Vešla jsem do laborky. Pořád jsem se smála při vzpomínce na jeho výraz, když jedl ty cereálie.

„Směješ se mi?" objevil se ve dveřích.

„Možná..."

„Nevím, co je na tom vtipné."

Natáhla jsem ruku s korálky a ty promítly obraz. No vlastně video, na kterém Peter zvrací cereálie do misky.

„Vymaž to!" vykřikl okamžitě.

„Co kdybych to radši hodila na net, aby si to mohly prohlédnout všechny tvoje fangirls?"

„To neuděláš."

„Možná. Ale něco za něco," usmála jsem se.

„Co chceš?"

Znova jsem se usmála. „Ty mi vysvětlíš, jak to, že lezeš po zdech, a jak je to s tím tvým varovným systémem, a já to tam možná, opakuji možná, nedám."

Bylo vidět, že váhá. „Fajn," řekl nakonec.

„Tak se posaď a začni." Špičkou nohy jsem k němu posunula židli.
Otočil si ji a sedl si tak, aby měl bradu opřenou o opěrku. „Slyšelas někdy o Spider-Manovi?"

„O tom z YouTube? Jo. Zajímalo by mě, jak dělá ty pavučiny a... Počkat!" sekla jsem se uprostřed věty. „Ty jsi, ty jsi..."

„Jo, jsem Spider-Man."

„To - to je úžasné! Jak ses vůbec stal Spider-Manem. A jak děláš ty pavučiny. A...."

„Hele, zpomal. Jsi víc hrr než většina mojich fangirls," zasmál se.

Cítila jsem, jak rudnu.

To jsem se teď fakt chovala jako nějaká jeho potřeštěná fanynka?

„Tak postupně. Co chceš vědět jako první?"

„Jak ses stal Spider-Manem," řekla jsem po chvilce zamyšlení.

„Dobře. Řekněme, že ještě před pár lety jsem byl takový ten klasický školní nerd. Premiant třídy, flanelka, roztahaný svetr, brýle, sirotek žijící s tetou v zaplivaným mini bytečku, kterému se vysmívají a šikanují ho."

„Šikanovali tě? To proto máš tolik jizev?"

„I z toho. A taky když jsi hrdina, pár jizev si nasbíráš," uchechtl se. „No, a protože jsem byl nerdík, vybrali mě na exkurzi do přírodovědnýho muzea. Ukazovali nám pracoviště, kde experimentují s genetikou. Měli tam upravené pavouky. Jeden jim utekl a... kousl mě."

„To ti dalo schopnosti?"

„Jo. Ráno jsem se probudil, byl jsem vyšší, nepotřeboval jsem brýle, lezl jsem po zdech..."

„A pak tě našel Stark, naverboval tě do armády proti kapitánovi a dal ti nový oblek."

„A taky mi umřela teta a zjistil jsem, že můj otec je Tony Stark."

„Hmm. Máš tu ten oblek? Chtěla bych se na něj podívat."

„Jo. Dej mi pět minut." Vstal a odešel.

*****
Peter:

Vešel jsem a hodil oblek na stůl. „Tady to je."

Ona ho vzala a začala prohlížet. „Není to špatné, ale může to být i lepší," oznámila po chvíli. „Jak se střílejí pavučiny?"

Vzal jsem si od ní oblek a chtěl si ho obléct. Pak mi ale došlo, že ona tam stále stojí a pozoruje mě. „To jsem tak přitažlivý, že se na mě chceš dívat při převlékání?" ušklíbl jsem se a hodil na ni vyzývavý pohled.

Okamžitě zrudla. „Pokud jsi ty přitažlivý, tak já jsem sardinka," zamumlala ještě rychle a vyběhla z místnosti.

Svlékl jsem se, poskládal oblečení na stůl a navlékl se do obleku. „Můžeš!" zakřičel jsem na ni.

Nasadil jsem si i masku a před očima se mi okamžitě objevila světelná obrazovka.

„Ahoj Petere, dlouho jsi oblek nepoužil. Máš se dobře?" ozval se elektronický hlas.

„Čau Caren. Jo, ujde to."

„Mluvíš sám se sebou?" ozvala se Shuri.

„Ne. Mluvím se svou AI*."

„Zdravím princezno Shuri z Wakandy," řekla Caren přes reproduktory.

„Ahoj. A stačí Shuri."

„Omlouvám se, ale v protokolech od pana Starka staršího mám jasně předepsané všem vykat."

„Aha. Tak Petere, ukaž ty pavučiny."

Namířil jsem rukou na zeď a vystřelil. V okamžiku se tam objevila pavučina. Shuri k ní přišla a dotkla se jí. Když však chtěla ruku odtáhnout, pavučina ne a ne povolit.

Rozesmál jsem se.

Bože, ta je fakt blbá.

Vytáhl jsem mobil. Wakandská princezna přilepená k Spider-Manově pavučině. To bude virál.

„Přestaň to točit. A odlep ode mě tu pavučinu!"

„A ty si říkáš chytrá..."

Přesel jsem k ní a chytl jí za zápěstí.

„Nesahej na mě!" trhla zápěstím.

„Jestli budeš tou rukou hýbat a nenecháš mě na sebe ani šáhnout, tak tě z toho nevymotám."

Potom už ruku držela. Vzal jsem pavučinu a odlepil jí ji od prstů.

„Jak to, že se k tobě nepřilepí?"

„Jsem z části pavouk. Mám na prstech mikrochloupky..."

„Které to nedovolí."

„Asi tak."

„Hele a co kdybych to video nakonec zveřejnila?"

„Můžeš. Já mám zase natočenou tebe přilepenou k pavučině."

„Máš profil na Instagramu?"

„Jasně."

„Tak to tam oba dáme a uvidíme, kdo bude mít větší úspěch."

„Jsem za."

Uvidíme, jak se bude tvářit, až jí budou moje fangirls nadávat...

*AI=Umělá inteligence

Vůbec dnes nestíhám takže mám trochu zpoždění. Doufám žeto moc nevadí.

Anabeth😘