Z příjemné tmy a tepla mě do nočních, tlumených světel vlaku vytrhl tlak v podbřišku. Měl jsem pocit že mi praskne močový měchýř.

Pomalu jsem se narovnal. Ava mi pořád spala na hrudi. Opatrně, tak abych jí nevzbudil, jsem jí chytl za ramena a opřel jí o sedadlo. Trochu se zavrtěla ale spala dál. Vstal jsem a už se chtěl vydat k záchodům, když se ozval Marcův hlas.

„Tony? Kam jdeš?" Zeptal se. Mia, stejně jako Ava, spokojeně spala.

„Odskočit si."

„Ok. A hele, nemohl by ses pak stavit v jídelním vozni? Mám chuť na něco sladkýho."

„Jo, jasně. Stavím se tam." Vytáhl jsem z batohu peněženku. „Co mám koupit?"

„Nevím. Možná nějaký větší balík něčeho, abychom měli všichni. A taky pití. Horké."

„Dobře."

Vypletl jsem se v boxu a vydal se uličkou. Záchody jsem našel až na konci našeho vagónu. Jakmile jsem tam vešel a zamčel za sebou, znechuceně jsem se otřasl z toho co bylo přede mnou. Americká vláda by fakt měla víc investovat do renovace vlaků. Neměl jsem ale jinou možnost.

Když jsem se konečně vyprázdnil, umyl jsem si ruky v tom miniaturním, špinavém umyvadle a pokračoval ze záchodů o pár vagonů dál, až do toho kde byl bufet.

„Zdravím." Řekl jsem starší ženě za pultem. V okolních boxech nikdo neseděl.

„Ahoj chlapče." Odvětila mile. „Co si dáš, takhle v noci?"

„Hmm. Vlastně ještě nevím." Koukl jsem se na věci na policích za ní. „No teda vlastně už jo. Dejte mi prosím čtyři croissanty, balíček těch čokoládových, celozrnných polštářků a sušenky. Jo, a ještě čtyřikrát horkou čokoládu."

„Hned to bude." Podala mi všechny sladkosti co jsem objednal a otočila se, aby udělala čokoládu. Já si mezi tím nacpal všechno do kapes a požil na desku peníze, které jsem jí měl dát.

„Ahoj." Ozvalo se z ničeho nic. Za mnou stála ta zrzka z těch tří holek od nás, ta co na mě mrkala.

„Ahoj?" Otočil jsem se k ní.

„Jsem Meddelin. Ty?" Vysedla na vysokou barovou židli, která stála po mém boku. Přehodila nohu přes nohu, aby jí co nejvyzívavěji vykukovali z pod lemu skandálně krátké minisukně.

Štětka.

„Tony."

„Hezký jméno. Pro hezkýho kluka." Nahla se tak, aby jí bylo vidět do výstřihu croptopu, pokud se ten cár látky tak dal vůbec nazývat.

„Díky?" Zvedl jsem jedno obočí.

„Neděkuj. Vážně vypadáš dobře."

„Ty taky nevypadáš nejhůř." Řekl jsem, čistě ze slušnosti.

„Taková pochvala potěší." 'Svůdně' si olízla rty, namalované rudou rtěnkou.

Na tohle už jsem jí neodpověděl. Raději jsem se věnoval tomu, jak žena za pultem připravuje napoje.

„Od kud jsi? Máš zajímavý přízvuk." Otravovala dál.

„Z Austrálie."

„Ne, vážně? To je můj oblíbený kontinent. Byla jsem tam přes prázdniny. Sydney je krásné město."

„No to možná jo, ale já v Syndey nikdy nebyl."

„To fakt? Já myslela že všichni Australané byli v Sydney."

Jasně. Protože Austrálie je jenom Sydney.

„Znovu opakuji že já ne. Strávil jsem celý život v Byron Bay."

„Ráj serfařů. Takže serfuješ. Jde to vidět." Udělala další krok ke mně, tak že na mně byla úplně natisklá. Prsty s dlouhými, rudými nehty mi odhrnula krátký rukáv a sevřela biceps. To už bylo moc.

Vytrhl jsem se jí, popadl kartonový držák se čtyřmi papírovými kelímky a rychle vyšel z vagónu. Podle klapání podpatků šla za mnou. Dělal jsem, že o ní nevím.

„Nemusíš hned utíkat." Ozvala se. Já neopovídal. „Vypadáš ve stresu. Nechceš pomoct se uvolnit? Viděla jsem ve vagónu s kupé jedno prázdné." Z jejího tónů bylo jasné, o co jí jde.

„Né, díky." Cítil jsem jak se mi do tváře ženě krev. Ta holka mi tu prostě na plnou hubu nabídla sex.

„Jsi stydlivý... Budu hádat, ještě panic?" To už jsem byl rudý úplně.

„Podívej. Nemám o tebe zájem a taky při nejlepší vůli nevidím jediný důvod proč by ses měla zajímat o to jestli jsem panic. Tak mi dej pokoj."

„Jak chceš. Já stejně jednou dostanu co chci." Řekla s ledovým klidem.

Otevřel jsem dveře do našeho vagónu a zamířil k sedadlu. Holky už byly taky vzhůru, Marco je musel vzbudit.

„Čokoláda pro všechny." Podal jsem každému kelímek. Ten svůj jsem položil na stolek, zatímco jsem z kapes vytahoval jídlo.

„Ta zrzka, ona byla taky v jídelňáku?" Zeptala se Ava zamračeně, když kolem prošla Maddeline, vrtějíc zadkem a s hlavou vysoko zdviženou.

„Jo. Motala se kolem a otravovala." Raději jsem jim neřekl že chtěla sex.

„Hmm. Něco se mi na nich nezdá." Řekla a my ostatní jsme jí hned dali za pravdu