Tony:

Po hodinách pocení se v náklaďáku, pár hádkách Bennyho a Sarahala o to kdo bude spát vedle Lussy, pokusu Avy zabít Miu když nás zase začala shipovat a fakt krátkém spánku plném nočních můr o Minotaurovi jsme konečně dorazili do New Yorku.

Náklaďák vjel do města s zamířil do čínské čtvrti. Přes díru v plachtě jsme pozorovali barevné stánky plné zboží. Kdyby jste si kteroukoliv z těch věcí vzali, našli by jste na ní cedulku 'Made in China'.

"Jednou jsem si na takovým trhu koupil triko s AC/DC." Zamrčel Marco." Měl jsem ho den na sobě, pak ho dal vyprat a když bylo dopraný, bylo o tři čísla větší."

"Nemáš bejt tak blbej a nekupovat si tričko od číňanců." Odbila ho Ava a protočila očima.

Náklaďák zastavil u zadního vchodu jedné z budov. Řidič vystoupil a zaklepal na dveře. Otevřel mu prťavej číňanec a vedl ho dovnitř.

"Dobře. Jdeme." Zavelela Mia. Stala se z ní taková naše vůdkyně.

Vyplýžili jsme se z nákladního prostoru tak, aby si nás nevšimli. Řekněme si na rovinu, při takové spoustě lidí to nebylo nic těžkýho.

Všichni už jsme umírali hlady, tak jsme si koupili u stánků nudle. Sedli jsme si na ošoupané schody a pustili se do jídla.

"Takže." Polkl jsem sousto a hůlkami sebral nudli co mi vypadla z úst a přilepila se na bradě. "Má někdo z vás nápad, jak se dostat do centra Manhattanu?"

"Metro?" Navrhl Marco.

"Co když tam budou nestvůry, říkali jste že pod zemí je jich nejvíc." Podotkla inteligentně Ava.

"Pravda." Přikývla Mia. "Ale je to nejrychlejší způsob jak se tam dostat. Nemůžeme riskovat, že nás něco chytí ve městě."

"Dobře. Takže metro. Jen, mohly bychom se ještě někde stavit, než půjdeme na Olymp?"

"Kde?"

"Chtěl bych navštívit naši babičku." Obrátil jsem se na Marca.

"Dobře. Chápu. Dovedu tě za ní." Usmál se.

                           *****
Dorazili jsme na Manhattan a Marco nás vedl na Upper Est Side. Prošli jsme mezi několika bloky až jsme se dostali k panelovému domu, stejnému jako ostatní kolem něj.

Marco odemkl vchodové dveře a vedl nás o několik pater výš. Nakonec jsme zastavili před dveřmi, u niž byla nad zvonkem cedulka 'Blofis-Jackon'.

"Tady bydlí babička s Paulem." Oznámil mi Marco a otevřel. Společně jsme vešli dovnitř a já začal propadat panice.

Setkám se se svojí babičkou. Jaká bude? Co když mě nebude mít ráda?

"Babi? Paule? Jste doma?"

"Ahoj Marco. Potřebuješ něco?" Z otevřených dveří vyšel muž, něco po padesátce, vlasy pepř a sůl. I když teda, ta sůl hodně převažovala. Jeho pohled se okamžitě upřel na mě.

"P-percy?" Vydechl. "Sally! Pojď sem, rychle!"

"Co se děje?" Žena s dlouhými hnědými vlasy protkanými šedými prameny, jejiž oči byly zářivě modré se objevila ze stejných dveří jako předtím muž. Jakmile uviděla mě, ztuhla na místě. "Percy..."

"Já se omlouvám a-ale já nejsem Percy." Dostal jsem ze sebe.

"Můj Percy." V očích mojí babičky se zaleskly slzy, to co jsem řekl jakoby neslyšela

"Ehm." Odkašlal si Marco. "Babi, Paule, tohle je Tony Jackson, syn strýčka Percyho a Anabeth Chase."

"Tony... Jsi mu tak podobný." Babička mi položila ruku na tvář. Po té její se skutálela slza.

