Podvečerní zábavu
proměnil náhlý útok ve vřavu.

Snad ztratila jsem vědomí,
nebo mi možná přeskočilo,
teď mě však hryže svědomí,
když vzpomenu, co všechno se pilo.

V davu se mihne Diův blesk,
Athénina štítu mě oslepí lesk.
Je noc, či den? Sním, či bdím?
Než si cokoliv uvědomím,
míří ke mně muž
s prapodivnou tváří,
v dlani třímá nůž,
sekeru v druhé paži.

Něco mě přec zaráží,
to kyklop ke mně vyráží.
Již prozřetelnost doráží,
hladinu nevědoucna rozráží.

Vztáhnu k monstru ruce,
něco s ním smýkne prudce,
pak mizí... nikde ani noha.
To snad není možné,
já jsem synem/dcerou boha?

Věnováno Skeletts_cc a Adri1616
Snad se bude líbit ♡