Pozor! Tato kapitola je 15+ !!!

Scarlett

Vojáci Chitauri nás nahnali do jedné z mála nepoškozených budov SHIELDu. Byly to stvůry s prázdným pohledem a já jsem cítila obrovský strach. Má katana byla pryč - odzbrojili mně skoro hned, jak bitva skončila. Potkala jsem Mariu Hillovou, jinak nikoho známého. Ani mou rodinu, ani Avengers. Pak přišel On. Dlouhé černé vlasy, černo-zlato-zelená zbroj, kopí v ruce. Byl to nynější vládce světa. Loki. Udělaly jsme mu uličku a poklekly na jedno koleno. Předstíraly jsme úctu a pokoru, nechtěly jsme si zhoršovat už tak dost špatné postavení.

Loki hrdě chodil kolem nás, mluvil něco o světovládě a svobodě a pozorně si nás prohlížel. Zastavil se u mně.
,,Scarlett." vyslovil mé jméno jízlivě a za vlasy mě vytáhl do stoje. Zasykla jsem bolestí, ani jsem se nedivila, že mé jméno zná.
,,Ty se mi líbiš od začátku. Taková vzpurná holka." zasyčel mi do ucha, pak mně popadl za bradu a donutil mně podívat se mu do očí. V těch jeho byl chtíč, touha a led. Pak mně vzal za ruku.
,,Pojď se mnou, kotě. " Roztřásla se mi kolena, tušila jsem, že bude chtít sex. Ostatní ženy a dívky se po mně však dívaly s neskonalou závistí. Ony se stanou odměnou pro Chitauri, což bylo o hodně horší. Mně však svíraly ledové obavy. ON
mě nenávidí. Co od něj můžu
čekat?
Loki mně za ruku vedl k výtahu, vtáhl mně dovnitř a na stopatrové stupnici navolil devadesáté deváté patro. Choval se překvapivě zdvořile. Dal mi přednost do obrovské místnosti plné plyšových koberců, které vévodila velká postel se zeleno-černo-zlatým povlečením - Lokiho vzor. Nejistě jsem se zastavila a zmateně na něj prohlédla. Jeho oči byly ztmavlé touhou a jeho dech se zrychlil. Zvedl ruku a pohladil mě po vlasech. Pak ji nechal sklouznout po mé tváří až na klíční kosti. Zároveň se jeho rty pevně přisály k mým. Přitiskl si mně k sobě a dost hrubě mně strhl na postel. Magií ze sebe sundal oblečení, ale nechal si na sobě jen černé spodní prádlo. Měla jsem strach, ale neodvážila jsem se mu vzdorovat. Ať si se mnou dělá, co chce, jen ať neubližuje mé rodině.

Loki ze mně stáhl šaty, takže jsem před ním ležela nahá. S uspokojením a sarkastickým úsměvem se na mně díval, pak jemně podebral do rukou má ňadra a opět mně zasypal polibky. Netrvalo dlouho, sundal si i spodní prádlo a vnikl do mně. Tvrdě a bez jakékoliv přípravy. Vyjekla jsem leknutím a zčásti i bolestí. Nečekala jsem jeho velikost. On na mně nebral ohled a okamžitě začal prudce, razantně přirážet.
,,Řekni moje jméno, bejby." zašeptal.
,,Loki..." zasténala jsem, ale hlavně bolestí, vzrušení v tom nebylo. Byla jsem jen loutka, poslušný robot.
,,ŘEKNI MOJE JMÉNO!" zařval, tentokrát panovačně.
,,LOKÍÍÍ!" vykřikla jsem, jak chtěl. Jeho tělo se prohnulo jako luk a hlasitě zasténal. Cítila jsem, jak se mnou rozlilo horko a zcela automaticky jsem mu zaryla nehty do zad, vteřinu nato jsem se zděsila, co se mnou udělá, když jsem jej zranila. Jako by mi četl myšlenky, zavrněl mi do ucha:
,,Boha nemáš šanci zranit, ty ubohá Midgarďanko." Poté, co se trochu dostal z transu, do kterého jej přivedlo vyvrcholení, následoval pro mně tvrdý dopad na zem. On se líně převalil na druhou stranu a absolutně o mně ztratil zájem. Já jsem stále prudce dýchala a nemohla jsem se vzpamatovat. Proč to dělá, když mně nenávidí?
,,Obleč se a vypadni." řekl mi náhle tvrdě bůh lží. Zašklebil se na mně: ,,Možná si pro tebe ještě někdy pošlu, jako kurva jsi celkem dobrá. Buď takhle povolná a tvůj syn se k tobě vrátí." Jako ve snách jsem posbírala své oblečení a vyklopýtala ven z místnosti. Ucítila jsem, jak mi tam dole teče krev po stehnech - ale neřešila jsem to. Celé lůno mne bolelo. Bolela mne však hlavně duše.

Za dveřmi na mně čekali dva vojáci Chitauri, kteří mně svezli výtahem na patro padesát šest, kde mně zavřeli do cely. Rozhlédla jsem se. Kolem byla spousta cel plná žen a dívek zajatých v ulicích New Yorku. Viděla jsem v jejich očích jen strach a beznaděj.

Loki

Ležel jsem na posteli, stále jsem prudce dýchal a měl příšerný vztek sám na sebe. Proč se mi ta děvka tak dostala pod kůži? Proč ji sakra nemohu vyhnat z hlavy? Jen co odešla, povolal jsem si do postele jinou, také mladou dívku, abych zapomněl, ale nemohl jsem se soustředit. Sakra, co se mnou je? Proč mně dostala jediná tuctová holka, kterou jsem navíc nesnášel a touto nocí jsem ji chtěl pokořit a zostudit? " Z nervozity mně vytrhly za několik hodin až zprávy od mých bojovníků. Jedna byla velmi dobrá a druhá - velmi špatná.