sevřený žaludek, tak si dám jen kávu.

Jungkook z toho není nadšený, ale nic neříká.

Ruku má položenou na opěradle mé židle a pořád mě pozoruje, cítím na sobě jeho pohled.

Otočím se na něj, pohladím ho po tváři a řeknu:

,, Nemusíš se o mě bát, jsem jen unavený ze všeho toho stresu u soudu."

Obejme mě kolem ramen a přitáhne si mě k sobě. Opřu si hlavu o jeho rameno a on mi dá pusu do vlasů.

,, Ještě že tě mám, bez tebe bych to nezvládl," zašeptá.

,,Jo a představte si, že je Jungkook miliardář," řekne Tae když jim už poví o celém dnešním procesu.

,, Cože?" zařvou Jin, Namjoon, Hobi a Yoongi naráz.

,, Jak to? zeptá se Namjoon.

Jungkook jim řekne o tom dědictví po babičce.

Proč jsi nám to neřekl, vždyť jsme kámoši, skoro jako rodina?" zeptá se Yoongi.

,, Nepřipadalo mi to důležité, navíc jsem k nim neměl přístup."

,, Jimine, ty jsi to věděl?" zeptá se Jin.

,, Ne, dozvěděl jsem se to až dnes," odpovím.

,, Tak tomu říkám manželství, když máte před sebou tajemství, co nám ještě Jungkooku tajíš?" přimhouří na něj Yoongi oči.

,, Nic, já to chtěl Jiminovi říct, ale právník mi doporučil, že bude lepší, když to do soudu nebude vědět. Tušil, že to na nás vytáhnou a kdyby to o mém majetku věděl, tak by mu předhazovali, že si mě vzal pro peníze. Když o tom nevěděl, tak byla jeho výpověď věrohodnější," vysvětlím.

,, To je sice pravda, ale mě by to naštvalo, kdybych se to dozvěděl od někoho jiného. Asi bych si říkal, co ještě přede mnou tajíš?" prohlásí Yoongi. ,, Co ty na to Jimine, mám pravdu ne?"

Odtáhnu se od Jungkooka a nadechnu se.

,, Musím přiznat, že mě to u soudu zaskočilo a možná i trochu zamrzelo, že mi to neřekl, ale věřím mu. Pokud mu to právník poradil, tak je dobře, že mi to neřekl. Je mi jedno jestli má nebo nemá peníze, moje city k němu to nezmění. Sice to teď vypadá, že mě jen využil k tomu, aby se nemusel oženit a aby se dostal k dědictví, ale je mi to jedno, vím jak je to doopravdy," odpovím.

,, Ale chápu proč vám to neřekl."

,, Jo a proč?" Zeptá se nechápavě Yoongi.

,, Protože nechtěl, aby se s ním lidi kamarádili jen proto, že je bohatý. Vím jaké to je, moje rodina je bohatá a rodiče vydělávají hodně peněz. Od malička jsem byl zasypávaný jen tím nejlepším, rodiče mi koupili cokoliv. Stačilo jen abych se zmínil, že se mi něco líbí a hned druhý den jsem to měl."

,, Moji spolužáci to věděli a bavili se se mnou jen proto, aby si ode mě mohli půjčovat hry. Mohli jíst mou svačinu, nebo když jsme šli třeba na zmrzlinu tak využívali toho, že to za ně zaplatím."

,, Napřed mi to nedocházelo a byl rád, že mám kamarády, ale ve skutečnosti to bylo jinak."

,, Jednou jsem je zaslechl jak se o mě baví a rozhodně ne v dobrém. Nezáleželo ji na mě, ale měli rádi mé peníze a fakt že vlastním nejnovější počítačové hry, které si moc rádi půjčovali. Hrozně mě to mrzelo a proto se s nimi přestal bavit a už žádnou hru jim nikdy nepůjčil. Bylo těžké k sobě někoho pustit po takové zkušenosti, takže jsem nakonec byl raději sám."

