Ráno se probudím s bolestí hlavy. Stává se mi to pokaždé, když to přeženu s pitím a včerejšek byl jeden z těch večerů. Vlastně netuším proč jsem tolik pil. I když, nasrala mě ta holka, už ani nevím jak se jmenovala, byla nechutná tím jak se mi vnucovala. Navíc takovým způsobem, že to slyšeli všichni kolem nás. Další věc která mě neskutečně srala, byl Jimin v objetí té druhé kolegyně. Po celou dobu s ní flirtoval a i když to byla jen hra, tak mi to vadilo.

Šance od tama vypadnout se naskytla ve chvíli, kdy mi přišel Jimin oznámit, že odvádí Taeho domů. Ta flaška na cestu, ale nebyl dobrý nápad, proto mě teď tak hnusně bolí hlava.

V mysli se mi znovu objeví obrázek toho jak Jimin na mě leží a já plením jeho ústa. Netuším co mě to vůbec napadlo, začít ho líbat. Je to chlap a já se s chlapy nelíbám.

Jenže ty jeho buclaté rty byly najednou tak lákavé, když si je olízl. Ta touha ochutnat je byla silnější a když jsem ucítil jeho chuť, tak jsem nedokázal přestat.

Nechápu to, první polibek s chlapem a já byl tvrdý jak kámen. Že bych byl na chlapy? To je blbost, nikdy mě při pohledu na kluky nenapadlo: ,, Jo tak tebe bych ojel." Tak proč ho mám najednou plnou hlavu a nedokážu ten polibek dostat z hlavy? 

Protože byl dokonalý.

Ta bolest se nedá vydržet, proto vstanu a vejdu do kuchyně. Ještě, že máme dnes volno a můžu tak celý den zůstat v posteli.

U stolu najdu sedícího Jimin a držícího se za hlavu.

Před sebou má sklenici vody a prášky, takže nejsem sám kdo má kocovinu.

Naliju si vodu do sklenice a přisednu si k němu.

Vezmu si dva prášky, které spolknu a zapiju.

,,  Ta flaška na cestu nebyl dobrý nápad," řekne potichu.

,, Souhlasím, dlouho jsem se takhle neopil, "odpovím.

,, Já taky ne a po včerejšku se na alkohol nějakou dobu nepodívám. Jdu do postele a pokusím se z toho vyspat," prohlásí a začne se pomalu zvedat.

,, Jimine, počkej ještě, já...chci se ti omluvit za ten včerejšek," vysoukám ze sebe.

Podívá se na mě nechápavě.

,, Myslím za ten polibek, nevím co to do mě vjelo, nejsem na kluky a tak nechci aby sis  to nějak špatně vyložil, že tě třeba balím nebo tak," vysvětlím.

,, Nemusíš se omlouvat, byli jsme opilý a v tu chvíli nevěděl ani jeden z nás co děláme. Taky nechápu, proč jsem tě nezastavil, když vím, že jsi na holky," řekne.

Oddechnu si, když vidím jak to bere v pohodě.

Odejde do svého pokoje a já se rozhodnu ho napodobit a zalezu si do své postele.

Znovu se probudím až kolem čtvrté hodiny odpoledne.

Už se cítím lépe a hlava už mě už tolik nebolí, ale mám hrozný hlad.

Prolezu ledničku a zhodnotím naše zásoby.  ,, Jo tak z toho by něco šlo vykouzlit," pronesu sám pro sebe.

Po hodince mám hotové ramen, maso, omáčku. Všechno to naskládám na stůl a právě si chystám talíř, když vyjde z pokoje Jimin.

,, Něco zde moc dobře voní? 

,, Právě jsem to dodělal a je toho dost, dáš si se mnou? zeptám se.

,, To bych moc rád, ale nebude ti to vadit, já si když tak něco udělám sám?" odpoví.

,, Pokud by mi to vadilo, tak ti to nebudu nabízet, sedej! vyzvu ho a vezmu o jeden talíř navíc.

Podám mu ho i s hůlkami a on poděkuje, zároveň ho pobídnu ať si nabere jako první.

Dá si první sousto o úst a zavře oči.
,, Hmm....je to naprosto úžasný," řekne smyslným hlasem a já na něj zůstanu zaraženě hledět, jako by vůbec nemluvil o tom jídle.

Zatřepu hlavou a sám si naberu jídlo na talíř a pustím se do jídla. 

Proč mi najednou připadá tak sexy?

,, Miluju nudle a ty jsi moc dobrý kuchař. Holky se s tebou musejí mít jako v ráji, když jim takto vyvařuješ," pochválí mě.

,, Díky, těší mě, že ti chutná, ale co se týče holek tak tě asi zklamu. Ještě žádná neměla možnost nepoznat jak mi to jde v kuchyni. Vlastně když nad tím teď tak přemýšlím, jsi první kdo jí jídlo, které jsem uvařil."

,, Vážně? To ještě nikdo nepoznal tvoje kuchařské dovednosti? Ani Tae? Vždyť jste nejlepší kámoši?" zeptá se překvapeně.

,, S klukama se většinou scházím někde venku, takže si dáváme jídlo tam a s Taem sice míváme filmové nebo herní večery, ale to si jídlo objednáváme."

,, No a když zde mám holku, tak děláme úplně jiné věci, jestli mi rozumíš," odpovím a ještě provokativně zakmitám obočím abych tomu dodal důraz.

