Jakmile se za Jiminem zavřou dveře, tak padnu na kolena a rozbrečím se.

Tohle přece nemůže být pravda?

Nemůžu o Jimina přijít, miluju ho a nedokážu si už svůj život bez něj představit.

Znovu si v hlavě přehrávám včerejší večer a stále nedokážu přijít na to, jak se Jisso dostala do bytu.

Včera jsem měl jen pár piv a všechno si pamatuju. Podívám se na tu flašku od vína a vím naprosto jistě, že já ji neotevřel. Kombinace piva a vína se mi jednou vymstila a noc s hlavou v záchodě si moc dobře pamatuju.

Tak jak se sem to víno dostalo a jak se sem dostala ta kurva Jisso?

Že bych zapomněl zavřít dveře? pomyslím si, ale hned to zavrhnu, protože vím bezpečně, že jsem zamykal.

Fakt nevím, všechno se ve mě svírá a hlava mi asi brzo vybouchne z toho jak se snažím přijít na to, co se zde stalo.

Zvedne se mi žaludek a na záchod stihnu doběhnout na poslední chvíli. Trochu se mi uleví, ale zabolí mě srdce, když se mi vybaví obrázek Jimina jak zde pláče.

Myslí si, že jsem ho zradil, ale to není pravda. Nikdy bych mu to neudělal, na to ho moc miluju.

Opatrně si stoupnu a dojdu do Jiminova pokoje. Na zemi leží taška kterou upustil. Zvednu ji a podívám se dovnitř.

Kromě 7 lahviček s banánovým mlékem je zde i tvarohový dort a na něm nápis.

                 " Pro mého miláčka❤️"

,, Do hajzlu!" zařvu a praštím pěstí do zdi.

Ucítím ostrou bolest a klouby se mi v momentě zabarví krví. Rozejdu se do koupelny a po cestě odložím tašku na stůl v kuchyni.

Vrazím ruku pod kohoutek a pustím na ni studenou vodu.

Štípe to jak prase, ale pořád je to nic v porovnání s bolestí kterou cítím ve svém srdci.

Z lékárničky vezmu desinfekci a rány vyčistím. Ruku si ovážu obvazem, ale moc mi to levou rukou nejde, takže to vypadá hrozně.

Vrátím se zpět do kuchyně a dort s mlékem vložím do lednice.

Popadnu flašku od vína do ruky a nejraději bych s ní hodil o zeď, jaký mám vztek, ale kdo má potom uklízet ten bordel. Než ji vyhodím do koše, tak si prohlédnu etiketu. Zarazí mě, že je to červené víno, protože já piju pouze bílé. Navíc tuhle značku ani neznám a nikdy jsem o i neslyšel. 

Doma mám jen své oblíbené víno a šampaňské pro Jimina.

Flašku si vyfotím a pak ji konečně vyhodím.

Znovu vlezu do Jiminova pokoje a při pohledu na jeho postel se rozhodnu všeho zbavit.

Polštář na kterém jsem spal si odnesu do své postele a stejně tak i Jiminovo tričko.

Peřinu, polštář a prostěradlo na kterém ležela Jisso naházím do pytle a vyhodím.

Ani litry desinfekce by mě nepřesvědčili o tom, že zmizely všechny její stopy.

Raději koupím nové, protože jedině tak budu mít jistotu.

Pořád zkouším Jiminovi volat, ale nebere mi to a veškeré hovory padají do hlasové schránky.

Má tam ode mě už deset zpráv a každou chvíli přidávám další a další.

Moje poslední byla:

,, Jiminie dej mi prosím alespoň vědět, že jsi v pořádku. Bojím se o tebe. Miluju tě."

Lehnu si k sobě do postele a sevřu polštář v náruči. Zabořím do něj obličej a smáčím ho slzami, které nedokážu zastavit.

Ozve se zvonek a následně bouchání na dveře. Ignoruju to, nikoho nechci vidět.

Jenže když bouchání neustává, tak mi proletí hlavou myšlenka na Jimina. 

Co když se mu něco stalo? 

Vyletím z postele a rychle otevřu dveře. Za nimi stojí rozzuřený Tae a ten neváhá ani vteřinku a strčí do mě. Naprosto ho nepoznávám, mlátí do mě hlava nehlava a přitom na mě řve.

,, Kurva cos to udělal?"

,, Ty seš takovej pičus!"

,, Proč zrovna s takovou kurvou?"

,, To ti to jednou nestačilo, už jsi zapomněl na to co ti provedla?"

,, Varoval jsem tě, že si s Jiminem nemáš zahrávat!"

,, Co ti ta piča naslibovala, že jsi ji ošukal? Tvrdil jsi, že je ti odporná?"

,, Proboha, vždyť kouří každýmu na potkání a její nohy se u sebe moc často nepotkávají!"

,, Jungkooku ty seš fakt kretén, většího jsem snad ještě nepotkal! A ještě v Jiminově posteli, to je fakt neskutečná prasárna!"

,, Já tě snad zabiju!"

První dvě rány schytám do obličeje než zareaguju a začnu se bránit.
Snažím se ho zastavit, ale je neskutečně nasraný a mlátí do mě jak šílený. 