,, Jejich chyba, že neviděli jaký skvělý kluk jsi," řekne Namjoon.

,, Ale to muselo být super, když jsi měl všechno ne?" zeptá se Tae.

,, Myslíš? K čemu ti jsou věci které nemáš s kým sdílet. Rodiče mi tím jen vynahrazovali svoji nepřítomnost. Od malička jsem je vídal jen ráno u snídaně a občas večer. Asi do mých deseti mi dělala společnost chůva, ale potom už nikdo. Nemáš ponětí jaké to je, když jsi každý večer sám doma a nemáš si s kým povídat," odpovím.

,, To je mi líto," řekne Kookie a začne mě hladit po zádech.

,, Promiň, máš pravdu, to je na hovno," prohlásí Tae. ,, Já sice neměl všechno, ale zažili jsme s rodiči spoustu legrace, že Jenny?"

,,Jo, máme na co vzpomínat," zasměje se.

,, Jimine a ty nemáš žádné sourozence?" zeptá se Jenny.

,, Ne, jsem jedináček," odpovím.

,, Tak to ti nezávidím, sice to někdy bylo s Taem peklo, ale jsem ráda, že ho mám, hlavně potom co nám zemřel bráška," řekne smutně.

,, Tae mi o tom vyprávěl a je mi to moc líto."

Ještě v restauraci sedíme asi hodinu a pak se rozejdeme všichni domů.

Doma se s Jungkookem převlečeme z obleků a v pohodlném oblečení si sedneme na gauč v obýváku.

Teda Jungkook si sedne a já si lehnu s hlavou položenou v jeho klíně. 

Pustíme televizi a díváme se mlčky na film.

Jungkook si hraje s mými vlasy a já zjistím, že po pár minutách film vůbec nevnímám. Mám plnou hlavu dnešního soudu a pořád dokola se mi přehrává celý výslech.

Co když to dopadne špatně a nakonec o Jungkooka opravdu přijdu? To bych už nezvládl.

Začnou mi téct slzy a i když se je snažím zadržet, tak to nejde.

Z pusy mi unikne vzlyk a Jungkook si toho hned všimne.  Přitáhne si mě do náruče a pevně mě obejme.

,, Jiminie, neplakej, co se děje?" konejší mě.

,, Jungkookie, já se bojím, co když nás rozvedou a budeš si muset vzít Jisso?" vzlykám.

,, Jimin-ssi, ať už se stane cokoliv, tak jsi můj manžel....navždy.... a tyto naše prsteny to dokazují. Nikdy ho nesundám."

" Můžou mě nechat vyhodit ze školy, donutit mě vzít si Jisso, vychovávat cizí dítě, ale nikdy mě nedonutí, abych tě přestal milovat nebo se s tebou nestýkal. Věřím, že to všechno dobře dopadne. Každému dnes v soudní síni muselo být jasné co je Jisso zač, hlavně po tom co dnes předvedla. Přestaň na to už myslet a mysli třeba na něco hezkého," uklidňuje mě  Jungkook.

,, Máš pravdu určitě to dobře dopadne," prohlásím a utřu si zbytek slz.

,, Jiminie, vím co ti zvedne náladu a na chvíli donutí na to všechno zapomenout."

,, Opravdu? Tak povídej?" zeptám se zvědavě.

,, Chceš si hrát?" zajiskří mu v očích.

,, Samozřejmě!" prohlásím nadšeně.

,,Tak v tom případě se přesuneme do postele, hračky čekají," zašeptá mi do ucha a lehce mě do něj kousne.

 Projede mnou vlna vzrušení a cukne mi v rozkroku.

,, Ale první si budu hrát já! upozorním ho. 

,, Cokoliv si budeš přát miláčku," odpoví Jungkook. Zvedne se i se mnou v náruči z gauče a  vydá se do mého pokoje.