65.
Připadám si pořád jak ve snu.
Sedíme v letadle a já si musím pořad prohlížet můj snubní prsten.
Je to až neuvěřitelné jak se můj život během týdne změnil.
Ještě před týdnem jsem věřil, že už s Jungkookem nikdy nebudeme spolu a teď je to můj manžel.
Postupně už si začínáme pomalu vybavovat naši svatbu a pořád musím myslet na to jací jsme blázni, ale šťastní blázni.
Jen mám obavy z toho, jak budou na to bude naše okolí reagovat. Spolužáci, učitelé a rodiče.
Přece jenom není obvyklé, aby se studenti ženili, když ještě nemají dokončenou školu.
Je to jedna z věcí, kterou jsme jaksi nedomysleli, ale na druhou stranu, pozitivní na tom je to, že si už Jungkookie nemůže vzít Jisso.
V podstatě nám právník svatbu navrhl, ale já to nebral vůbec vážně, připadlo mi to jako naprosté bláznovství.
Jungkook mě vezme za ruku a políbí mě na hřbet ruky.
,, Jsi zamyšlený, mluvím na tebe a ty mi neodpovídáš, děje se něco? Doufám, že už nelituješ toho, že jsi si mě vzal?" zeptá se vystrašeně.
Usměju se na něj a pohladím ho po tváři.
,, Nelituju, právě naopak. Mám radost z toho že jsi můj manžel, jen..." zarazím se.
,, Jen co?" zeptá se starostlivě.
,, Trochu bojím toho jak bude reagovat okolí, přece jenom ještě studujeme a neznám nikoho kdo by se během studia oženil."
,, Budeme to muset všem říct, spolužákům, učitelům a hlavně rodičům."
,, Jiminie, asi to bude těžké a zřejmě bude hodně lidí proti nám, ale věřím, že to spolu zvládneme. Navíc máme kluky a ti nám určitě pomůžou."
,, Sice nás napřed seřvou a budou nenávidět za tu svatbu na které nebili, ale stejně budou na naší straně a podpoří nás." Snaží se mě uklidnit.
,, Máš pravdu, zvládneme to," prohlásím a dám mu něžný polibek na rty.
Do Soulu přiletíme kolem páté hodiny odpoledne.
Jungkook klukům dal vědět hned ráno, že si dáme sraz večer v baru, ale zatím se nikdo ještě neozval.
Domluvíme se, že jim zavoláme až jak dorazíme domů.
Z letiště si vezmeme taxi a po 40 minutách stojíme přede dveřmi našeho bytu.
Vložím klíč do zámku a chci odemknout, ale zjistím, že je odemčeno.
To je divné vím určitě, že jsem zamykal.
Otevřu dveře a chci vejít, ale Jungkook mě zastaví.
,, Počkej musím tě přenést přes práh, to je tradice!"
,, Jungkookie co to říkáš?" zasměju se. ,,Nejsem nevěsta, abys mě přenášel přes práh!"
Jungkook dostrká naše kufry za dveře a otočí se na mě.
,, To sice ne, ale chci to udělat, vždycky jsem si to chtěl zkusit."
,, No tak dobře," souhlasím nakonec a nechám se zvednout do jeho náruče.
Podívám se mu do tváře a jako bych zažíval déja-vu.
,, Jungkookie, teď si něco vybavuji, ty už jsi mě takto nesl z taxíku do hotelového pokoje a já tě chtěl taky nést, jenže jsi byl pro mě moc těžký."
,, Máš pravdu, taky si to teď vybavuju."
,, Ale to bylo v hotelu a to se nepočítá, přes práh tě musím přenést u nás doma," prohlásí a se mnou v náruči vejde do bytu.
Zabouchne nohou dveře a vstoupí se mnou do obýváku.
,, Překvapení!!!"
Zařvou kluci a mi jen na ně zíráme.
,, Wow Jimine ty jsi tedy nevěsta?" prohlásí Tae.
,, Jak jste mi to mohli udělat?" prohlásí a tváří se ublíženě.
Jungkook mě postaví na zem a zeptá se:
,, Co zde všichni děláte? Psal jsem vám, že se sejdeme až večer?"
,, Jenže my vymysleli něco jiného. Bude pááárty, teď a tady," prohlásí Yoongi.
,, Cože? Ale vždyť tu nic nemáme, žádné jídlo, pití, nejsme na to připravení?" zhrozím se.
,, Ale my ano." Prohlásí Tae.
,, Všechno jsme pro naše novomanžele zařídili, máme spoustu pití a jídlo připravil Jin a já se postaral s Hobim o výzdobu," chlubí se Tae.
,, Takže bude pááááárty!!!!!!" zařve Yoongi.
Až teď si všimnu té výzdoby.
,, Tak v tom případě, když jste všechno připravili, tak bude páááárty!!!!" prohlásí Jungkook.
Odneseme kufry do pokoje a převlečeme se do něčeho pohodlnějšího.
Sedneme si všichni ke stolu, kde je všechno připravené.
,, Jste fakt skvělý, takové přivítání jsme nečekali, že jo Kookie?"
,, To máš pravdu, mysleli jsme spíš, že nám budete nadávat a budete naštvaní."
,, No je pravda, že jste nás naštvali," řekne Namjoon.
,, Jo hlavně mě, protože nebyla rozlučka!!!!" skočí do řeči Yoongi.
,, Ale pak nám došlo, že vám to ten právník poradil, aby sis nemusel vzít Jisso," pokračuje Namjoon.