"Omlouvám se, nechtěl jsem vás rozplakat." Byl jsem v rozpacích.

"Neomlouvej se. Jsou to slzy radosti." Usmála se. A pak si mě přitáhla do objetí. Chvíli jsem váhal a pak jsem jí objal. Přiznávám, taky mi ukápla slza.

"Co se tady sakra děje?!" Ozval se dívčí hlas. Pustil jsem babičku s vzhlédl.

Za jejím ramenem stála holka, asi Marcova věku. Okamžitě jsem poznal že to musí být dcera babička a Paula. Měla Paulovu tvář ale oči a vlasy zas babiččiny.

"Čus Estelle." Pozdravil jí Marco.

"Estelle. Tohle je Tony. Syn Percyho." Představil mě Paul. "Tony, tohle je Estelle. Moje a Sallyna dcera."

"Jo, všiml jsem si."

"Percy neměl syna." Zakroutila Estelle hlavou.

"Měl." Řekl jsem. "Máma zjistila že je těhotná a utekla pryč ze států kvůli Meteriovi. Proto jste o mě nevěděli. "

"Hmm. To dává smysl." Zabručela a sjela mě pohledem od hlavy k patě. "Vypadáš úplně jako on na fotkách."

"Díky. Asi." Nevěděl jsem jak reagovat.

"Nepřesuneme se do obývacího pokoje? Můžeme si všichni sednou."

Vedla nás do útulně zařízeného obýváku. Babička a Paul se usadili na křeslech, my ostatní jsme se vmáčkli na pohovku. Skončil jsem mezi Avou a Estelle.

"Tys nebyl v táboře pro polokrevné, že?" Zeptala se Estelle.

"Ne. Jak to víš?"

"Na fotkách z tábora je Percy  hodně svalnatý. Což ty nejsi." Dloubla mě do paže. Všichni, snad kromě babičky, se začali smát.

"Právě jsi mu zničila jeho ideály Estelle." Zasmála se Ava. "Podle jeho bývalého nej kámoše si myslí, že má díky serfování skvělou postavu."

"Hej!" Vykřikl jsem pohoršeně, zatímco se ostatní váleli v záchvatu smíchu. Tentokrát se smála i babička.

"Omlouvám se ale můžu znát tvé jméno?" Babička se obrátila na Avu." Znám Marca i Miu ale tebe ne."

"Jsem Ava. Známe se s Tonym ze školy."

"Takže jste pár?" Zeptala se jí a napila se kafe.

"Ne!"

"Proč si všichni myslí že jsme spolu?" Převrátil jsem očima.

"Protože se tak chováte?" Uchechtla se Mia.

"Jsme fakt jen přátelé."

"Jistě. I Percy a Anabeth byli nejdřív jen přátelé."

"Babi!"

                             *****
Mluvili jsme s babičkou snad dvě hodiny. Ptala se jak se má máma, kam utekla, kde teď bydlíme... Všechno bylo v pohodě, dokud nedošlo na to proč jsme s Avou přijeli do USA a já udělal tu chybu, že jsem jí řekl k čemu se chystám.

"Tony, to je sebevražda."

"Musím to zkusit. Kvůli tátovi."

"Ale zemřeš. Stejně jako on."

"Nezemřu. Pomstím tátu."

„Jak chceš. Nemůžu ti v tom bránit." Povzdechla si.

„Děkuji." Usmál jsem se.

„Nerada ruším." Ozvala se Ava. „Ale co zvířata?" Poukazala ja bandu chlupáčů. Všichni jsme se zarazili. Nemohli jsme je brát sebou.

„Nechte je tady." Rozhodla se babička. „Ohlídám je." S tím jsme nakonec všichni souhlasili. Až na Bennyho.

„Ale já tě tam nechci pustit samotného. Co když se ti něco stane?" Kňučel.

„Nestane."

„Slibuješ?"

„Slibuju." Nechal jsem si od něj olíznout tvář.

Už jsem měla tu kapitolu skoro hotovou, když mi došlo že Marco je vlastně taky Sallyn vnuk s musela jsem jí komplet přepisovat na novo. Kurva!😤