Peter:

Otevřel jsem oči. Přímo nade mnou visela velká lampa a její ostré světlo mě přinutilo znova přivřít oči.

Co se sakra děje?

Opřel jsem se o lokty a rozhlédl se kolem. Byl jsem v nějaké... laborce?

Ležel jsem na železném stole, všude kolem byly další stoly s vynálezy a směrem do vrchu se kolem stolu, kde jsem ležel, spirálovitě točily zdi pokreslené grafity. To všechno bylo ještě obehnáno skleněnou zdí, za kterou bylo vidět něco jako důl.

Sedl jsem si a položil nohy na zem. Rychle jsem je však zvedl spět. Země byla studená a já bosky. Vlastně jsem měl jen volné kalhoty a kolem hrudi obvázaný pevný obvaz černé barvy.

Ta střela! Neměl bych být mrtvý?Skočil jsem přímo do rány! Kde je sakra někdo, potřebuju vědět, proč jsem sakra naživu.

Znova jsem položil nohy na zem a pokusil se postavit. Zakymácel jsem se, ale nakonec jsem to nějak ustál. Vydal jsem se směrem ke sklu.

Moje pavoučí smysly ale něco zachytily. Dýchání. Rozhlédl jsem se a uviděl postavu sedící u jednoho ze stolů. Přišel jsem blíž.

Byla to dívka. Měla tmavou pokožku a dredy. A dost divným oblečení. Podobné tomu, co měli T'Challa a Nakia.

„Ehm... Ahoj?" pozdravil jsem.Prudce se nadechla a položila si ruku na hruď.

„Co mě lekáš, kolonizátore?!" Otočila se na mě. Byla vážně hezká. Ale ne tak jako Liz.

„Kdo sakra jsi?"

„No, muž by se měl představit první, nemyslíš?"

Ježíš, to je hysterka.

„Fajn! Jsem Peter. A ty mi už konečně řekneš svoje jméno?"

„Jsem Shuri."

No jo. Divná holka, divný jméno.

„Fajn, Shuri, kde jsme a co je sakra tohle?" ukázal jsem na černý obvaz na mé hrudi.

„Tohle," vstala a poklepala na obvaz, „je vibrániový obvaz. Drží ti pohromadě žebra a plíce. A kde jsme? Rozhlédni se a hádej."

Přešel jsem ke sklu. Čeho jsem si před tím nevšiml, byly vozíky s nějakým kovem, které jezdily sem a tam, a při tom využívaly magnetickou levitaci. Kov ve vozících uložený v kapslích modře zářil.

Počkat. Řekla vibrániový obvaz?

„Jsem ve Wakandě?"

„Ne, v Narnii."

Bože..." povzdech jsem si.

Otočil jsem se k ní zády a šel ke vnitřní spirále.

Na to jak je hezká je fakt otravná.

Najednou mnou trhli všechny pavoučí instinkty a já stál o dva metry dál. A na zemi vedle mě ležela těžká koule stříbrná koule.

"No pání." ozvala se a zvedla kouli.

Co je to sakra za psichopatku, že hází po lidech koule.

"Hej!" vykřikl jsem.

"Promiň." usmála se. "Tvůj otec říkal že máš cosi co tě varuje před nebezpečím. Musela jsem to vidět."

"Táta! Kde je?"

"Klídek zavolám ti ho."

******
Shuri:

Otočila jsem se a odcházela.

Jak sakra můžou některé holky považovat zrovna tohohle za atraktivního?Né vážně. Možná je vypracovaný a díky Starkovi slavný a bohatý. Ale není ani pořádně hezký a chytrý.

Bože, co to plácám. Ve skutečnosti je moc hezký. Ne že by se mi líbil. Mně jde o inteligenci a tu on určitě nemá. I na MIT ho dostal Stark, ne jeho chytrost.

Zavolala jsem přes korálky bráškovi.

„Shuri?"

„Čau bráško. Tady Starkův kluk..." otočila jsem se na něj.

Stál přilepený zády ke zdi se založenýma rukama a díval se na mě. Což by nebylo až tak divné, kdyby se o tu zeď neopíral metr a půl nad zemí. Jak to sakra dělá? Když viděl, že se na něj dívám, protočil oči.

„...by rád viděl svého tátu."

„Dobře, beru ho tam," ukončil hovor.

„Tátu máš na cestě. Hele, jak tohle děláš?" ukázala jsem na něj.

On se na mě podíval jako bych byla psychopat. Že by ho vyděsil ten test s tou koulí?

„Petere!" vykřikl Stark, který se vřítil dovnitř, strhl ze zdi a sevřel v náručí svého syna.

Chudák Peter...

„Jau, tati!" vykřikl Peter, když ho stiskl.

„Promiň."

„Pozor. Ty obvazy ho drží pohromadě. Ta kulka nadělala paseku. Sice jsem ho opravila, ale kulka byla čímsi napuštěná. Nevím, co to je, a nevím, jak to léčit," řekla jsem.

„Jak opravila?"

„Tady Její Výsost ti zachránila život," ozval se Tony.

„Výsost?"

„Shuri je moje mladší sestra. Tudíž princezna Wakandy," odpověděl bráška a já přikývla.

„Aha. Tak děkuji. Výsosti."

„Není zač."

„Fajn. Petere, jdeme domů," rozhodl Stark.

„Ne!"

„Proč?"

„Jak jsem řekla, pořád jsme nezjistili, co to byl za jed, a neznáme ani protilátku. Sice mu ránu potíráme, ale není to stoprocentní. Cestu by nemusel přežít."

„Ale Avengers povolali na misi. Musím ho odvést Pepper, než půjdeme."

„Tak zůstane tady. Zastoupí vás na té spolupráci. Teda pokud je vážně tak chytrý, jak tvrdíte..."

„Petere, co ty na to? Petere?"Ten se začínal motat.

„Točí se mi hlava," zaskučel.Rychle jsem k němu přešla, vzala pod ramenem

„Nesmíš se tak namáhat," oznámila jsem mu a otočila se ke Starkovi.

„Stačí vám to jako důkaz?"

„Petere, zůstáváš tady."

Další kapitola. Tý jo já už nevím co psát... Tak nech se líbí.

Vaše Anabeth😘