Přeji vám všem nádherný nedělní den!

Než začnu s tím podstatným, chtěla bych vám všem velmi poděkovat za vaši účast v této soutěži. Všichni, kdo jste se zúčastnili a stihli jste poslat příběh včas, jste prokázali nesmírné odhodlání a úsilí a dali jste do vašich textů všechno. Některé příběhy byly slabší, jiné silnější, nicméně všechny byly velice povedené. Soutěž od soutěže se vaše schopnosti zlepšují a zkušenosti rozšiřují, a to je přesně tím hnacím motorem, který mi dává vůli pořádat další a další povídkové soutěže.

Ačkoli je to pro mne skoro k nevíře, povedlo se mi pečlivě pročíst všechny vaše texty a vybrat z nich ty nejlepší. Přiznám se, nebylo to vůbec snadné – síly jsou tentokrát vyrovnané, témata jsou zpracovaná skvěle, a v mnoha chvílích jsem musela zkoumat příběh opravdu do hloubky a hodnotit víc než jen samotný obsah povídky. Svou roli zde zahrála nejen originalita, ale také zpracování, emoce, uvěřitelnost příběhu, srozumitelnost textu a vyváženost veškerých aspektů, které jen autor může ve svém příběhu využít. A v neposlední řadě samozřejmě zavážilo i samotné splnění zadání.

Zkrátka – hledala jsem ideální příběh, ve kterém nic výrazně nepřebývá a ve kterém ani nic nechybí. Byl to dlouhý boj, a musela jsem ho konzultovat s jinými lidmi, abych si byla jistá, že je mé rozhodnutí určitě správné. Vybrat vítěze není až tak těžké, jak se zdá – opravdu těžké je si to obhájit, a já myslím, že se mi to povedlo dostatečně na to, abych mohla toto rozhodnutí prezentovat veřejně.

Nyní však přejdeme ke zlatému hřebu „večera", a tím je samotné vyhlášení výsledků a odhalení všech vítězů této soutěže.

⚡⚡⚡

Na třetím místě se umístila MiFu se svou povídkou Třinácté komnaty.

MiFu si zvolila téma Zasazení do původního díla. Pro téma si vybrala jako hlavní postavu Jimina, kterého zařadila do Zmijozelu, a dala do zpracování jeho charakteru všechno. Jimin je v tomto příběhu vskutku povedenou figurkou, v níž vnímám pohnutky, které ke Zmijozelu patří, a zároveň v něm vnímám jisté pochyby nejen o sobě, ale celkově o rozřazovacím systému kolejí.

Prostředí druhého dílu Harryho Pottera bylo skvělou volbou a autorka naprosto přirozeně vložila vlastní příběh do toho původního. Nijak svým počínáním nenarušila originál, držela se takříkajíc ve stínech (a to i doslova vzhledem k tomu, že se Jimin plížil nocí), a přesto dokázala ve svém krátkém textu vystavět příběh, který rozhodně nenudí, naopak, čtenáře nadchne. Velice oceňuji využití originálních charakterů a budování mezikolejních vztahů mezi studenty, obzvláště když jde o Zmijozel. Navíc autorka nedělá z originálních postav pouhé kulisy, dává jim „moc" nad příběhem, dává jim smysl a nezbytnou roli v ději. Co mě na příběhu těší, je i využití Komnaty nejvyšší potřeby, i ten přirozený způsob, jakým ji Jimin našel. Často v povídkách studenti na tuto komnatu přicházejí až příliš okatě, ale v tomto příběhu to přišlo tak nečekaně a přirozeně a z tak nenápadné myšlenky, že to čtenáře jednoduše nadchne.

Nesmím samozřejmě zapomenout na pravopis a gramatiku. V tomto ohledu autorka prokázala své schopnosti na maximum. Během prvního čtení jsem nenašla nic, co by mě vyloženě rušilo od příběhu, prakticky si na žádné závažné chyby nevzpomínám, a to dokonce ani na překlepy, takže mohu s jistotou říct, že i kdyby pravopis a gramatika pokulhávaly, autorka dokázala sepsat příběh tak, aby od těchto prohřešků čtenáře úplně odřízl a donutil ho nesoustředit se na ně.

Autorce tímto gratuluji ke třetímu místo a srdečně jí děkuji za účast v soutěži!

⚡⚡⚡

Druhé místo si svou povídkou získala Maya a její Neonový drak.

Maya si pro svou povídku zvolila téma Au, v němž Voldemort vyhrál. Přišla s naprosto senzačním nápadem, který byl vskutku originální, a nejenže zasadila příběh do HP universa, dokonce v něm měla i mnoho odkazů na Fantastická zvířata, což mne osobně vyloženě nadchlo. Přestože se příběh na zadání nesoustředil stoprocentně a Voldemortovo vítězství nemělo přímý vliv na činy a rozhodnutí hlavních postav (protože opatrnost a určité utajení předpokládám jako jejich běžnou činnost), pořád bylo cítit, že se v pozadí něco takového děje, a autorka dala dost najevo, že jí zvolené téma v příběhu hraje nemalou roli.

Oceňuji výběr postav, a dokonce i rozdělení na více pasáži z pohledů vícerých postav. Takovéto rozdělování obvykle v amatérských příbězích nepřináší nic dobrého, avšak v tomto případě je to vskutku šťastná volba. Maya se toho zhostila bravurně a dokázala příběh napsat srozumitelně a bez rušivých elementů.

Vložení kouzelné bytosti do příběhu, dokonce i trochu detektivního nádechu a tajemství, to vše dalo příběhu ten správný šmrnc, díky kterému nemohu jinak než povídku zvolit za jednu z nejlepších. Originalita a dodržení zvoleného tématu, přestože ne na plných sto procent, jsou nezpochybnitelné.