V jednu chvíli, ale poleví a já toho využiju. Přirazím ho čelem ke zdi a ruce mu dám za záda.  Přidržím je jednou rukou a druhou ho chytnu za krkem. Snaží se z mého sevření vysvobodit, ale držím do pevně. Sice mě bolí poraněná ruka, ale tu bolest překonám.

,, Já s ní nešukal!" zařvu.

,,Jen chtěla aby to tak vypadalo! Nechápu jak se sem dostala, ale se mnou nepřišla! Myslíš, že bych si ji po tom všem pustil k tělu?"

,, Miluju Jimina a tohle bych mu nikdy neudělal!"

,,No to určitě, Jimin říkal, že jste oba byli nazí v jeho posteli!" odfrkne si Tae.

,, Měl jsem na sobě boxerky, jen Jisso byla nahá!" bráním se.

,, To sis je mohl klidně obléct po tom cos ji ošukal!" prohlásí a znovu se snaží dostat z mého sevření.

,, Ty se snad oblíkáš, když s někým došukáš?" zeptám se.

,, Ne proč bych to dělal? To by mě jen zdržovalo od dalšího kola a těch mívám za noc několik." odpoví.

,, To já taky a hlavně bych na sobě cítil, kdyby se moje péro někam zasunulo. Jenže to moje je naprosto čistý chápeš?"

Na chvíli zmlkneme a cítím jak Taeho vztek opouští a jeho tělo se uvolní.

Pomalu ho pustím, ale raději si dávám pozor, kdyby se na mě znovu vrhnul.

Obličej mě bolí, z nosu mi teče krev a oko mi začíná trochu otékat.

Nikdy bych nevěřil, že má Tae takovou ránu.

Přejdu ke dřezu v kuchyni a opláchnu si obličej.

Vezmu papírový kapesník a zatlačím na nos, aby se mi zastavila krev.

Z mrazáku vytáhnu pytlík mražené zeleniny a přiložím si ho na oko.

Sednu si ke stolu a Tae si sedne naproti mně.

,, Jungkooku, vysvětlíš mi kurva co se tady stalo?"

,, To bych taky rád věděl, ale nemám nejmenší tušení! Je to jak noční můra do které jsem se probudil!"

,, Pamatuji si svůj příchod domů a vím naprosto jistě, že moje oblečení bylo v mém pokoji na posteli, proto netuším jak se dostalo sem na zem.

,, Do Jiminovi postele chodím spát pokaždé, když tu není, protože jsou jeho polštáře nasáklé jeho vůní a mě to uklidňuje, když se mi po něm stýská."

,,Ráno mě probudila rána a Jimin stojící ve dveřích s uslzeným obličejem."

,, Myslel jsem, že se mu něco stalo a tak šel k němu, ale on se odtáhl a křičel na mě."

,, Já vůbec nevěděl o čem mluví, dokud se neozvala Jisso z postele."

,, Předtím jsem k ní ležel zády a ona se mě nedotýkala. Nechápu jak se sem dostala?"

,, V kuchyni bylo na stole rozdělané víno s dvěma skleničkami a po bytě rozházené moje a její oblečení."

,, Je to vážně divný, včera jsi mě viděl odcházet a já byl jen lehce opilý, ale ne tak, abych si nic nepamatoval. Navíc to víno bylo červené a ty víš, že je mi po červeném víně zle a proto ho nepiju, tak proč bych ho teda najednou pil?"

,, To je pravda," souhlasí Tae.

,, Nevím co mám dělat, tohle mi Jimin nikdy neuvěří, já bych mu taky nevěřil, kdybych byl na jeho místě! Ale jak mám dokázat, že jsem v tom nevinně?"

,, Do piče, tak to je masakr, to je taková čubka, nechápu co tím sleduje?"

,, Já na ni seru, chci zpátky Jimina, vůbec nevím kde je a jestli je v pořádku. Nebere mi telefon a já se o něj bojím," řeknu flustrovaně a začnou mi opět téct slzy.

,, Jimin je u Yoongiho a je relativně v pořádku, když opomenu to, že má zlomené srdce a myslí si že jsi ho zradil."

Zavřu oči a úlevou vydechnu, alespoň že vím kde je.

,, Za dva dny odjíždíme na tu stáž s Big Hitem a Jimin tam kvůli tobě odmítá jet." oznámí mi Tae.

,, Tak to ne, hrozně se tam těšil a hodně kvůli tomu dřel, aby se tam dostal. Řekni mu ať jede, že já nepojedu."

,, Jungkooku to myslíš vážně, vždyť jsi tam taky moc chtěl?"

,, Jo chtěl, ale nesnesl bych kdyby o to Jimin kvůli mně přišel."

,, Zůstanu tady a budu chodit na brigádu."

Tae rezignovaně vydechne.

,, Možná to tak bude lepší, když se 3 týdny neuvidíte."

,, Dej mi tam na něj pozor," požádám Taeho.

,, Neboj se, nespustím ho z očí a nikoho k němu nepustím," odpoví Tae.

Zvedne se k odchodu a u dveří se ještě otočí.

,, Promiň, že jsem tě tak zřídil."