Od mé a Markovi schůzky uběhli přesně dva měsíce a my se od této doby začali vídat pravidelně každý pátek. A každý ten den, který jsem s tím překrásným mužem strávil, byl jedinečný a krásný. Navíc byl s ním! S tím nejhodnější a nejkrásnějším muže Koree. A já měl to štěstí, že se o mě někdo tak skvělý zajímá. 

,,Tatínku,'' dvě maličké ručičky, které právě přistály na mých tvářích, stihly i tímto počinem rozplynout mé krásné sny o Markovi. Bože, proč jen musí být tak krásný a krást se do mých snů? Mám jej už celou hlavu a nyní jeho krásnou tvář vídám i ve snech spolu s jednorožci. 

,,Ano, zlatíčko?'' Svého synáčka jsem si stáhl k sobě do postele a řádně se s ním pomazlil. Pro lepší začátek dne nás obou. 

,,Dnes je pátek!'' Zaradoval se, pevně mě obímaje kolem krku. A já se radoval s ním. Dnes po celém týdnu uvidím Mark. Normálně se vídáme i na hřišti, ale tentokrát byl do nocích v práci a ze středy na dnešek na služební cestě. 

,,Ano, těšíš se za babičkou a dědečkem?'' Víte... Mark o tom nevěděl, ale já se rozhodl náš vztah posunout dál. Sice jsme se scházeli, ale nikdy nepadlo slovo 'chození'. Proto jsem ho dnes chtěl pozvat ke mně, aby... u mě přespal. No a... myslím, že něžné pomilování, jako začátek vztahu by nemuselo být až tak zlé. 

,,Moc. Jen, kdy si mě vyzvedneš?'' 

,,Hned zítra, ano? Probudíš se a já si pro tebe dojedu, hm? Teď ale šup z postele, musíme se nasnídat! A jelikož je dnešek tak hezký, uděláme si něco speciálního...''

Kéž bych jen v tu dobu věděl, co všechno se stane...