Tony:

Nedokázal jsem vstát. Benny mě musel k náklaďáku táhnout za kotník. Tam to od něj převzal Marco a donesl mě dovnitř.

Na to jak je ten kluk malej,má fakt sílu.

"Neměli bychom ho probrat?" Slyšel jsem Avyn ustaraný hlas. Koutkem oka jsem zahlédl skupinku lidí a zvířat.

"Nevím. Radši bych ho nechala tak. Co když je v nějakým šoku a mi bychom mu nějak ublížili?" Odporovala Mia.

Musel jsem uznat, že má částečně pravdu. Když jsem tak ležel na podlaze s rohem Mínotaura v ruce a čuměl do stropu, nejspíš jsem nevypadal zrovna v pořádku.

"Ech. Naserte si." Zabručel Benny a skočil na mě. Začal mi olizovat ksicht a kousl mě do nosu.

"Sakra Benny přestaň." Zavrčel jsem a snažil se ze sebe vlka dostat.

"Je v pořádku!" Zaštěkal Benny a slezl mi z hrudě.

Podíval jsem se na ostatní. Všichni na mě hleděli jako na přízrak.

"Ehm. Co s tímhle?" Poukázal jsem na roh v mé ruce. "Je mi to na něco dobrý?"

"Je to trofej." Pokrčila Mia rameny. "A myslím že se dá taky použít jako zbraň. Tvůj táta jakýmsi způsobem Minotaurovi ten roh odlomit a pak ho ním zabil."

"Fajn. Takže si to nechám." Přitáhl jsem k sobě batoh a roh strčil dovnitř.

"Tony?" Vedle mě se zjevil Marco. Tvářil se hrozně rozpačitě.

"Jo?"

"Chtěl, chtěl jsem ti poděkovat." Přes tvář mu přelétl ruměnec, jako by se mu ta slova říkala těžce. "Odvedl jsi ode mně Minotaura a riskoval, že tě zabije jen aby nezabil mě."

"To je v pohodě."

Marco mě popadl a vtáhl do objetí. Neměl jsem tušení co dělat. Podíval jsem se na holky.

Ava si držela ruku před ústy aby nešel slyšet její smích. Mia pobaveně převrátila očima a mávla rukou na znamení abych to nechal tak.

Popleskal jsem Marca po zádech s on mě konečně pustil.

"Ehm. Promiň. Asi to vypadalo divně." Podrbal se na zátylku.

"V poho."

"Tys byl vždy obímací člověk." Zasmála se Mia a Marco po ní hodil nasraný pohled.

"To není pravda. Ty zas..."

                             *****

Ava:

Nechala jsem Marca a Miu ať se hádaj a přisedla si k Tonymu.

"Jsi v pohodě? Ten boj vypadal dost děsivě."

"Jo. Nic se mi nestalo. Nemám ani škrábnutí."

"Lžeš." Usmála jsem se. "Vždy když lžeš, chvěje se ti chřípí u nosu."

Vykulil na mě oči. Neměl o tom chřípí ani tušení.

"Notak. Co se ti stalo?"

"Fajn." Převrátil oči. "Mám škrábance na rukou od toho jak mě hodil na beton. Ale je jich jen pár."

"Ukaž."

Vydal ze sebe zmučený povzdech a odevzdaně ke mně natáhl ruce. Chytla jsem ho za pravé zápěstí a přitáhla si ho blíž.

Po předloktí mu běželo několik červených čar. Přejela jsem po jedné prstem. Cítila jsem jak se Tony zachvěl.

"Bolí to?" Lekla jsem se, že jsem mu něco udělala.

"N-ne." Zakoktal se. Špičky uší měl karmínově červené."Jen statická elektřina."

"Hmm."

Zamručela jsem s přijela prstem po dalším škrábanci.

"Nic vážnýho. Teď levou."

Poslušně mi podal druhou ruku. I na této bylo několik červených škrábanců. Jeden byl ale o něco vážnější. Byl na zadní straně předloktí, těsně pod loktem a vytékal z něj pramínek krve.

"Ošetřím ti to." Natáhla jsem se k batohu a vytáhla lékárničku.

Jak jsem se otočila spět k Tonymu, zachytila jsem koutkem oka Marca a Miu. Už se nehádali a místo toho na mě a Tonyho upřeně hleděli,na tvářích potutlené úsměvy. Bylo to až strašidelné.

"Eee. Lidi?" Tony se na ně taky podíval. "Je vám něco?"

"Ale nic." Usmála se Mia. "Jen vymýšlíme ship name."

"Nemůžeme se rozhodnout mezi Avny a Tova." Doplnil jí Marco.

V hlavě jsem v tu chvíli měla jen jedinou myšlenku.

Zabít.

Avny, Tova nebo snad ještě něco jiného?🤔🤔 Hlasujte!

Anabeth