Šla jsem po ulici směrem ke Stark Toweru, který měl být základnou Avengers. Všichni chlapi na ulici se po mě otáčeli, nejradši bych je všechny postřílela, ještě ale nebyl čas na rozruch. Byla jsem krásná a moc dobře jsem o to sobě věděla. Po asi půl hodině jsem došla před Stark Tower a zhluboka jsem se nadechla. V hlavě jsem měla jen jediné a to splnit úkol.
Vešla jsem dovnitř se sklopenou hlavou a okamžitě jsem zaplula do výtahu. Naštěstí nikde nikdo nebyl. Ve složce jsem se dočetla, že v budově, konkrétně v sedmém patře by měli být jenom Avengers a žádní jiní lidé či agentku Shieldu.
Ve výtahu jsem zmáčkla tlačítko a jela jsem do sedmého patra. Ve výtahu bylo zrcadlo, samozřejmě jsem se do něj podívala a prohrábla si vlasy. Vždycky jsem na misích potřebovala vypadat dobře. Abych všem nakopala prdel s pěknou tvářičkou.
Výtah konečně po chvíli pípl, zkontrolovala jsem si zbraň, nabila ji a ihned co se výtah otevřel jsem vešla do velké luxusně zařízené místnosti.
Zraky všech šesti mých cílů se na mě otočili a jakmile mě Stark uviděl, spadnul mu úsměv z tváře a na zem upustil sklenici, kterou zrovna držel.
,,Chyběla jsem ti, tati?"nasadila jsem svůj úšklebek.
,,Hope."vzdychnul Tony ale já na nic nečekala a začala jsem po nich střílet.
Kapitán Amerika měl ale dobré reflexy a tak kulku odrazil svým štítem. V tom se na mě vrhla Natasha ale byla jsem silnější. Kopla jsem ji do hlavy a ona omdlela. Namířila jsem na ni zbraní abych to ukončila s prvním členem Avengers ale někdo mě vzal za ruku a zbraň mi z ni vytrhl. Clint Barton, na nic jsem nečekala, vzala jsem ho, podražila mu nohy a rázem taky ležel na zemi vedle Natashy. V tom přiběhl Kapitán a začal se mnou bojovat. Tony jenom v zádu nehybně stál a zíral na mě.
,,Přestaňte, je to moje dcera."zaznělo místností a najednou boj ustal.
Já sama čekala co se bude dít.
,,Hope Starková, hledal jsem tě všude ale řekli mi, že jsi mrtvá."ukápla Tonymu slza a všichni včetně mě jsme na něj zírali.
,,Když mi bylo devět a unesli mě, den co den jsem čekala až mě tatínek přijde zachránit. On ale nikdy nepřišel a tak jsem vypla svoje emoce a začala poslouchat rozkazy od Velitele. Když mi dal za úkol vás všechny zabít, včetně tebe tati .."dala jsem důraz na slovo tati
,,...docela mě i potěšilo, že konečně dostaneš ty i tvá partička magorů co si zasloužíte."uchechtla jsem se.
,,Hope prosím.."přišel ke mně Tony blíž a chytil mě za ruku. Vypadal, že se mě nebojí.
,,Zapni svoje emoce a všechno spolu vyřešíme. Pomůžu ti."řekl klidným hlasem a ve mně jako by se něco na malou chvilku hnulo.
Okamžitě jsem ale přišla zpět ke smyslům a kopla jsem ho. V tu chvíli ale do místnosti přiběhli agenti Shiledu a já věděla, že díky mému zaváhání se teď moje mise bude muset odložit.
Okamžitě jsem se sebrala, vyskočila jsem oknem a byla jsem fuč. Chvilku ně agenti i Avengers honili ale já byla rychlejší. Doběhla jsem domů a okamžitě jsem vtrhla Velitelovi do pracovny celá udýchaná.
,,Už máš hotovo tak brzy? To jsem ani-"začal mě chválit ale já ho přerušila.
,,Přišli tam agenti, bylo jich na mě moc. Musela jsem se vypařit, omlouvám se. Slibuji, že zítra je zabiju všechny do jednoho pane."sklopila jsem hlavu. O svém zaváhání jsem mu samozřejmě neřekl.
On ke mně přišel, chytnul mě za bok a přitáhl si mě blíž. Chvilku to vypadalo že mě chce políbit ale pak ve vteřině napřáhl ruku a vrazil mi pořádnou facku.
,,Jestli do zítřejšího večera nebudou všichni mrtví, bude to horší než jen jedna facka."řekl a vyvedl mě ven z jeho pracovny. Já, sama na sebe naštvaná, jsem se sebrala a odebrala jsem se spát zpět do své cely abych byla připravená na zítřejší den. Byla jsem připravená je všechny do jednoho zabít. Nic pro mě neznamenali. Nemohla jsem si dovolit jakýkoliv další výpadek.