,, Chápu a fakt o hodně přichází." zasměje se.

,, Například já jsem v kuchyni naprosto neschopný. Dokážu si akorát uvařit vodu na čaj a co se týče jídel tak vrcholem mého kuchařského umění jsou instantní nudle, které se zalijí jen horkou vodou nebo polotovary, které se jen ohřejí.  A tím rozhodně nikoho neohromím," přizná Jimin.

,, Tomu se mi nechce věřit, myslel jsem, že ti jde úplně všechno a najednou zjišťuji, že jsi stejně nedokonalý jako my všichni ostatní!" zahraju šokovaného.

,, I já mám své nedostatky, ale není jich zas tolik jako u tebe," vrátí mi to a já se tomu musím zasmát.

,, Vařit ses naučil sám nebo tě to někdo učil?" zeptá se teď už vážně.

,, Vařit mě naučila máma, ale nemysli si, že jsem nějaký extra kuchař, protože umím jen pár jídel."

,, Jako malého mě nechala, abych se díval, když vaří a později mě začala zapojovat. Hodně jsme si u toho povídali a nasmáli se.

,, A co tvůj táta, ten umí vařit?" 

,, Můj táta zemřel, když mi bylo 10 a už si nepamatuju jestli uměl vařit," odpovím smutně.

,, Ach.. promiň to je mi líto," omlouvá se.

,,  To nic nemohl jsi to vědět, nemluvím o tom," odpovím.

,, Tvoje máma tedy, žije sama?" 

,, Bohužel ne. 3 roky po tátově smrti byla sama, ale pak si našla nového přítele. Ze začátku byl v pohodě a já si s ním i rozuměl. Měl jsem ho i svým způsobem rád, protože máma byla šťastná. Jenže o několik let později přišel o práci. Od té doby nepracuje a jen chlastá. Moje máma se o něj stará a on se od ní nechává vydržovat. Nechápu proč ho nevyhodí?" řeknu naštvaně.

Jimin se na mě jen zaraženě dívá.

,,  Promiň, jen na něj pomyslím, tak vidím rudě. Když měla máma nedávno narozeniny, tak na její oslavu přišel totálně namol. Vůbec netušil, že nějaké slaví, takže neměl ani dárek. Vyčetl jsem mu to a on mi dal facku."

,, Kdyby neměla máma narozeniny a nebyla tam celá naše rodina, tak bych mu to vrátil. Jenže nechtěl jsem oslavu ničit víc něž ji zničil on svým příchodem. Proto jsem hned odjel a tehdy  přijel o den dřív, jestli si vzpomínáš?"

,, Tak na to si opravdu vzpomínám, zničil jsi mi sex!" 

,, Tobě ne, ale tomu blbečkovi, ty jsi svého orgasmu, díky mě dosáhl," opravím ho.

,, Tohle raději nebudu komentovat," zakroutí Jimin hlavou a nabere si další sousto do úst.

Chvilku jíme potichu a zůstaneme ponořeni do svých myšlenek.

,, S tvou mámou mě to fakt mrzí a věřím že si brzo uvědomí, že udržovat s ním vztah nemá cenu a vykopne ho z domu. Má tebe, takže nebude sama." Prohlásí a položí svou ruku na tu moji.

Jeho slova i dotek mě zahřejí u srdce, ale i tak mi to přijde natolik intimní, že svou ruku nakonec odtáhnu.

,, To taky doufám, díky," řeknu rozpačitě.

,, A co tvoji rodiče? Máš nějakého sourozence?" zeptám se, abych od sebe odvrátil pozornost.

,, Sourozence bohužel nemám, ale vždycky jsem si přál mít alespoň jednoho bráchu nebo sestru."

,, Moje máma je hlavní účetní a táta pracuje jako programátor v automobilce."

,, Jejich práce měla vždycky přednost přede mnou, takže abych nebyl doma sám, tak se o mě starala chůva a já navštěvoval různé kroužky."

,, Jejich představa péče o mě zahrnovala pouze to, že mi strkali do ruky peníze a kupovali mi drahé dárky. Spousta spolužáků mi to záviděla, ale já byl nešťastný. K čemu ti to je, že máš všechno, když se nemáš s kým o tu radost podělit. Jak tě může bavit hra, kterou nemáš s kým hrát? Všeho bych se vzdal jen proto, abych mohl trávit čas se svými rodiči a nebo měl nějaké kamarády." Dokončí svoje vypravení.

Tak teď se cítím fakt hrozně, když si vzpomenu na to jak musel být tehdy nešťastný a my ho ještě šikanovali.

,, Závidím ti ten vztah s tvojí mámou, taky bych to chtěl zažít, musí to být super, když se zajímá o to jaký jsi měl den," řekne smutně a já si všimnu, že má slzy v očích.

Zamrká aby je zahnal a nahodí úsměv, který mu vůbec nejde od srdce.

,, Přijede na zítřejší vystoupení?" zajímá se.

,, Ano, přijede se podívat, už se na ni moc těším," usměju se.

,, Naši nepřijedou, mají moc práce, jak jinak," řekne s trochou ironie v hlase, ale i tak poznám, že ho to moc mrzí.

,, Jejich chyba, že neuvidí jak skvělého mají syna," prohlásím a tentokrát položím ruku já na jeho a stisknu ji.

Překvapeně se na mě podívá.

,, Děkuji," zašeptá a tentokrát je jeho úsměv opravdový.