Kéž tvé oči neodejdou,
kéž tvé oči zůstanou,
kéž tvé oči jsou tu se mnou,
kéž nikdy nevyhasnou.
Kéž tě hlava nepálí,
kéž srdce nezahálí,
kéž dech se ti navrátí,
kéž se zbavíš závratí.
Kéž jsi zase zdravý, silný,
rychlý a též neomylný.
Kéž tě již smrt neskolí,
kéž tě již nic nebolí.
Kéž jsi zase hvězdou mou,
Byls zahalen temnotou,
když sis myslel, že to zvládneš
a bez dobra, že svět ovládneš.
To vše byla pustá lež.
Nejen proto ožiješ,
abys oprášil své jméno,
což ti bylo odepřeno,
též abys ukázal lidu,
že jen s dobrem dojdeš klidu,
abys zase mohl žít,
své jednání vysvětlit,
abys tu byl stále se mnou,
abys byl mou láskou věrnou...

...Bez tebe nemůžu žít,
tudíž ni svět zachránit...

Ahojky! Našla a oprášila jsem svou starou básničku... Jak se vám líbí?
Až dopíšu své rozepsané příběhy, začnu psát trilogii, kde se tato báseň objeví, tak se těšte!

Annabeth ♥♡♥