,, No kdyby sis bral Jisso, tak bych žádnou rozlučku ani nechtěl, ale ty sis bral Jimina, takže tohle vám..." ukáže na mě a na Jungkooka, ,,dlouho neodpustím."
,, Jen si to představte, spousta jídla, pití, skvělá hudba, bylo by to dokonalé, byla by to ta nejúžasnější rozlučka na světě, úplně to vidím," zavře oči Yoongi a zasní se.
Pak otevře oči a podívá se na nás a řekne:
,, Jenže vy jste mě o to připravili! Co jsem vám udělal, že jste mě to nenechali udělat?"
,, Yoongi budeš už konečně zticha? Meleš už dva dny pořád dokola jedno a to samé," prohlásí Jin.
Jenom se usmívám protože to vypadá, že Yoongi už začal slavit bez nás.
Je srandovní, když je přiopilý.
,, Tak už nám konečně vysvětlete, jak se to stalo, že jste se vzali?" řekne Hobi.
,, Jo, co tak najednou???"
,, To jste na nás nemohli počkat?????"
,, Neříkej mi Jimine, že jsi taky těhotný???" zeptá se Tae.
,, Tae, nejsem těhotný a asi by sis měl zopakovat biologii!"
,, Proč?" zeptá se.
,, Copak můžou kluci otěhotnět?"
,, Tak nechápu proč jste se vzali tak najednou a bez nás???"
,, No po pravdě, my si tu naši svatbu moc nepamatujeme!!!" pronese Jungkook a podívá se na mě a oba se rozesmějeme.
,, Jak nepamatujete?" zeptá se Namjoon.
,, No já původně jen Jimina požádal o ruku a on souhlasil s tím, že se časem vezmeme. Naše zasnoubení jsme šli oslavit do baru a druhý den ráno se probudíme a zjistíme, že máme na prstech snubní prsteny."
,, Takže pokud tomu dobře rozumím, tak jste se ožrali, vzali se a přitom si to vůbec nepamatujete?" zeptá se Jin.
,, Přesně tak," odpoví Jungkook.
,, Takže jste se jako ožrali beze mě? Já tomu nemůžu uvěřit!" prohlásí opět Yoongi.
,, Yoongi, tak už se na nás nezlob, vzhledem k tomu, že si tu svatbu moc nepamatujeme, tak si ji s Jungkookem chceme časem zopakovat a budeme rádi, když u toho budete, stejně tak naše rodiny. Proto se tě už dopředu chci zeptat jestli budeš ochotný nám připravit rozlučku?" promluvím na něj.
,, Myslíte to vážně?" zeptá se.
,, Myslíme, budeme moc rádi, jsi přece nejlepší, tvoje párty jsou legendární," odpoví mu Kookie.
,, Tak dobře, odpouštím vám," prohlásí.
,, Tak to by jsme měli, doufám, že už dáš konečně pokoj," řekne Jin k Yoongimu.
,, A kde jste vzali prsteny? To jste vykradli v noci zlatnictví nebo co?" zeptá se Tae.
,, Samozřejmě, že ne," odpoví Jungkook.
Společně jim začneme vyprávět o tom jak má Jungkook v Japonsku svůj vlastní apartmán v jednom penzioně a že jeho majitelka byla kamarádkou jeho babičky. O špercích které mu předala a že patřili jeho babičce. Nakonec se zmíníme o prstenu, který mi Jungkook nasadil a nešel sundat.
,, To nám jako chcete tvrdit, že Jungkook má prsten, který ti dokáže určit tvého partnera, který je ti souzený?" zeptá se Tae.
,, Jo to je pravda, kdybych to nezažil na vlastní kůži, tak bych tomu taky nevěřil," odpovím.
,, Tak nám ho ukaž!" prohlásí Hobi.
Jungkook vstane a dojde do pokoje a za chvíli se vrátí s prstenem.
,, Rád bych vám to ukázal na Jiminovi, ale už je můj manžel, takže to nebude fungovat."
,, Chci to zkusit!" zařve Tae.
,, Yoongi nasaď mi ho!"
,, To ani náhodou, nechci si tě vzít!"
,, No tak, přece tomu nevěříš, nebo se bojíš, že jsem ti souzený???"
,, Dej ho sem," řekne Yoongi a vezme od Jungkooka prsten a nasadí ho Taemu.
Ten ho v klidu sundá a nasadí ho Yoongimu.
Yoongi si ho taky v klidu sundá.
,, Takže, vypadá to, že si nejsme souzeni," povzdechne si Tae.
Všichni se tomu zasmějeme jak si Yoongi oddechne.
,, Stejně si myslím, že je to blbost, přece nemůže nějaký prsten určit, koho si máš vzít."
,, Hobi podej mi ruku!"
Yoongi lehce nasadí prsten Hobimu na prst, ale když ho chce Hobi sundat, tak to nejde.
Jen se na sebe s Jungkookem podíváme a usmějeme se.
,, No tak Hobi neblbni a sundej ho!" prohlásí Yoongi.
,, Vždyť ti šel lehce nasadit, musí ti jít i lehce sundat?"
,, Yoongi, já neblbnu, ono to fakt nejde!!!" tváří se Hobi nešťastně.
Yoongi se snaží sundat Hobimu prsten a opravdu to nejde.
,, Tak to vypadá, že bude brzo další svatba!!!!" prohlásíme s Jungkookem.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top