Tony:

"To nemůže být ten meč." Řekla ta dívka.

"Ale podle mě to je..."

"Ehm." Přerušil jsem je. "Kdo jste? A proč nás pronásledujete?"

"Máme tu někoho najít. Jenže nevíme koho. A vy máte božskou auru." Řekla ta holka.

"Božskou auru? Vám hrabe?" Začala zapírat Ava. Nikdy nevíš, kdo může být maskované monstrum, že jo

"Hrabe je slabé slovo." Přidal jsem se k ní.

"Ech. Fajn." Povzdechl si ten kluk. "Nemusíte zapírat. Nejsme monstra. Já jsem polobůh a ona z části satyr a z části dryáda."

"Proč bychom vám měli věřit?" Zeptal jsem se.

"Oba máme tohle." Holka vytáhla z pod trička koženou šňůrku s hliněnými korálky.

"Náhrdelník Tábora Polokrevných." Řekl jsem udiveně.

"Co?" Nechápala Ava.

"To je tábor kde absolvala... kde absolvali výcvik moji rodiče. Pokud patří k táboru, můžeme jim věřit." Přiložil jsem víčko ke špičce meče a on se znova zmrskl do tvaru pera.

"Ale co když pracují pro Meteria?"

"No dovol? Pro Meteria?" Ozvala se zhrozeně ta holka.

"Proč bychom pracovali pro něj?" Přidal se ten kluk. "Zabil mi strýce a skoro i rodiče."

"Z-zabil ti strýce?" Zeptal jsem se.

"Jo."

"Jak se jmenuješ?"

"Proč bych ti to měl říkat?"

"Protože je to fakt důležitý."

"Marco. Marco Di Angelo."

Před očima se mi objevila stránka z máminy ročenky. Nico Di Angelo. Ten kluk mu byl dost podobný. Až na to že Marco byl o hodně opálenější než Nico.

"Syn Nica Di Angelo?"

"Jo. Jak to sakra víš?"

"Patřil do smečky Lovce. Moje máma taky."

"Ale to vy tvoje máma musela být..."

"Och bože." Vydechla ta holka. "Ale vždyť Anabeth Chase zmizela po boji."

"Odešla do Austrálie. Prý aby mě chránila před Meteriem."

"Před Meteriem? Proč?"

"Zabil mého tátu. A prej by zabil i mě."

"Zabil tvýho tátu? On osobně?"

"Ano."

Holka vytáhla z kapsy fotku a podívala se na ní. A na mě. A zas na fotku. Zpátky na mě.

"Marco. Neříkal někdo že Anabeth a tvůj strýc, Lovec, tvořili pár?" Podala mu fotku.

"Jo..." Najednou se zarazil. "To by ale znamenalo, že je to můj bratranec. A taky ten, kterého hledáme."

"Mě hledáte? Proč?"

"Kvůli proroctví. Orákulum ho nedávno vyřklo. Je o porážce Meteria."

"A Meterius o tom ví?" Zeptala se Ava.

"Samozřejmě že ne. Jsme tu na tajno, o ničem neví." Odpověděl jí Marco.

"Ehm." Odkašlal jsem si. "Zpět k tomu proroctví. Říkali jste že mě kvůli tomu hledáte. Jsem snad v tom proroctví?"

"Není to jistý ale podle mě jo." Ta holka mi podala svitek.

Ech počkat. Musím se zeptat jak se jmenuje. Nemůžu jí říkat ta holka.

"Jen o otázku. On je Marco a ty...."

"Mia Underwood. Vy dva?"

"Antony. Ale stačí Tony. A přijmením... No myslel jsem že Davenport ale ve skutečnosti Jackson."

"Já jsem Ava Navirro." Vzal jsem si od Mii svitek a Ava si s ní potřásla. Svitek jsem rozvinul a četl.
     
~~~~~
Lovec byl poražen,
Olymp v chaos upadl,
A teď po dlouhé roky,
Meterius vládl.

Mír však navrácen může býti,
Kdesi ve tmě, světélko nadějě svítí.
Vlčí syn objeví se znenadání,
V místě kontinentu člověkem na půl rozlámání.

Jeho a dívku přes mlhu vidící,
Vlčata tmy a přírody,
Povedou  cestou,
K hoře Olympu, v dálce se třpytící.

Mladý vlk pozvedne zbraň proti Meteriovi,
Musí při něm však blízcí stát,
Jinak dojde k marnému boji.

Veden osobou neznámou radící,
Povede nás k budoucnosti se blížící.

~~~~~

"Ten vlčí syn..."

"Jsi podle všeho ty. A dívka vidící přes mlhu, vidíš přes mlhu Avo?"

"Jo. Můj dědeček to uměl taky. Tak potkal moji babičku,dceru Apollona."

"Takže aspoň trochu jedna z nás." Zasmál se Marco.

"Jak už jsi uhodl, světélko ve tmě, vlčí syn si podle všeho ty." Dala se do vysvětlení Mia. "Ava je dívka vidící přes mlhu. To rozlomení kontinentu na půl člověkem naznačuje Panamský průplav. Marcův otec je syn Háda, takže on je vlče temnoty. Já jako dcera přírodních bytostí, přírodní vlče. Máme tě dovést na Olymp, kde se postavíš Meteriovi. No a dál nevíme. Cosi že musí stát při tobě blízcí a rada neznámého. To se nepovedlo rozluštit ani Cheironovi."

Co říkáte na Miu a Marca?😁

Anabeth