Vyzvednout musím také detaily jako scénka, kdy hlavní postavy nepomohly v nouzi, aby se jejich činnost neodhalila – je to krásný detail, který se v příbězích málokdy vidí. Rozum obvykle nad srdcem nevítězí, a pro mě jako čtenáře je opravdu skvělé vidět, že tady se tak stalo. Také velmi oceňuji postavu Taehyunga a přirozenost, s jakou autorka popsala jeho způsob sbírání informací. Dala čtenáři všechno na zlatém podnosu, a přesto zachovala možnost zapojení čtenářské fantazie.

K pravopisu a gramatice snad nemusím dodávat více, než že je autorka dost zkušená v psaní, což se projevuje i tady, a tak je snad až jasné, že jsem zde nemohla najít žádný fatální prohřešek, který by mě donutil dílo shodit ze stupínku nejlepších příběhů soutěže.

Autorce tímto gratuluji ke druhému místu a velmi jí děkuji za účast!

⚡⚡⚡

První místo a s ním i celkové vítězství patří Mary a její povídce Posledný boj.

Mary si pro svou povídku zvolila téma Zasazení do původního díla. Musím říct, že její výběr, co se týče původní knihy, byl velkým soustem, na kterém by mnozí ztroskotali. Mary si, ať už záměrně nebo náhodou, do příběhu vybrala postavu Minwua, a to je s ohledem na jeho věk největší vítězství. Díky tomu mohla Mary zcela přirozeně vložit postavu do její role tak, aby dávala smysl a aby do ní maximálně pasovala.

Postava Minwua je naprosto perfektně zpracovaná – dokonale se v něm pře původní zanícení s aktuálními pochybnostmi. Rozkol, který v něm během posledního boje nastává, je naprosto přirozený a lidský, a to je právě to, co mne jako čtenáře zasáhlo snad nejvíc. Jak příběh postupuje dál, odhalují se Minwuovy temné myšlenky a bezradnost, kdy si uvědomuje, že přestože už nedokáže sdílet Voldemortův názor, uvědomuje si, že pro něj jako smrtijeda neexistuje jiná možnost na život než ta, že Voldemort vyhraje.

Jeho následný pokus o útěk je proto zcela pochopitelný a pro čtenáře uvěřitelný. Líbí se mi, že i když chtěl utéct, nakonec v něm vyhrála jakási rezignace a smíření se s tím, že je konec. Řekla bych, že v něm převládá i jeho kultura, kdy jsou podřízení plně oddaní nadřízeným – díky tomu pro mne jako čtenáře bylo naprostou přirozeností, že zůstal s Pánem zla až do konce.

Malé plus má u mě scénka, v níž probíhá rozhovor mezi Minwuem a vlkodlakem. Bylo v ní něco hystericky komického a bezradně zoufalého, přesto to však vyvolalo pobavení, aniž by to působilo nevhodně – toho si velmi cením.

Mary v mých očích, a nejen v mých, splnila zadání na sto procent. Dokázala dodržet universum, nijak ho nenarušit, pečlivě se držela původního děje, a přesto dokázala vytvořit příběh zcela nový a unikátní. Pohled smrtijeda je něco, s čím se setkávám vždy ráda, a tady tomu není jinak. Musím vyzvednout fakt, že přestože příběh znám a vím, jak dopadne (původní i tento oneshot), i po opakovaném čtení ve mně povídka vyvolala napětí a očekávání toho, co se stane (i když to vím), a to je myslím něco, co svede jen málokdo.

Po gramatické a pravopisní stránce mohu jen konstatovat, že je příběh napsaný skvěle, a až na nějaký ten překlep jsem nezaznamenala nic, co vy výrazně rušilo příběh nebo mu ubíralo na kvalitě.

Autorce tímto srdečně gratuluji k vítězství a převelice jí děkuji za účast.

⚡⚡⚡

Kromě tří hlavních míst bych ještě ráda vyhlásila jedno speciální malé místečko, kterým bych chtěla ocenit originalitu dílka nezvoleného pro první tři místa, přesto natolik povedeného, že si své místo v Síni slávy zaslouží. Ačkoli jsem původně přemýšlela, že speciálních míst bude více, s ohledem na malý počet soutěžících si mou velkou pozornost hodnou místa získalo jen jedno dílko.

⚡⚡⚡

Speciální místo za Vlastní školu si odnáší Moonchild se svým příběhem Fénix.

Ačkoliv k tomuto příběhu veřejně mnoho slov neřeknu a budu se soustředit pouze na tento jeden prvek, ráda bych řekla, že toto dílo je svou kvalitou rovno prvním tří místům. Speciální místečko má u mě autorka za originální pojetí vlastní školy – za její popis, co se vzhledu týče, i za systém, jaký ve škole funguje. Líbí se mi, jak autorka popřela systém moudrého klobouku a nechala ve škole samotné studenty, aby si do svých řad vybírali členy dle vlastního uvážení. Líbí se mi označení „kluby" místo kolejí, a líbí se mi i myšlenka, že ne všichni se mohou do takového klubu dostat. Oceňuji také myšlenku na to, jakými způsoby se student může dostat do klubu, pakliže si to přeje, a že to nemusí být vždy úplně čistou cestou.

Tímto autorce gratuluji ke speciálnímu místu a děkuji jí za účast.

⚡⚡⚡

Ještě jednou tímto všem soutěžícím děkuji za jejich účast. Všechna díla byla nádherná a zajímavá. V průběhu týdne, nejpozději do konce měsíce se vám všem pokusím zaslat zpětnou vazbu. Také vítěze budu kontaktovat během týdne, abychom vše týkající se soutěže domluvili.

Mějte se nádherně a těším se na vás u další soutěže, tentokráte vánoční, která brzy přijde!